Výzkumů, které se snaží nějak vyhodnotit, zda a nakolik jsou bohatší lidé šťastnější, bylo provedeno nepřeberně. Vysvětlujících teorií existuje snad ještě víc.
Co se dozvíte v článku
Úplně jednoznačné není, jak štěstí vůbec definovat a jak ho měřit. Navíc i to, že někdo je subjektivně šťastný, nemusí být přesvědčivý argument, že toto je žádoucí (třeba pak bude trpět v pekle; a nebo i bez toho prostě někdo chce raději hýbat světem než slastně ležet na kanapi; a tak dále).
Co se dá porovnávat
Abychom se vůbec někam dostali, je proto rozumné si celý problém zúžit. Chceme-li se zabývat otázkou, nakolik bohatství ovlivňuje štěstí, posuzujme to v rámci jedné společnosti. Srovnání „faraon s mocí, harémem, ale bez xxx vs. průměrný člověk dnes na Západě“ je problematické už kvůli tomu, že takto nelze provést dotazníkové šetření nebo mapování aktivity mozku.
Navíc, když mluvíme o penězích, předpokládáme rámcově svobodnou společnost / tržní ekonomiku. O štěstí ve stalinském či hitlerovském režimu zrovna nerozhodovaly marky či ruble pod polštářem.
Ale i když si otázku takhle zjednodušíme, stále studie poskytují různé výsledky. Samozřejmě statisticky, jistěže individuálních protipříkladů se vždy najde dost. Výsledky nepředstavují doporučení, co by měl se svým životem dělat konkrétní člověk.
Studie: Čím víc peněz, tím líp
V zásadě dnes převládá přesvědčení, že příjem koresponduje se štěstím jen po určitý nadprůměr, protože pak začne dotyčného zajímat něco jiného. Nebo dokonce další majetek bude štěstí snižovat (ale zase, jak se v tomhle vyznat – dalo by se to chápat třeba tak, že i když po dosažení nějakého majetku budete dál peníze vydělávat, máte problém; jenže zase mnoho bohatých majetek zdědí).
Matthew Killingsworth z Penn Wharton School postavil svůj výzkum jinak. Neptal se lidí, jak se mají celkově, ale jak se cítí v daný okamžik. Když pracují, dívají se na televizi, večeří… Od více než 33 000 účastníků experimentu takto shromáždil 1,7 milionu datových bodů. Celkové štěstí pak odvodil z těchto dílčích odpovědí. K tomu byla vytvořena i speciální aplikace Track Your Happiness.
Výsledek: jiné studie uvádějící hodnotu 75 000 dolarů ročně jako limit, od kterého na tom už nebude záležet (v USA), realitě neodpovídají. Správně není ani žádná jiná hodnota, platí, že čím víc, tím líp.
S penězi je lépe i během pandemie
Peníze prostě znamenají možnost mít nad svým životem větší kontrolu. Podle studie se to ukazuje i během pandemie koronaviru. S finančním polštářem mají lidé větší svobodu volby, jinak je větší pravděpodobnost, že člověk bude muset přijmout práci, která mu nevyhovuje. To samozřejmě platí obecně, ale v krizových dobách se podobné scénáře stávají pravděpodobnějšími, respektive se vyhrocují.
Neznamená to ale, že by se vyšší příjem do štěstí promítal lineárně, tisícovka navíc funguje pokaždé jinak. Příslušná křivka má být v zásadě logaritmická. Nějaký „přírůstek štěstí“ přidá procento příjmu, dejme tomu jeho zvýšení o 10 %.
Peníze a stres
Navíc současně byla v rámci studie získána i další data. Závěr zní, že lidé, kteří stále přemýšlejí o penězích a jimi poměřují svůj úspěch, jsou méně šťastní než ti, kteří to nedělají. A také, že lidé vydělávající vyšší sumy jsou ve větším časovém stresu a více pracují.
Autor studie stejně tak nějak politicky korektně dodává, že lidé přikládají penězům příliš velký význam a že chce přispět k tomu, aby to viděli jinak, a současně, aby se výzkum „rovnic štěstí“ nějak posunul, atd.
O celém vědeckém experimentu publikovaném v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences infomuje server MedicalXpress.com.
V krizi epidemie
Kdybych měl k tomuto celému zaujmout nějaké stanovisko, chybou je možná soustředit se na příjem. Hodně důležitým kritériem, když už zůstaneme u financí, je aktuální majetek (zejména vlastnictví nemovitosti).
Takový polštář může být pro to, co hraje roli v krizi – zda se člověk rozhodně přijmout nějakou práci, musí přijmout nějakou práci atd. – významnější než aktuální výše příjmu.
Další věc je, že zrovna během pandemie je situace netypická, protože různé skupiny byly zasaženy v různé míře.
ČLÁNKY DO MAILU