I zvětšená štítná žláza může pracovat normálně, zatímco normálně velká může trpět hypofunkcí nebo hyperfunkcí. Bohužel se však stává, že v některých případech se ve zvětšené žláze vyvine nádor. Naštěstí jen v mizivém procentu případů.
Má nemocnou štítnou žlázu. Anebo nedostatek jódu. Přesně to napadne většinu lidí při pohledu na někoho, kdo má na krku viditelnou bouli nebo jakési vole, jasný důsledek toho, že jeho štítná žláza je mnohem větší než normálně. Jenže je to složitější, protože ne každé zvětšení štítné žlázy znamená nemoc, a tato patálie ani nemusí vždycky souviset s jódem, jak zní další rozšířený názor.
Nedostatek jódu je častou příčinou
Přesto je právě nedostatek jódu příčinou, kterou v tomto případě často uvádějí na prvním místě i lékaři. „Při sníženém přísunu jódu v potravě je problém. Štítné žláze začne chybět jód na tvorbu potřebných hormonů. To štítná žláza nechce připustit, a proto se kompenzačně začne zvětšovat, aby její buňky byly schopné z krve protékající žlázou vychytat každou částečku jódu,“ uvádí například lékař Jiří Štefánek na svých webových stránkách určených studentům medicíny. Podle něj stačí zvýšit přísun jódu v potravě, aby se stav časem upravil.
Tento stav se někdy objevuje dočasně, například během dospívání zejména u dívek nebo v těhotenství, kdy má vyvíjející se plod velkou spotřebu jódu a matce se ho nedostává.
Přečtěte si: Nemoci štítné žlázy obviňujeme z tloustnutí. Neprávem
Nemůže za to kapusta?
Věděli jste, že na velikost štítné žlázy může mít vliv i to, co jíte? Konkrétně jde o to, aby ve vaší potravě nepřebývaly látky zvané příznačně strumigeny, které mohou kvůli svému složení přispět ke zvětšování této žlázy. Jsou například v zelí a kapustě a jejich nevýhodou je, že snižují schopnost těla využívat jód. Podobně působí i některé léky, konkrétně třeba lithium používané u psychických chorob nebo přípravky na epilepsii. Pomůže úprava stravy, změna léků, někdy je však jediným řešením operativní zmenšení žlázy.
Mezi další příčiny postupného zvětšování štítné žlázy patří vrozená porucha tvorba enzymů, která vede k nedostatečné tvorbě hormonů ve štítné žláze, která se to marně snaží dohnat svým zvětšováním. A vliv mohou mít i některé autoimunitní choroby jako je třeba Graves-Basedowova nemoc a Hashimotova nemoc.
Proč jít s příznaky k lékaři
Jak se vlastně zvětšená štítná žláza pozná, dokud není její zvětšení patrné i pouhým okem? Něco mohou napovědět například potíže s polykáním, pocit dušnosti, chrapot i tupá bolest v krku ničím nepřipomínající bolest způsobenou například angínou.
Lékaři navíc rozlišují dva způsoby, jimiž se může štítná žláza zvětšovat – buď jde o takzvané ložiskové neboli uzlové zvětšování, při kterém mění velikost jen některé části tohoto orgánu. Nebo o zvětšování difúzní, pak se mění velikost žlázy jako celku.
Více:
- Onemocnění štítné žlázy
- Struma (vole, zvětšená štítná žláza)
- Snížená funkce (hypofunkce) štítné žlázy
- Zvýšená funkce (hyperfunkce) štítné žlázy
Právě uzlová ložiska jsou riziková z hlediska rozvoje zhoubných nádorů, které postihují pět až deset procent lidí s takto zvětšenou štítnou žlázou. Ostatní lidé mají nádory nezhoubné čili benigní. Takové riziko však může posoudit pouze lékař za pomocí různých vyšetření a krevních rozborů, proto v případě, že máte některý z příznaků uvedených výše, jeho návštěvu neodkládejte.
Mimochodem, zhoubné nádory často paradoxně funkci štítné žlázy nijak neovlivňují, na rozdíl od nezhoubných, které mnohdy žlázu podněcují ke stále vyššímu výkonu. V obou případech je tak na místě žlázu odstranit. V případě zhoubného nádoru je třeba podávat další léky.
Čtěte dále: Chcete chytré dítě? Nechte si zkontrolovat štítnou žlázu