Z mojí zkušenosti - při porodu nebudete mít čas ani myšlenky na nic, strach nebude mít šanci. Je dobře vědět, co nás zhruba čeká, seznámit se s prostředím, vědět, kudy se do vaší porodnice chodí ve dne a kudy v noci a podobně, ale nemá cenu moc uvažovat nad tím, jak to bude probíhat. Jen se zbytečně budete stresovat. Zabavte se praktickými věcmi.
Ja jsem u porodu byl a muj nazor je ten, ze nekdo by s zenou u toho mel byt, protoze je to pro zenu narocne, potrebuje pomoc a to nejen psychickou, ale i fyzickou, protoze je cim dal tim vic nemohouci, potrebuje se treba osprchovat, ale sama to uz nezvladne a nemocnicni personal nema ces se ji po celou dobu venovat. Souhlasim s tim, ze by to mel byt nekdo, s kym si zena rozumi a komu veri, idealne prave se svym partnerem, ale nebudeme si nalhavat, ze vsichni lide co maji spolu dite maji spolu take kvalitni vztah. Pokud spolu kvalitni vztah maji, pak jeste je take potreba, aby to muz byl sam schopen psychicky unest. Prijde do styku s krvi,moci, vykaly, zvratky a dalsimi tekutinami sve zeny a bude ji od nich ocistovat, bude svedkem velkeho utrpeni a bolesti sve zeny s kterym nebude moci nic udelat, uvidi jak ji nastrihavaji a siji a uvidi sve dite hned po narozeni, jeste neocistene, spinave od mazu, coz take neni nic krasneho. Pri tom vsem si musi zachovat chladnou hlavu a byt napomocen sve zene a diteti. Pro muze to tedy rozhodne neni zadna zabava, ale pokud to zvladne, tak je velkym prinosem pro svou zenu a moje zena je vdecna, ze jsem to s ni absolvoval. Proto si myslim, ze je dobre, kdyz je muz se svoji zenou, ale jen kdyz na to ma a nemela by to byt povinnost muzu.
Jako žena Vám moc děkuji za tento příspěvek, je to velmi zvláštní takhle detailně to slyšet z "druhé strany" Můj přítel u porodu byl, ale nikdy se mnou o tom takhle otevřeně nehovořil, proto Vám za to děkuji, kdyby o tom mluvil , řekl by to přesně takhle...
ČLÁNKY DO MAILU