Co je štítná žláza?
Štítná žláza (Glandula thyroidea) patří mezi tzv. endokrinní žlázy s vnitřní sekrecí. To znamená, že hormony produkované touto žlázou přechází přímo do krevního řečiště. Tato žláza se pak významně podílí na chodu metabolismu a ovlivňuje funkci a zdraví celé řady tkání a tělesných orgánů.
Štítná žláza je tvořena dvěma laloky, které jsou lokalizovány na přední straně krku, konkrétně pod ohryzkem na štítné chrupavce. Laloky jsou propojené můstkem, který vede přes horní konec průdušnice, a svým tvarem připomínají motýla.
Laloky štítné žlázy jsou tvořeny funkčními jednotkami, které se nazývají folikuly. Tyto drobné uzavřené váčky jsou vyplněny koloidem, viskózní tekutinou, která obsahuje hormony trijodtyronin (T3) a tyroxin (T4). Ve žláze navíc dochází také k syntéze třetího hormonu zvaného kalcitonin.
Štítná žláza váží u dospělého člověka průměrně 20–40 g. Její velikost závisí nejen na pohlaví (u žen bývá větší), ale také na geografických podmínkách. Lidé žijící u moře mívají štítnou žlázu menší v porovnání s jedinci žijícími ve vnitrozemí. Tento endokrinní orgán přitom najdeme u většiny obratlovců. [1, 2, 3, 4]
Funkce a význam štítné žlázy
Hlavním úkolem štítné žlázy je produkovat správné množství trijodtyroninu a tyroxinu. Tyto hormony jsou ze štítné žlázy uvolňovány přímo do krve. Krevním řečištěm pak proudí k cílovým tkáním a orgánům. Ovlivňují v prvé řadě látkovou výměnu a zvyšují metabolickou aktivitu buněk (spotřebu kyslíku). Také ovšem mají vliv na:
- metabolismus sacharidů, bílkovin a lipidů,
- činnost nervové soustavy,
- termoregulaci,
- výdej energie,
- činnost ostatních hormonů v těle.
Hormony štítné žlázy působí na organismus celoživotně, správná funkce štítné žlázy je tudíž zásadní již v prenatálním období. Během několika prvních let života dítěte má přitom štítná žláza vliv na správný vývoj jeho mozku a nervové soustavy. [5, 6, 7, 8, 9]
Při syntéze hormonů hraje důležitou roli jod, což je prvek zasazený přímo do jejich struktury (molekula trijodtyroninu obsahuje tři atomy jodu, v tyroxinu jsou čtyři atomy jódu). Štítná žláza vychytává jod z krve (ve formě jodidu) a poté ho zabudovává do molekul hormonů. Pokud tedy člověk nepřijímá prostřednictvím stravy dostatek jodu, nemůže štítná žláza tvořit dostatek hormonů.
Koncentrace T3 a T4 v krvi je regulována prostřednictvím tzv. zpětnovazebného mechanismu. Pokud sérové hladiny těchto hormonů klesnou pod fyziologickou mez, zareaguje na to hypothalamus (část mezimozku) produkcí hormonu tyrotropinu (TRH), který poté stimuluje syntézu tyreotropinu (TSH) v adenohypofýze. TSH pak působí na štítnou žlázu, která díky tomu ví, že má produkovat hormony. Pokud jsou T3 a T4 obsaženy v krvi dostatečně, syntéza a uvolňování TRH a TSH jsou utlumeny.
Třetím hormonem, který štítná žláza tvoří, je kalcitonin. Na rozdíl od T3 a T4 není tvořen přímo ve folikulech, nýbrž buňkami nacházejícími se mezi folikuly (parafolikulárními buňkami). Kalcitonin se stará o metabolismus vápníku a fosforu. Vychytává tyto prvky z krve a podporuje jejich ukládání do kostí. Dostatečná produkce kalcitoninu je tudíž klíčová pro pevné a zdravé kosti. [10, 11, 12, 13]
VIDEO: Vyšetření štítné žlázy
Zdroj: YouTube
Štítná žláza: nemoci a jejich příčiny
Nemoci štítné žlázy patří mezi nejčastější choroby žláz s vnitřní sekrecí. Odhaduje se, že v České republice postihují přibližně pět procent populace. U žen se objevují až 4krát častěji než u mužů, přičemž incidence stoupá s rostoucím věkem. Vůbec nejčastěji se pak u štítné žlázy setkáváme s těmito funkčními poruchami:
- hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy) – nedostatečná produkce hormonů,
- hypertyreóza (zvýšená funkce štítné žlázy) – nadměrná produkce hormonů.
