Letos už za sebou máme několik skutečně horkých dní, kdy bylo třeba doplňovat více tekutin, než jsme normálně zvyklí. Zvláště pokud jsme vyrazili na kolo, do davu běžců nebo na brusle. Co vás v takovém případě nejvíce osvěžilo, jedno orosené, studená limonáda? Podle Petra Tláskala, ústavního nutričního lékaře FN Motol, je to pocit subjektivní, nikoli objektivní.
16 °C je akorát
Ledová sprcha prý prokazatelně zrychluje metabolismus, rozproudí krev, ale nijak zvlášť nás v parných dnech nezchladí. Pomůže spíš vlažná voda, která tělo dokáže lépe vrátit do klidové teploty. A podobně je to i s pitím. Jste-li rozehřátí, po tréninku nebo je-li jen venku horko, přijímejte tekutiny o teplotě kolem 16 °C. Rozhodně ne vychlazené nebo s ledem. „V dýchacích cestách máme bakterie i viry, jakmile ale dojde ke změně teploty prostředí, mohou se více zaktivovat. To je důvod, proč se někomu po vypití studeného nápoje rozvine angína,“ varuje nás Petr Tláskal.
Voda a její význam pro život
Voda je tekutina, bez které by nemohl existovat život, neboť má nezastupitelnou funkci v lidském organismu. Tělo sedmikilového kojence tvoří zhruba 4,8 litru vody, zatímco tělo dospělého muže o hmotnosti 70 kg přibližně 42 litrů.
Za normálních okolností je příjem a výdej vody vyrovnán. Zhruba 50 % vody se vyloučí močí, 40–50 % kůží a plícemi a 3–10 % stolicí. Kolem 0,5–3 % vody je v těle zadržováno podle potřeby organismu.
Studené orosené pivo na zahrádce je jistě fantastickým zakončením dlouhé letní procházky, ale jestli počítáte s tím, že váš rozehřátý organismus zchladí, jste na omylu. „Teorie o tom, že se studeným nápojem ochladíme, je spíše subjektivní, nikoli objektivní. Je to, jako kdybyste do moře nalili sklenici studené vody a mysleli si, že se ochladí,“ vysvětluje Petr Tláskal. Zapomeňte tedy na lednici, ledové tříště a colu s ledem. Nejvíc našemu tělu vyhovuje nápoj s teplotou kolem šestnácti stupňů.
Odborná spolupráce
MUDr. Petr Tláskal, CSc. – vedoucí studie
Je vedoucím lékařem oddělené léčebné výživy a předseda Nutričního týmu ve FN Praha Motol. Současně je předsedou Společnosti pro výživu (SPV).
Petr Tláskal dlouhodobě pracoval na I. dětské klinice FN v Praze Motole. Zkušenosti s klinickou výživou získal při ročním studijním pobytu v Hospital Necker – pařížské dětské nemocnici a později při pracovním pobytu v nemocnici Argenteuil, Francie.
V roce 1997 obhájil diplom pařížské univerzity René-Descartes pro klinickou výživu, s platností v zemích EU. Problematikou výživy se zabýval i při tříletém pracovním pobytu v Tunisku, kde pracoval jako primář dětského oddělení. Ve FN v Motole byl do roku 2012 primářem Dětské polikliniky. Je autorem řady publikací, článků, přednášek, které se vztahují k problematice výživy.
ČLÁNKY DO MAILU