Už v únoru loňského roku si české ministerstvo zemědělství nechalo zpracovat sociologický průzkum, v němž se více než tisícovky respondentů ptalo, zda jim vadí rozdílná kvalita stejných potravin prodávaných u nás a v zahraničí. Už tehdy se osmdesát osm procent lidí přiklonilo k variantě „ano“. Což vedlo ministra zemědělství Mariana Jurečku k zadání průzkumu odborníkům z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT), kteří porovnávali kvalitu vytipovaných výrobků z České republiky, Slovenska, Rakouska, Německa a Maďarska.
Tehdy test dopadl dle očekávání, tedy špatně. Řada významných rozdílu v kvalitě potravin se tehdy potvrdila. „Na základě výsledků prvního průzkumu, který ukázal, že tu jsou poměrně velké rozdíly, jsme dokázali přimět naše partnery v Evropské komisi i unii, aby i oni konečně přiznali, že problém není jen v České republice a na Slovensku, že je třeba tento problém řešit na evropské úrovni,“ uvedl Marian Jurečka. Aby měl v ruce ještě přesvědčivější argumenty, nechal stejně jako slovenská ministryně Pôdohospodárstva a rozvoje vidieka SR Gabriela Matečná zpracovat test další, ve kterém se zaměřil na výrobky privátních značek a na kojeneckou výživu. „I v tomto průzkumu se ukázalo, že rozdíly jsou. A jsou poměrně významné, zejména co se týče privátních značek,“ řekl 12. října 2017 na tiskové konferenci ministr zemědělství.
Galerie: Dvojí kvalita potravin: Druhá fáze testování
Najít stejné „privátky“ byl problém
„Cílem bylo popsat rozdíly mezi jednotlivými rozdíly či prohlásit shodu,“ uvedl Jan Pivoňka, koordinátor průzkumu z VŠCHT. Pouze u některých výrobků se hodnotila senzorika. Už ale samotný výběr výrobků byl poměrně složitý, neboť u celé řady privátních výrobků je nesmírně těžké dohledat výrobce. „Někdo je vlastníkem značky, někdo zodpovídá za kvalitu a neprezentuje, kdo výrobek vyrábí. Proto bylo často těžší určit, zda se jedná o stejnou značku a zda jde o výrobek, který má být ekvivalentem,“ odhaluje zákulisí průzkumu Jan Pivoňka. Nakonec byly vybrány výrobky, u nichž se posuzovalo: co je na obalu uvedeno, jaké je deklarované složení, senzorické vlastnosti, případně se výrobek fyzikálně-chemicky zkoušel.
Z jednadvaceti výrobků bylo jedenáct označeno za odlišné, tři výrobky označeny za mírně odlišné a sedm označeno za stejné. (Jeden z hodnocených výrobků nespadal do kategorie potraviny, proto ho neuvádíme). Zde je podrobná analýza dvaceti hodnocených výrobků.
Billa Clever kečup
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka, Slovenska a Rakouska.
Lahev je sice rozdílná, ale označení i grafické prvky jsou stejné. „Tyto kečupy se lišily jak složením, tak senzorickým složením, měřili jsme i obsah rajčatové sušiny. Jde o podíl rajčat, který byl použit při výrobě; v českém kečupu bylo použito o čtyřicet procent méně rajčat než v kečupu rakouském. Slovenský výrobek byl slazený glukózo-fruktózovým sirupem v převaze, český a rakouský výrobek především cukrem,“ upřesňuje výsledky Jan Pivoňka.
Špagety Clever
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka, Slovenska a Rakouska.
Na první pohled stejné špagety, ale už na druhý pohled vidíte rozdíly. Rakouské špagety Clever jsou vyrobené z tvrdé pšenice semoliny, jsou po uvaření žluté, pevné. Ty české a slovenské jsou vyrobené z běžné pšenice a jsou velmi světlé.
Billa Clever ananas kousky
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka, Slovenska a Rakouska.
