Se svým jménem se necítí dobře spousta Čechů, píše dnešní MF Dnes. A stále více lidem vadí, že jim stát nařizuje, v jaké podobě se bude jejich jméno psát do rodného listu, občanského průkazu nebo na vysvědčení. Někteří poslanci uznávají, že je nutné upravit zákon, který lidem říká, jak se mají jmenovat.
Leccos změnili i zákonodárci. Na začátku druhého tisíciletí přišel nový zákon o matrikách, jménu a příjmení, který povolil zapsat si do rodného listu dvě jména. To zdejší lidé nemohli dlouhých padesát let.
Tři roky poté je tu další průlom. V roce 2004 se objevila ve Sněmovně novinka občanskodemokratického poslance Pavla Hrnčíře. Chtěl, aby ženy, které mají za manžela cizince nebo trvale žijí v zahraničí, nemusely přechylovat na -ová mužská příjmení. Zákonodárci byli pro, a tak si Kateřina Jacquesová a další ženy s cizokrajně znějícími jmény nechali jméno „módně“ zkrátit.
České ženy si cestu ke svobodě hledají jinak. Strpí přechýlení jména, ale po svatbě si nechají obě – dívčí a manželovo. To zákon povoluje. Pak ale narazí na další překážku. „Trvají často na tom, že chtějí na prvním místě své rodné příjmení a jako druhé manželovo. Ovšem takové pořadí není možné povolit,“ říká matrikářka Miluše Bromová z Prahy 2.
S křestními jmény bojují Češi ještě častěji,
týkají se totiž i obou pohlaví stejně. I když podle žebříčku
nejoblíbenějších dětských jmen to vypadá, že patříme spíše mezi
konzervativce, kteří nedají dopustit na Terezu a Kateřinu, Honzu a Jakuba,
stále častěji musí matrikáři nahlížet do obrovských seznamů, jestli
jméno existuje, nebo ne. „Každoročně roste zájem o dvě jména pro
miminka. Děti dostaly jména například Melissa Magdaléna, Natali Jiřina,
Timotej René nebo Damián Kristián. Desítky žádostí máme také na
přidání jména pro dospělé. Nejčastějším důvodem je, že je to jméno
po babičce, ale setkáváme se i s tím, že je nové jméno výsledkem
numerologie,“ vysvětluje havířovská matrikářka Jana
Pondělíčková.
Přečtěte si více o jménech v našem článku: „Víte, jak se bude vaše dítě jmenovat“
ČLÁNKY DO MAILU