Deset až dvacet procent lidí přenáší streptokok, i když jim nezpůsobuje žádné potíže

• Přibývá streptokoka A. Vyvolává angínu a spálu, ale může znamenat i smrtelné nebezpečí
• Pozitivní streptokok v těhotenství: Týká se pětiny žen
• Dětské nemoci jsou komplikovanější, chybí běžná antibiotika. Obojí zvyšuje odolnost bakterií
• Bolest v krku je běžným příznakem nachlazení. Často ji léčíme špatně
• Týdny trvající kašel nepodceňujte, může jít o vážnější nemoc

Streptokokové infekce mohou napadat různé orgány, případně i celý organismus. Nejvíce infekcí způsobuje streptokok A, jenž se pojí s hnisavými projevy. Streptokok skupiny B představuje riziko hlavně pro nastávající maminky a novorozence. Pneumokok, který rovněž patří mezi streptokokové infekce, je nejvýznamnějším původcem zápalu plic, ale může způsobovat i meningitidu.

Podobně jako u jiných bakterií platí, že se při nákaze streptokokovou infekcí neobejdete bez antibiotik. Vůbec nejčastěji se předepisuje penicilin, případně cefalosporiny I. generace nebo makrolidová antibiotika. [1, 2, 3]

Co je streptokok?

Streptokok (Streptococcus) je označení významného rodů bakterií, které tvoří přirozenou součást slizniční mikroflóry, ale také mohou způsobovat nejrůznější onemocnění. Jedná se o grampozitivní kokovité bakterie, které jsou uspořádány do charakteristických řetízků. Odtud také vychází jejich označení, protože streptos znamená v řečtině řetěz.

Přečtěte si také:

Přibývá streptokoka A. Vyvolává angínu a spálu, ale může znamenat i smrtelné nebezpečí

Některé druhy streptokoků se také využívají v potravinářském průmyslu. V současné době je ovšem největší pozornost věnována patogenním druhům, které u lidí způsobují méně i více závažné infekce. Existuje jich zhruba 70, nicméně za nejproblematičtější patogeny jsou považovány Streptococcus pyogenes, Streptococcus agalactiae a Streptococcus pneumoniae. Mezi další známé druhy patří:

• Streptococcus dysgalactiae,
• Streptococcus anginosus,
• Streptococcus mutans,
• Streptococcus salivarius,
• Streptococcus sanguinis,
• Streptococcus mitis,
• Streptococcus oralis. [4, 5, 6, 7]

Streptokok se může běžně objevit na různých částech těla. Nejčastěji bývá lokalizován:

• streptokok v krku,
• streptokok v ústní dutině,
• streptokok v nose,
• streptokok na kůži.

U žen se pak velice často vyskytuje streptokok v pochvě a ve střevě, konkrétně jde o druh Streptococcus agalactiae. V literatuře se označuje jako GBS (group B streptokok). Představuje riziko zejména při porodu, kdy se mohou děti nakazit od matky při průchodu porodními cestami. U mužů osídlují streptokoky také močovou trubici a střevo. Lze je poté prokázat v moči i ve stolici. [8, 9, 10]

Dělení streptokoků

V humánní medicíně mají význam dvě hlavní skupiny streptokoků:

• beta hemolytické streptokoky – streptokoky skupin A, B a C,
• non-beta hemolytické streptokoky – pneumokoky a viridující streptokoky.

Beta hemolytické streptokoky (pyogenní)

Beta hemolytické streptokoky způsobují hnisavé infekce nosohltanu a kůže i celková onemocnění. Mají tendenci se šířit do okolí a postihují i spádové mízní uzliny. Nejvýznamnější patogeny této skupiny jsou:

• streptokok A (Streptococcus pyogenes) – produkuje škodlivé toxiny, způsobuje streptokokovou angínu, spálu, kožní infekce (impetigo, erysipel, zánět podkoží), záněty lymfatických uzlin, flegmónu, pneumonie nebo meningitidu,
• streptokok B (Streptococcus agalactiae) – představuje riziko zejména pro novorozence, způsobuje novorozeneckou meningitidu, osteomyelitidy nebo pyelonefritidy u dětí,
• streptokok C (Streptococcus dysgalactiae) – má podobné vlastnosti jako streptokok A.

V současné době se hodně mluví o streptokoku skupiny A, který je v České republice na vzestupu. Velké opatrnosti je potřeba u tohoto patogenu dbát i proto, že kromě spály a angíny může způsobovat i závažná systémová onemocnění doprovázená streptokokovým syndromem toxického šoku (STSS), který člověka ohrožuje na životě. [11, 12, 13, 14]

Přečtěte si také:

Zápach z úst může být příznakem chronické angíny. Čím se liší od akutní?

Non-beta hemolytické streptokoky

Nejvýznamnějším patogenem spadajícím do skupiny non-beta hemolytických streptokoků je Streptococcus pneumoniae, který je známý také jako pneumokok. Jedná se o hlavního původce komunitního zápalu plic. Pneumokok způsobuje hlavně:

• bronchopneumonie,
• záněty vedlejších nosních dutin,
• záněty středního ucha.

Velké riziko představuje pro děti, seniory a oslabené jedince, u kterých může způsobovat purulentní meningitidu. Zároveň představuje nejčastějšího původce meningitidy bakteriálního typu. U pacientů po splenektomii a osob prodělávajících AIDS může vést dokonce k sepsi.

