> Obdivuju to úsilí, dřinu, vůli něco dokázat.
Prakticky to neobdivuju. Bud jsou jejich organismy nejake hricky prirody, protoze snesou vice nez lidska tela ostatnich, nebo svoje tela posunuli az na svoji uplnou hranici a pak se musim ptat: „K cemu je to dobre?“. Rovnou si i odpovim – vubec k nicemu.
Uz treba za par dni by stejny vykon nepredvedli, takze jejich predchozi vykon je nanic. Za par mesicu si nikdo nevzpomene ani na jejich jmena.
Kdyby radeji prispeli necim, co posune lidstvo dopredu – zakladni vyzkum, soulad s prirodou apod.