Je něco v nepořádku s předpokladem, že stres znamená zlo, zatímco bez stresu je život blaženost? Podívejme se, co v těchto dnech zveřejnil o stresu a jeho účinku na naše zdraví renomovaný deník Guardian. Ukazuje se, že snížení stresu by v některých zemích mohlo znamenat dokonce více nešťastných lidí, kteří by nevěděli, jak si „s klidem poradit“.
Stres je jedním z těch slov, která mohou znamenat tolik věcí, že při jeho užívání riskujete, že nebude znamenat vůbec nic. Když použijete slovo stres ve spojení: „Ach, dnes byl můj den strašně stresující, protože jsem musel být na tolika místech a dělat tolik věcí,“ budete působit melodramaticky. Protože každý v dnešním světě to má podobně. Ale pokud byste byli tím jediným, kdo přežil katastrofickou autobusovou nehodu, pak byste slovo stres použili pravděpodobně také, a nikdo by o melodramatu nemluvil.
Potřebný stres?
Pokud má jedno slovo tolik možných interpretací, pak je jeho používání opravdu riskantní. O tom pojednává velmi hezky nová kniha autorky Kelly McGonigalové, nazvaná The Upside of Stress (bookshop.theguardian.com). Názorným příkladem je například fakt, že podle výzkumu provedeném v roce 2011 na vzorku třiceti tisíc Američanů je vystavení každodennímu stresu spojeno se zvýšeným rizikem úmrtí o 43 % – ovšem jen pro ty, kdo věří, že stres je špatný pro naše zdraví. Studii si můžete podrobně přečíst zde: www.ncbi.nlm.nih.gov.
Zvýšené riziko předčasného úmrtí vlivem stresujícího života bude sotva jediným důkazem toho, že je něco v nepořádku s tvrzením, že stres znamená zlo, zatímco bez stresu je život jako peříčko. Z průzkumů již několikrát vyplynulo, že v zemích, kde je populace „pod tlakem“, jsou přitom lidé nejšťastnější. Například v Mauritánii, která patří mezi ty nejméně rozvinuté, mají lidé velmi nízkou hladinu stresu – a cítí se nešťastní.
Velké napětí bývá spojováno s vyšší životní úrovní. Kniha obsahuje tvrzení, podložené na několika výzkumech, že snížení stresu může u lidí dokonce vyvolat deprese. Kdyby to tak skutečně bylo, pak by všechny knihy o tom, jak stresu předcházet, jak si užít relaxační dovolenou nebo víkendový pobyt s jógou či masážemi, byly jen pustým mlácením slámy.
Šťastní jsme teď
V interpretaci spojení „šťastný život“ a „smysluplný život“ existují velké rozdíly. Výzkum publikovaný v Journal of Positive Psychology odhaluje několik rozdílných způsobů, jak se stát šťastným, jak žít smysluplný život, jak předcházet stresu, uspokojovat své potřeby a plnit si své sny.
Vnímání štěstí je do značné míry orientováno na přítomnost, zatímco život bez stresu je záležitostí dlouhodobého plánování a snahy, a kloubí v sobě pozitivní integraci minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Například myslet na minulost nebo budoucnost je vždy spojeno s velkou dávkou smysluplnosti, ale nízkou dávkou štěstí. Zatímco štěstí znamená méně stresu, ale možná i méně smysluplného života (z pohledu dnešní, materiálně orientované společnosti).
Jen to, co očekáváte, můžete opravdu dostat
Jen až nezdravě pozitivní člověk by dospěl k závěru, že můžeme jednoduše lusknout prsty a rozhodnout se, že stres pro nás nebude již dále nepříjemný. To však neznamená, že bychom se neměli snažit přeformulovat stres na něco, co neovlivňuje naše štěstí, respektive na něco, co je pro nás neutrální.
Ano, někdy je stres příčinou utrpení, někdy ovšem může znamenat výzvu. Stejně jako může být dvacet kilogramů váhy špatných, pokud na nás padá shůry, ale stejných dvacet kilo je dobrých, pokud s nimi dokážeme posilovat svou kondici v tělocvičně.
Přesto, že je užitečné připomínat si, že stres není vždy tím, čím se zdá, stejně užitečné je podívat se na něj i jako na výzvu. Populární radou je přestat říkat si, co „musím“ (musím navštěvovat to a to, musím udělat to a to), ale spíše se orientovat na to, „kam se chci dostat“. Je totiž možné, že právě to, co stresuje jednoho člověka, je výzvou pro někoho jiného.
Zdroj: Oliver Burkeman: Is stress bad for your health? www.theguardian.com
ČLÁNKY DO MAILU