Výrobky české a slovenské se lišily od těch rakouských, byla v nich navíc kyselina citronová. Rozdíly byly prokázány i v senzorice a obsahu cukru.
Kaufland ledový čaj citrón
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka, Slovenska a Německa.
U výrobků bylo odlišné deklarované zastoupení a pořadí uvedených složek i deklarovaná výživová hodnota. Čaj prodávaný v Německu byl mírně odlišně senzoricky hodnocen než čaje prodávané v Česku a na Slovensku.
Kaufland vaječné špagety
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka a Německa.
Výrobky byly identické.
Kaufland ananas plátky
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka a Německa.
Výrobky byly identické.
Lidl Freshona ananas plátky
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka, Slovenska, Maďarska, Rakouska a Německa.
Výrobky jsou na první pohled identické, ale jejich složení bylo zcela odlišné. V Česku, Slovensku a Maďarsku se ananasové plátky prodávají naložené v cukerném sirupu, ty rakouské a německé byly naložené v ananasové šťávě. Cukerný sirup byl sladší než ananasová šťáva, což se projevilo ve výživových hodnotách výrobku. „Poměrně markantně se to projevilo i na senzorických vlastnostech výrobku,“ upřesňuje Jan Pivoňka. Přičemž české ananasové plátky vyšly na 28,70 Kč, v Německu na 22,60 Kč. „A to není zanedbatelný rozdíl,“ zlobí se ministr zemědělství.
Složení Lidl Freshona ananas plátky
Lidl Freshona pasírovaná rajčata
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka, Slovenska, Maďarska, Rakouska a Německa.
Výrobky vykázaly odlišné deklarované výživové hodnoty a měly i odlišné senzorické vlastnosti. Pravděpodobně z důvodu variability vstupní suroviny se lišily i senzorické vlastnosti výrobků.
Lidl Alfredo salámová pizza
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka a Německa.
Výrobky byly identické.
Lidl Maribel jahoda
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka a Německa.
Výrobky byly identické.
Penny kečup
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka, Slovenska a Maďarska.
„Lahve, ve kterých je kečup zabalen, jsou sice zcela odlišné, ale značka i grafické provedení je identické a neexistuje ekvivalent tohoto kečupu. Český i maďarský byly kvalitativně shodné, ten německý se od nich lišil deklarovanými výživovými hodnotami a deklarovaným složením. Výrobek z Německa měl v přepočtu o dvacet procent víc rajčat než výrobek z České republiky,“ upřesňuje rozdíly Jan Pivoňka.
Penny broskve
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka, Maďarska, Rakouska a Německa.
České, rakouské i německé broskve byly slazené cukrem, maďarské isoglukózovým sirupem.
Penny mandarinky
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka a Německa.
Výrobky byly identické.
Globus korrekt Pizza salámová
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka a Německa.
„Výrobky jsou svým složením zcela odlišné. Hlavní rozdíly jsou v podílech sýrů a ve kvalitě zdobení,“ uvedl koordinátor testu. V české pizze byly použity analogy k mléčným výrobkům, tedy žádný živočišný sýr (eidam a mozzarella) jako u německé pizzy, ale rostlinná alternativa k sýrům. Navíc v menším množství. (DE – 16 %, CZ – analog sýru 11,4 %)
Globus korrekt Pomerančová limonáda
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka a Německa.
Ten nejzásadnější rozdíl tkví v rozdílném složení, český výrobek je slazen sladidly a ten německý cukrem. „V českém výrobku je použita jablečná šťáva, jde však o tak nízké koncentrace, které nelze ani laboratorně přeměřovat. V německém výrobku byla použita pomerančová šťáva v množství tři procenta,“ uvádí Jan Pivoňka. „Když se podíváme na cenu, tak i zde byly rozdíly v neprospěch českého spotřebitele, limonáda byla dražší. V České republice vychází dva litry na 6, 76 Kč, v Německu v přepočtu 4,20 Kč za dva litry,“ upřesnil ministr zemědělství.