Dobrou zprávou je, že pneumokokovým infekcím lze efektivně předcházet vakcinací. Ta má význam zejména pro děti a další ohrožené skupiny. Některé zdravotní pojišťovny tyto vakcíny u dětí dokonce hradí. [15, 16, 17]

Mezi non-beta hemolytické streptokoky patří ještě tzv. viridující streptokoky, které tvoří přirozenou součást orální mikroflóry. Patří sem například Streptococcus mutans, Streptococcus salivarius nebo Streptococcus sanguinis. [18, 19]

Streptokoková infekce: inkubační doba a přenašeči

Způsob přenosu a inkubační doba se u jednotlivých infekcí liší. Záleží na tom, o jaký konkrétní patogen se jedná. Streptokokové infekce se ovšem nejčastěji přenáší kapénkami, to znamená kýcháním, kašláním či mluvením. Nakazit se lze i prostřednictvím kontaktu s kontaminovanými předměty (neumyté sklenice, sdílení hygienických pomůcek), líbáním či sexuálními aktivitami.

Zajímavé je, že zdrojem nákazy nemusí být pouze nemocný člověk, ale i takzvaný přenašeč. Jako přenašeči nebo bacilonosiči jsou označovány osoby, u kterých je daný patogen součástí mikroflóry, ale jim samotným nezpůsobuje žádné potíže. Podle odhadů je bezpříznakových přenašečů streptokoka deset až dvacet procent lidí, kterým bakterie nezpůsobuje vůbec žádné potíže. Někdy je nezbytné je rovněž přeléčit antibiotiky, aby se například zastavilo neustálé předávání nemoci v rodině či v kolektivu. 

Odhaduje se, že zhruba 10 procent zdravých lidí v populaci má v nosohltanu pneumokoky. Přibližně tři procenta mužů má streptokoky v močové trubici, ale nemají o tom ani tušení, protože u nich nevyvolávají žádnou infekci. [20, 21, 22, 23]

Jaké má streptokok příznaky?

Příznaky streptokoku se liší podle toho, jaký druh infekce způsobuje a jakým způsobem organismus napadá. Pokud se dostane do těla skrze sliznici nosohltanu, dostaví se horečka, bolesti v krku, bolesti svalů a nepříjemné pocity při polykání. Tyto příznaky většinou poukazují na zánět mandlí nebo streptokokovou angínu. Pokud streptokok produkuje toxiny, přidržuje se ještě vyrážka (tzv. spála).

Jiné projevy mají pochopitelně kožní infekce typu impetigo. Impetigo je silně nakažlivé a charakteristické výsevem puchýřků. Další častou kožní infekcí způsobenou streptokoky je erysipel (růže), kdy se na kůži objevují červené neohraničené skvrny. [24, 25, 26]

Streptokok může postihnout i ledviny (respektive ledvinné glomeruly). Glomerulonefritida se klinicky projevuje silnými bolestmi v bedrech. Laboratorně lze nalézt bílkoviny a krev v moči. Streptokoky způsobují také záněty středního ucha, endokarditidy, meningitidy, infekce močových cest a mnohé další problémy. [27, 28]

Přečtěte si také:

Jak dlouho trvá, než začnou účinkovat antibiotika

Streptokok: léčba

Prakticky jediným způsobem, jak se dají streptokokové infekce léčit, je včasné nasazení antibiotik. Obvykle se předepisuje penicilin, protože je na něj citlivá většina běžných kmenů. Diagnóza by ale měla být vždy potvrzena laboratorním vyšetřením, jehož součástí není pouze identifikace patogenu, ale také stanovení citlivosti k antibiotikům. Díky tomu bude lékař vědět, jaké antibiotikum působí na daný kmen nejefektivněji.

Antibiotickou léčbu lze podpořit i některými přírodními prostředky, které pomáhají s posílením imunitního systému. Patří mezi ně echinacea nebo rakytník. Spolu s antibiotiky by měl pacient samozřejmě užívat i probiotika. [29, 30, 31]

Streptokokové infekce se nevyplácí podceňovat, protože mohou vyústit ve vážné komplikace. Nedostatečná léčba může vygradovat v poškození srdce a ledvin, revmatickou horečku či sepsi. Proto je důležité poctivě dobrat všechna antibiotika i při infekci, která se může zdát na první pohled banální. [32, 33]

Přečtěte si také:

Pozitivní streptokok v těhotenství: Týká se pětiny žen

Streptokok v těhotenství

U těhotných žen má velký význam mikrobiologický screening, při kterém se zjišťuje, zda pochvu nekolonizoval Streptococcus agalactiae (GBS). Většina nastávajících maminek nepociťuje žádné příznaky, takže pokud se nenechají vyšetřit, nemohou mít o přítomnosti GBS ani tušení. Občas ale může způsobit zánět amnionu, endometritidu nebo urogenitální infekce.

Největší riziko představuje v tomto případě pro novorozence, který se nakazí při porodu od matky. Novorozenec s nedostatečně vyvinutým imunitním systémem je ohrožen novorozeneckou meningitidou, ale může nastat i sepse.

U žen, které rodily císařským řezem, mohou nastat vážné komplikace v šestinedělí. Konkrétně jde o tvorbu abscesů, endokarditidu nebo meningitidu. [34, 35, 36]

Streptokok u dětí

Streptokokové infekce u dětí jsou nejčastěji způsobeny streptokokem A. Šíří se velice snadno v dětských kolektivech a mohou mít vzácně i vážné následky, pokud nejsou včas léčeny – mohou vyvolat například revmatickou horečku. Při podezření na streptokok je nutné vyhledat dětského lékaře, aby dítěti případně nasadil vhodná antibiotika. [37, 38]