Zatímco před deseti lety jsme hleděli zejména na to, jak velkou porci nám za malé peníze restaurace nabídnou, dnes se situace změnila. Důležité je pro nás kvalitní, lehké jídlo, které si budeme moci rychle sníst. Potvrzuje to jednak výzkum společnosti Edenred, která se specializuje na zaměstnanecké benefity, mj. stravenky, ale také Margit Slimáková, specialistka na výživu a zdravotní prevenci.
Jak se změnilo stravování lidí za uplynulých deset let a kam míří? To zjišťujeme v dalším dílu speciálu k 10. výročí serveru Vitalia.cz i s Martinou Dvořákovou, výživovou specialistkou a dietní koučkou z KetoDiet.
Je to dobré a bude ještě líp. U někoho
„Zájem o zdravou výživu přešel od tzv. alternativců a jednotlivců k většinové společnosti. Dnes už všichni chceme jíst kvalitně,“ říká Margit Slimáková. Kritika šizení potravin nebo znečišťování prostředí pesticidy se nabízí v běžných médiích. Stále více z nás hledá své farmáře, trhy nebo komunitou podporované zemědělství. „Samozřejmě ne každý je obklopen těmi nejlepšími možnostmi a má dostatek prostoru a prostředků je hledat, ale ten zájem tu jednoznačně je a je otázka času, kdy budeme jíst ještě lépe,“ hýří optimismem Margit Slimáková.
Přístup k jídelníčku se za poslední roky prostě mění k lepšímu. „Lidé začínají mít ponětí o tom, co je zdravé a co ne. Mají i základní znalosti o tom, co jsou bílkoviny, tuky či sacharidy. Díky médiím mají přehled, jak by mělo zdravé stravování vypadat. Bohužel se ale většinou nedaří převést tyto znalosti do praxe,“ říká Martina Dvořáková. „Já mezi svými klienty potkávám hlavně ‚teoretiky‘ – informace mají, vědí nebo tuší, co dělají špatně, ale neumějí to sami změnit.“ Nebo na to nemají čas. Často proto hledají pomoc odborníků, nebo se snaží stravovat pomocí tzv. krabičkových diet.
Lidé začínají mít ponětí o tom, co je zdravé a co ne
Řada lidí si již také doma připravuje jídla podle knih zdravě vařících foodblogerů či dietologů. „Mnozí stavíme jídelníček na skutečných potravinách, doma vaříme a také si mnozí nosíme své jídlo do práce,“ chválí Margit Slimáková. Podle průzkumu v Česku, ale i v jiných evropských zemích, roste obliba odpočinkových místností, kde lidé konzumují právě doma připravené jídlo. V ČR jde o třetinu lidí, například v Belgii se takto stravuje skoro šedesát procent pracujících. Tento trend nesouvisí jen se šetřením penězi a chutí jíst kvalitněji – podomácku, ale i s tím, že jídlu chceme věnovat kratší čas než před deseti lety.
Svačina? Co to je?
Ne všichni ale chtějí jíst zdravě nebo jídlu věnovat nějaký extra čas navíc při přípravě. Patrné je to jak u svačin, tak u snídaní. „Z praxe usuzuji, že si svačiny nechystáme. A to nejen sobě, ale ani dětem. Pak bohužel ve spěchu kupujeme nezdravé potraviny a děti, které často ani nesnídají, si cestou do školy koupí sladkou limonádu a chipsy. Častým nešvarem je také to, že celý den hladovíme a ‚nacpeme‘ se až večer. Pravidelná strava tedy zatím bohužel Čechům moc neříká. Máme se ještě hodně co učit,“ poukazuje na stagnaci ve vývoji stravování některých lidí Martina Dvořáková.
Svůj podíl na tom má bohužel i hektický životní styl a stres. Často si také neseme špatné stravovací návyky z domova. „Mnoho lidí si již naštěstí začíná uvědomovat, že obezita není jen estetický problém, ale má velký vliv také na naše zdraví,“ přichází s příznivějšími zprávami Martina Dvořáková. To se pak projevuje i na nabídce restaurací, které jdou s dobou a nabízejí dnes mnohem širší portfolio jídel, ale i denních menu, která jsou lehká, a přitom výživná.
V restauraci hledíme hlavně na kvalitu potravin
Řízek přes celý talíř, all you can eat, polévka i dezert v ceně menu… to bylo to, na co jsme slyšeli ještě před deseti lety. Dnes je situace naprosto opačná, podle průzkumu, kterého se zúčastnilo dvacet pět tisíc lidí, dnes v restauracích požaduje velkou porci k obědu jen čtvrtina Čechů, a naopak čtyřicet čtyři procent lidí žádá lehčí jídla. A trend zdravějšího stravování potvrzují i restaurace.
Zatímco před deseti lety silnou poptávku po lehčích jídlech hlásilo podle průzkumu společnosti Edenred pouze tři a půl procenta restaurací, dnes už jde o celou čtvrtinu podniků. „Stále vzniká spousta nových míst, kde je pro majitele důležité, aby byl návštěvník spokojený a dostal jen to nejlepší. Restaurace si zakládají na domácí stravě. Kvalitní a čerstvé suroviny jsou na prvním místě. Změnilo se také prostředí. Restaurace jsou čisté, jídlo dostanete hezky naservírované. Jíme totiž také očima. Já osobně jsem velmi uvítala i zákaz kouření,“ říká Martina Dvořáková.
Za posledních deset let se o osmnáct procent zvýšil počet lidí, kteří pravidelně obědvají v restauraci ap.; dnes už na oběd pravidelně chodí sedm lidí z deseti. Samozřejmě, že stále ještě existují i stánky s párky v rohlíku, anebo někde vaří polévky s glutamáty a jídlo tam není pastva ani pro oči, ani pro žaludek. „Po celé republice ale narůstá počet pokévkáren, kaváren, bister a restaurací, které nabízejí poctivé jídlo, skutečné potraviny v podobě tradičních českých jídel, jednoduché lehké pokrmy jako kváskové chleby s pomazánkami nebo saláty s kvalitními sýry a ořechy, anebo novinky jako chia dezerty a avokádové tousty. Dnes při troše hledání už není problém jíst i venku,“ doplňuje Margit Slimáková.
ČLÁNKY DO MAILU