Většina těchto poruch vzniká na podkladě autoimunitních poruch. To znamená, že tělo vnímá štítnou žlázu jako cizorodou tkáň a produkuje vůči ní namířené protilátky. Ty vedou k jejímu postupnému poškození a zhoršené funkci. Mezi další faktory, které mohou onemocnění štítné žlázy vyvolat, patří:
- nezhoubný nádor (adenom),
- chronický zánět,
- nedostatek, nebo naopak nadbytek jodu v potravě,
- operace štítné žlázy nebo její odstranění,
- druhotný efekt některých léků,
- ozáření krku. [14, 15, 16]
Příznaky špatné funkce štítné žlázy se vždy liší podle toho, jakým konkrétním onemocněním člověk trpí. U mnoha poruch štítné žlázy se objevuje struma nebo vole, což jsou označení pro zvětšení štítné žlázy. Strumu lze poznat podle následujících příznaků:
Hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy)
Nedostatečná funkce štítné žlázy bývá nejčastěji způsobena chronickým zánětem autoimunitního charakteru (Hashimotova tyreoditida). Tato nemoc je doprovázena zvětšením štítné žlázy, která je na pohmat měkká a studená, a snížením její funkce. To znamená, že se pacientovi zpomaluje metabolismus, a tím i veškeré další chody v těle. [19, 20]
Příznaky štítné žlázy se sníženou funkcí
Počáteční příznaky bývají nespecifické a nastupují pozvolně, proto není snadné včas určit správnou diagnózu. Jako první nastupují únava, zácpa a suchá kůže. Pokud jde o to, jaké má rozvitá hypotyreóza příznaky, patří sem hlavně:
- spavost,
- zpomalené pohyby,
- rychlé vyčerpání,
- zimomřivost,
- vypadávání vlasů,
- třepení a lámání nehtů,
- zhrubnutí hlasu a chraptění,
- bušení srdce,
- zvýšení krevního tlaku,
- zadržování vody v organismu (otoky),
- deprese,
- poruchy menstruačního cyklu u žen,
- impotence u mužů. [21, 22, 23]
Hypertyreóza (zvýšená funkce štítné žlázy)
Zvýšená funkce štítné žlázy, která je známá též jako hypertyreóza nebo tyreotoxikóza, se vyznačuje nadměrnou produkcí hormonů štítné žlázy. To vede k celkovému zrychlení metabolismu a tělesných pochodů. Nejčastěji hypertyreóza postihuje ženy mladšího věku, což ovšem neznamená, že se ostatním vyhýbá. Trpět jí mohou i muži a děti.
Nejčastěji pacienty trápí autoimunitní onemocnění štítné žlázy. Na vině je tzv. Graves-Basedowova choroba, která organismus podněcuje k tvorbě atypických protilátek namířených vůči štítné žláze. Ty sice nezpůsobují přímou destrukci tkáně, nicméně štítná žláza na ně reaguje zvýšenou produkcí tyroxinu (T4).
Zvýšená funkce štítné žlázy může být vyvolána také zánětem, kdy dojde k náhlému uvolnění hormonů v ní skladovaných. Mezi další možné příčiny patří toxická mnohouzlová struma, toxický adenom nebo předávkování jodem. [24, 25, 26]
Štítná žláza a hubnutí
Mezi typické ukazatele zvýšené funkce štítné žlázy patří hubnutí, což je způsobeno zrychlením metabolických chodů v těle. Nemocní paradoxně pociťují velkou chuť k jídlu a mají neustále žízeň, ale i když konzumují větší množství potravy, stále nevysvětlitelně hubnou. [27, 28]
Jaké má zvýšená funkce štítné žlázy příznaky?
Mezi další příznaky hypertyreózy patří:
- struma,
- bušení srdce,
- nervozita a pocit vnitřního napětí,
- nesnášenlivost tepla,
- nadměrné pocení,
- rychlá mluva,
- třes rukou,
- nespavost,
- zvýšená nervosvalová dráždivost,
- svalová slabost (zejména v oblasti ramenních kloubů a kyčlí),
- poruchy menstruačního cyklu,
- problémy s očima (podráždění, špatné vidění, pocit suchých očí).
U případů hypertyreózy vyvolaných Graves-Basedowovou chorobou dochází ke zbytnění tkáně za oční bulvou. Navenek se to projeví tím, že mají pacienti nápadně vypouklé až „vykulené“ oči. [29, 30]
Štítná žláza: léčba
Jak léčit štítnou žlázu? To se odvíjí od toho, jakou konkrétní chorobou pacient trpí. Léčba bývá zpravidla náročnější u hypertyreózy. [31]
Léčba hypotyreózy
Základním kamenem léčby hypotyreózy je substituce hormonů štítné žlázy. Ty jsou pacientovi podávány ve formě tablet. Měly by se užívat vždy odděleně od ostatních léků, ideálně 30 minut před snídaní. Léčba hypotyreózy je sice celoživotní, nicméně pokud pacient užívá léky na štítnou žlázu správně, může vést úplně normální život. [32, 33]
Jak často jste po jídle unavení?
Léčba hypertyreózy
U zvýšené funkce štítné žlázy je nutné potlačit její nadměrnou aktivitu. Prvním krokem léčby je tedy podávání tyreostatik, což jsou léky blokující syntézu hormonů T3 a T4. Jako doplňující medikamenty endokrinologové předepisují léky na zklidnění srdeční činnosti zvané betablokátory.
Pokud nemá farmakologická léčba kýžené účinky, přistupuje se k radikálnějším metodám. U některých pacientů se provádí operativní zmenšení štítné žlázy nebo její úplné odstranění (totální tyreoidektomie). Operace ovšem není vhodná úplně ve všech případech. Náhradním řešením je terapie radioaktivním jodem. [34, 35, 36]
Zdroje: casopisvnitrnilekarstvi.cz, solen.cz, cpzp.cz, dspace.cuni.cz, pediatriepropraxi.cz, academic.oup.com, sciencedirect.com, ncbi.nlm.nih.gov, ign.org, researchgate.net, engmech.cz, tandfonline.com, onlinelibrary.wiley.com
ČLÁNKY DO MAILU