S lahodnou a prokazatelně zdravou lesní potravinou se opravdu spojuje onemocnění s názvem alveolární echinokokóza. Způsobují ho vajíčka nebo larvy Echinococcus multilocularis, lidově měchožila bublinatého nebo také tasemnice liščí.
Jejich hlavním hostitelem je liška, ale i další psovité a kočkovité šelmy, jako jsou vlk, psík mývalovitý, rysi, rovněž přemnožená divoká prasata. Nebo také pes a kočka.
Galerie: Co je co – borůvka, brusinka a jejich zámořské varianty
Místa s největším rizikem nákazy
Vzhledem k rozsáhlé vakcinaci lišek proti vzteklině stoupla v ČR populace lišek a můžeme je pozorovat i v okolí obydlených míst, například v příměstských parcích. Promoření prostředí vajíčky je zde dokonce větší než na rozsáhlých plochách volné přírody.
Alveolární echinokokóza (AE)
Infekční onemocnění. Inkubační doba je uváděna v rozmezí pěti až dokonce patnácti let od doby pozření vajíček tasemnice liščí. Nemoc napadá především játra, zpočátku probíhá zcela bez příznaků, začne se projevovat, až když dojde k narušení velké části jater. Mezi nejčastější příznaky patří žloutenka a bolest břicha.
Diagnostika je založena na kombinaci klinických příznaků, epidemiologických dat, klinických zobrazovacích metod a vzorků z biopsie. AE je často chybně zaměňována za jiná onemocnění, např. zhoubné a nezhoubné nádory jater a žlučovodů aj. Až u třetiny pacientů je AE diagnostikována náhodně při lékařském vyšetření souvisejícím s příznaky, jako jsou únava, hubnutí, zvětšená játra, poruchy trávení, plynatost, průjem, nespecifický nález při ultrasonografickém vyšetření ap.
Zdroj: Wikipedie
Monitoring tasemnic u lišek byl v České republice zahájen v roce 2016. V minulém roce bylo vyšetřeno celkem 2876 vzorků a zjištěno 684 pozitivních nálezů. Odhaduje se, že průměrné rozšíření parazita u lišek se pohybuje mezi 14 až 62 %.
S větší či menší mírou pravděpodobnosti může dojít k infekci prakticky kdekoliv. Nejvyšší výskyt byl zjištěn v kraji Karlovarském, Libereckém, Plzeňském a Jihočeském.
Statistika říká: žádný poplach
Dlouho se speciální vyšetření na parazita, přenášeného hlavně liškami, u lidí nedělalo. Provádí se teprve od roku 1998. První potvrzené případy přenosu na člověka byly zaznamenány v roce 2007. Do roku 2016 prošlo vyšetřením 2695 osob a nemoc byla zjištěna u 36 jedinců. Souhrnně: počet nově objevených onemocnění v období 2007 až 2016 byl v průměru nijak poplašných 0,034 případu na 100 000 obyvatel.
Dosud vzácné onemocnění
„Jde o velmi vzácné onemocnění,“ potvrzuje nám Petr Majer, mluvčí Státní veterinární správy. „Jak vyplývá z výzkumu, ročně potvrzené výskyty v ČR se pohybují v řádu jednotek.“ Počet potvrzených případů přenosu parazita u nás představuje zhruba 1 případ na 2 až 2,5 miliónu lidí.
„Riziko infekce se zvyšuje, pokud dochází k opakovanému styku s vajíčky nebo larvami tasemnice liščí. Avšak i za těchto podmínek hrozí rozvoj onemocnění pouze u 1 až 10 % osob,“ uvádí profesorka Libuše Kolářová, vedoucí specializované Národní referenční laboratoře pro diagnostiku tkáňových helmintóz.
Jak nebezpečné jsou borůvky?
Ačkoli způsob nákazy z borůvek nelze vyloučit, výrazně většímu riziku jsou podle Petra Majera vystaveny skupiny lidí, kteří v rámci své profese manipulují s živými či uhynulými liškami. „Jde o pracovníky záchranných stanic živočichů a odchytových služeb, dlouhodobě se pohybujících v terénu na místech obývaných liškami. Nejvíc to platí pro myslivce a lesní dělníky, kteří mají v lese omezenou možnost hygieny,“ upřesňuje. „Rizikovým ale může být i blízký kontakt zejména s toulavými psy a kočkami, kteří nejsou pravidelně odčervováni a pohybují se volně s možností lovit hlodavce na území s výskytem nakažených lišek.“
Nárůst onemocnění. Proč?
„Z naší studie vyplývá, že v České republice dochází k nárůstu počtu případů AE. Dokládají to nejen anamnézy některých pacientů, ale i nález larválních stadií tasemnic v praseti divokém,“ říká profesorka Libuše Kolářová.
Zvýšený výskyt však souvisí také s tím, že dříve u pacientů na parazita lékaři často nepomysleli. Teprve po medializaci prvních případů lidského onemocnění parazitem v roce 2007 přibylo žádostí o specifická vyšetření, která nemoc potvrdila.
Ani jednu borůvku?
„Zobl byste si jen tak borůvku?“ zeptali jsme se na závěr Petra Majera ze Státní veterinární správy. „Určitě, před konzumací bych si ji ale raději nejprve umyl,“ přiznává. Ano, přestože riziko onemocnění je dosud velmi malé, sběrači borůvek by měli věnovat pozornost hlavním pravidlům prevence.
Alveolární echinokokóza: na co dbát, aneb základní ochrana
- Mýt si ruce.
- Být zvýšeně opatrní při konzumaci lesních plodů, ale i syrové zeleniny z míst, kam mají přístup lišky.
- Z donesených plodů vytřídit poškozené, pomačkané či skvrnité.
- Omývat borůvky pod mírným proudem studené vody. Vhodné je použít síto. Platí i pro mražené ovoce.
- Pravidelně odčervovat domácí mazlíčky. Mezi opatření omezující výskyt onemocnění patří preventivní přeléčení psů preparáty účinnými na dospělé tasemnice.
- Při kontaktu se zvířaty dodržovat hygienické zásady. Nemazlit se s potulnými psy a kočkami.
Rady pro ohrožené
Profesní skupiny, které přicházejí do kontaktu s živými či uhynulými liškami či jinými toulavými masožravci, by se měly vyvarovat přímého kontaktu se zvířaty. Během manipulace s uhynulým zvířetem používat jednorázové pomůcky, které je nutné potom zlikvidovat. Nezbytná je také dezinfekce ošacení a pomůcek použitých pro odchyt podezřelého zvířete.
Na co dát ještě pozor u borůvek
Na závěr rada z jiného soudku. Málo se ví, že borůvky mají vliv i na hladinu cukru v krvi. Pokud máte naplánovanou nějakou operaci, přestaňte jíst borůvky nejméně dva týdny předem. I když patří z mnoha důvodů k jedněm z nejzdravějších potravin, mohou nežádoucím způsobem ovlivnit hladinu glukózy v krvi během a po operaci.
Obecně však borůvky jsou zdrojem zdraví prospěšných látek, například vitamínu C.
Galerie: Obsah vitamínu C v českém ovoci
ČLÁNKY DO MAILU