Včera, na třicátém ročníku Mezinárodního veletrhu SALIMA v Brně, představili ministr zemědělství Marián Jurečka a tiskový mluvčí SZPI Pavel Kopřiva výsledky sociologického průzkumu, který si nechali zpracovat. Ten se více než tisícovky respondentů ptal, jak vnímají situaci, kdy řada zahraničních výrobců potravin dodává pod stejným názvem na různé národní trhy výrobky s odlišným složením.
Schválně, vadí nám, že kupujeme Coca-Colu slazenou levným glukózo-fruktózový sirupem, ale Němec ji má se sacharózou, tedy výrazně dražším cukrem řepným?
Čtěte více: Fruktózový sirup je i v pečivu a uzeninách. Bez něj nám bude líp
Už jsme to na serveru Vitalia.cz několikrát zmiňovali, za hranicemi výrobci sejí trávu o dost zelenější, jen to stále popírají, resp. říkají, že prý jiné složení potravin chceme.
K tématu: Stejný výrobek, jiná chuť – prý to tak chceme
„Výrobci uvádějí, že na jiné trhy nedodávají horší potraviny, ale naopak zohledňují preferenci spotřebitelů. Tržně reagují na poptávku a nemají prý důvod měnit složení, pokud by mělo být vnímáno negativně,“ říká Pavel Kopřiva. Jenže dle některých projektů zveřejněných v posledním období se složení potravin určených pro český trh liší od složení potravin pro staré členské státy EU. Jak podtrhl Pavel Kopřiva, výsledkem bylo zjištění, že český spotřebitel přichází zkrátka. „Potraviny, které jsou dodávány na český trh pod stejným označením, obsahují méně hodnotné suroviny, než jak je tomu u patnácti zakládajících členů EU,“ dodal mluvčí SZPI.
Rozdíly mezi českými a německými potravinami jsme na Vitalia.cz řešili už loni: Velké srovnání potravin v ČR a SRN: Složení je ve třetině případů jiné
To je informace, která sice může být někomu lhostejná, ale SZPI nenechala chladnou, proto si během loňského října a listopadu nechala v rámci pravidelného sociologického průzkumu spotřebitelských preferencí zjistit, jestli lidem vadí dvojí kvalita. A světe div se, názor českého zákazníka se diametrálně rozcházel s názorem výrobců. 88 % Čechů dvojí kvalita vadí, dotýká se jich a 36 % spotřebitelů dokonce uvedlo, že se jedná o nehoráznou manipulaci. Jen 4 % procenta respondentů uvedla, že jim to vůbec nevadí.
Galerie: Testované potraviny a rozdíly podle země zakoupení
Dvojí metr nám vadí, smiřte se s tím, výrobci
Na přetřes přišla i otázka, jestli lidé souhlasí se zdůvodněním výrobců ohledně rozdílných chutí různých národů. 87 % s názorem výrobců nesouhlasilo. S názorem výrobců se shodla jen tři procenta dotazovaných. Logicky tedy musela následovat otázka, proč si tedy lidé myslí, že výrobce mění složení u potravin určených pro český trh? „Nadpoloviční většina uvedla, že potravinářské firmy chtějí šetřit na českém trhu a spotřebiteli a na dražších surovinách,“ uvádí mluvčí SZPI. 38 % lidí se pak domnívá, že Češi nedbají na kvalitu potravin, ale preferují zejména nízkou cenu.
K tématu: Češi volají po kvalitních potravinách, ale nekupují je
Jako pozitivní lze vnímat fakt, že z průzkumu velmi dobře vyšly české potraviny, jejichž kvalitu vnímá jako vysokou bezmála 70 % oslovených respondentů. Zahraniční potraviny si tak dobře nevedou, respondenti jejich kvalitu vnímají jako velmi a spíše vysokou u 49 %. Zajímavý je fakt, že za nejproblematičtější považují Češi potraviny z Polska, Německa a Číny.
Budeme to řešit v Bruselu
Ptali jsme se Mariána Jurečky, jak vnímá výsledky průzkumu: „Vidím tu tři základní výstupy: Někdy říkají představitelé velkých nadnárodních společností, že pro český trh a české spotřebitele dělají výrobky, které, řekněme, mají nižší kvalitu, protože český spotřebitel má odlišné požadavky. To se tedy ukázalo, že není pravda. Druhá věc je, že český spotřebitel vnímá české výrobky jako vysoce kvalitní, což je velmi pozitivní, a za třetí výstup je dvojí kvalita. Opravdu ji český spotřebitel vnímá jako problém, a já věřím, že to bude i pro obchodní řetězce nějaký signál, aby se na tuto problematiku zaměřily.“
To je sice hozená rukavice, ale čekat, jestli ji některý výrobce či řetězec zvedne, ministr zemědělství čekat nebude. „Rád bych tato zjištění přednesl i na jednání radě ministrů zemědělství v Bruselu, kde bych se pokusil iniciovat nějaké změny, abychom v rámci jednotné změny evropské legislativy tyto věci omezili. Už jsem oslovil dvanáct ministerských kolegů ze států střední a východní Evropy, polovina z nich by tuto situaci chtěla také řešit, protože i oni to vnímají jako problém. Dochází tady ne k legislativnímu, ale etickému klamání spotřebitele. V rámci ochrany spotřebitele by se i Evropská komise měla k tomuto postavit čelem,“ řekl nám Marián Jurečka a dodal: „Když je výrobce a trh pod tlakem, tak umí reagovat velice rychle.“ Co se nějakého legislativního řešení celé situace s dvojím složením týče, i kdyby se tím v Bruselu začali zabývat, není to otázka několika dní či měsíců: „Pokud jde o legislativní řešení, tak tam by to byla otázka tří, čtyř let,“ řekl ministr.
ČLÁNKY DO MAILU