Hodnocené pomerančové limonády
Globus korrekt Ananas kousky
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka a Německa.
Odlišné deklarovanými výživovými hodnotami. Senzoricky byly lépe hodnoceny německé Ananas kousky.
Aptamil/Nutrilon 1
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka, Slovenska, Maďarska, Rakouska a Německa.
V Rakousku a Německu byl ve složení navíc uvedený škrob, v Maďarsku bramborový škrob. Výrobky měly odlišnou deklaraci výživových hodnot. Český a slovenský výrobek obsahoval dle složení více cukru než německý, rakouský a maďarský.
BEBA Optipro 1
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka, Slovenska, Maďarska, Rakouska a Německa.
V Rakousku a Německu byl ve výrobcích navíc škrob a odlišné deklarace výživových hodnot. Mírně se lišilo i zastoupení složek jako odtučněné mléko, syrovátka, laktóza a skladba mikronutrientů.
Hipp banán, broskve, jablko
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka a Německa.
Výrobky byly identické.
Hipp dýně
- Hodnocené výrobky pocházely z Česka, Slovenska a Německa.
Výrobky se lišily složením, tentokrát je na tom ale lépe Česká republika i Slovensko. Zatímco v tuzemských přesnídávkách je devadesát procent dýně, v německých jen šedesát pět procent, navíc je tu i škrob. Výrobky jsou ve finále odlišné deklarovanými energetickými hodnotami i senzorickými vlastnostmi. „Tady se také potvrdil trend dvojí kvality potravin, nicméně obráceně, kdy němečtí spotřebitelé dostávají kojeneckou výživu s nižším obsahem základní složky. Nevidím důvod, proč by měli mít, jak čeští, tak třeba i němečtí zákazníci, rozdílnou kvalitu,“ uvedl Marian Jurečka, kterého ale jinak výsledky testů dětské výživy pozitivně překvapily.
Boj za stejnou kvalitu pokračuje v Bratislavě
Jestli se teď ptáte, zda jsou české výrobky obecně horší než ty zahraniční, tak na to se odpověď nedozvíte. Na to se test neptal a dost těžko by se na něj odpovídalo. „Posouzení toho, který výrobek je lepší a který horší, záleží na tom, kdo si ten výrobek kupuje, jaké má zvyklosti, zkušenosti, jaké má chuťové, historicky dané zvyklosti nebo jaký typ výrobku preferuje,“ uvedl Jan Pivoňka. Protože se testy osvědčily, dá se očekávat, že v podobném hodnocení se bude dále pokračovat. Chování výrobců se prý už teď mění. „Nechtějí být spojováni s negací, mnoho výrobců už mi napsalo, že budou měnit složení svých výrobků,“ uvedl Marian Jurečka.
Zleva: Jan Pivoňka – koordinátor testu, Marian Jurečka – ministr zemědělství, Markéta Ježková – tisková mluvčí ministerstva zemědělství
Protože má za sebou druhé kolo testování i Slovensko, budou se české i slovenské výsledky 13. října 2017 prezentovat v Bratislavě na Summitu pro stejnou kvalitu potravin pro všechny. Cílem je seznámit zástupce vlád členských států EU a V4 se situací na našich trzích a představit možné úpravy společné evropské legislativy v této oblasti. „Doufám, že se podaří prosadit tuto legislativní změnu. Už v minulém týdnu jsem odeslal eurokomisařům dopis, kde je žádám, s ohledem na připravovanou novelizaci legislativy v oblasti ochrany spotřebitele, aby se to téma vyřešilo jednou provždy, a to jednoduchým principem; pokud jde o stejného výrobce, na první pohled má stejný obal, stejnou grafiku i logotyp, ať má i stejně kvalitní složení,“ upřesnil své plány Marian Jurečka.
ČLÁNKY DO MAILU