„Byl to jiný zápas, než jsem zvyklý,“ vzpomíná Petr Koukal na své „utkání“ s rakovinou varlete. Úspěšný badmintonista prodělal léčbu nádoru, vrátil se na kurty a nesl vlajku na olympiádě v Londýně. Happy end? Ano, díky prohlídce, která přišla včas. I když to byla spíš náhoda.
I rozhovor může zachránit život
Mladý muž, navrch sportovec není prototypem nemocného člověka. Ani Petr Koukal se ani náhodou necítil jako příslušník rizikové skupiny. Přesto ve svých 25 letech překonal rakovinu varlete. „Motivace k založení fondu přišla velmi brzy po tom. Na první rozhovor, který jsem dělal v nemocnici, jsem dostal celou řadu reakcí. Lidé oceňovali, že jsem se nebál otevřeně mluvit o tomhle citlivém tématu,“ vzpomíná Petr Koukal. Paradoxně většinou psaly ženy. O tom, že díky rozhovoru konečně dokázaly dohnat svého partnera, syna, tatínka na preventivní prohlídku. A že to dopadlo dobře a mají klidné spaní. Jsou to často právě ženy, kdo přiměje své „blízké muže“ k vyšetření.
„Netrvalo dlouho, rozhovorů bylo víc a víc, a přišel první mail, který pro mě znamenal zásadní zlom v životě. Začínal stejně jako předchozí, ale končil jinak: ´Bohužel to nedopadlo tak dobře, jak jsme doufali, tatínkovi našli nádor. Ale má velkou šanci se uzdravit, protože přišel včas. Díky vám.´ V tu chvíli mi došlo, že jediným článkem, jenom tím, že se o tom nestydím mluvit, lze přispět k záchraně lidského života.“ Petru Koukalovi během tří let od léčby dorazilo podobných mailů již osm. Lidé mu píší, že pro ně jeho příběh a následné včasné odhalení zdravotního problému přišlo jako dar z nebe. „Tak jako pro mě přišla moje kamarádka Zuzka. Nebýt jí, tak tady dnes možná nesedím.“ Petr Koukal představuje Zuzanu Švadlenkovou, praktickou lékařku, která u něj pojala podezření na nádor. Došlo k tomu za okolností poněkud pikantních, nicméně vlastně typických.
Prohlídka, která přišla včas
Mladý sportovec se sice své kamarádce lékařce zmínil, že má delikátní problém, „něco“ si nahmatal na jednom varleti, ale do ordinace nikdy nepřišel. „Upomínala jsem ho marně dva měsíce. Když jsme se pak potkali i s dalšími přáteli v restauraci, stála jsem před rozhodnutím, jestli ho nechám zase dva měsíce nebo déle běhat po světě s nějakým jeho problémem, nebo s tím něco udělám hned,“ říká lékařka.
„Váhali jsme, jestli řekneme, jak to bylo doopravdy,“ vzpomínají dnes. Ono první kontrolní vyšetření totiž proběhlo přímo v restauraci na dámských toaletách. „Na základě toho mě začala bombardovat, abych navštívil specialistu, urologa. Já jsem šel, abych měl od ní klid. A co mi řekl doktor? ´Mám pro vás špatnou zprávu. S největší pravděpodobností máte rakovinu varlete. Ještě dnes vás budeme operovat.´ Nebyly to vůbec jednoduché chvíle, ale dnes jsem vděčný, že to takhle dopadlo.“
Mužské zdraví je pořád ještě tabu
Petr Koukal brzy zjistil, jak velké tabu je mužské zdraví, a to nejen urologické problémy. „Jak jsme hrdinové a máme ta naše ega, tak se stydíme přiznat si jakoukoli nemoc, jakoukoli slabší chvilku. Náš nesmyslný stud a obavy mohou stát v horším případě život, v lepším případě kvalitu života,“ říká. „Když pak ležíte v nemocnici, vyčítáte si každou hodinu a každý den, kdy jste to neřešili.“
Právě snaha upozornit na důležitost prevence vedla sportovce k založení nadačního fondu. „Chci, aby se o tom mluvilo, a pomáhat ve větším měřítku. Věřím, že se podaří zachránit víc lidských životů než několika rozhovory.“
Nadační fond Petra Koukala upozorňuje na možnosti a důležitost preventivních prohlídek a dělá to mužským způsobem. „Hledali jsme cestu, jak na to, protože není jednoduché říct chlapům: Choďte na preventivní prohlídky. Každý si jen zaťuká na čelo. Ale o co se muži starají, když ne o sebe? O svoje auto. Zvykli jsme si, že s ním chodíme na technickou prohlídku, do servisu, do myčky, jsme ochotní mu na ledacos připlácet… Kolik času a peněz jsme v porovnání s tím ochotni investovat sami do sebe, do svého zdraví?“ ptá se Petr Koukal.
Ze slov profesora Jiří Vorlíčka, předsedy České onkologické společnosti: „Až se začnou chlapi starat o své zdraví jako o svá auta, tak máme vyhráno!“ pak vznikla myšlenka projektu STK pro chlapy. Cílem je osvěta v oblasti aktivního přístupu mužů k vlastnímu zdraví. „Vizí projektu je vložit do našeho životního rytmu a do hlavy základní informaci, a to – preventivní prohlídka včas. To je to, co Petr prožil, a co my chápeme možná hlavou, ale ne srdcem, protože kamna pálí, až když na ně sáhnete,“ říká Jindřich Knödl, ředitel nadačního fondu.
Logo fondu záměrně připomíná známé známky STK. „Hele, frajere, auto ti prošlo, a co ty? Chceme chlapy vybudit k akci, ale pak musí vědět, že mají kam jít,“ říká Jindřich Knödl. Málo lidí totiž ví o možnosti preventivních prohlídek, přitom každý máme nárok na dvouletou preventivní prohlídku u praktického lékaře – a nejen na ni.
S řadou onemocnění se dá bojovat, když se na ně přijde včas. A vyhrát. „Nejsme důslední, k lékaři přichází 60 procent lidí ve stadiu 3 až 4, to znamená, kdy již jde o kvalitu života nebo o život. Medicína je dnes tak silná, že vás třeba při životě udrží, ale kvalita života se vám diametrálně změní,“ říká Petr Koukal. „Vím, o čem mluvím. Mně prohlídka zachránila život.“
ČLÁNKY DO MAILU