Názor k článku Studie potvrdila dřívější obavy: Nežádoucí účinky chřipkové vakcíny od Záleží na tom? - Ono jim to nemůžeme mít za zlé, neboť...

Ono jim to nemůžeme mít za zlé, neboť takovýto myšlenkový konstrukt není z jejich hlavy. V lednu 2013 se na hlavní stránce předního pediatrického časopisu, jemuž nesmírně záleží na zdraví všech dětí bez rozdílu, objevilo toto http://pediatrics.aappublications.org/content/131/1/149.short a http://pediatrics.aappublications.org/content/131/1/152.full.pdf+html . Nešlo o nahodilou záležitost či snad tlak ze strany konečných spotřebitelů (v USA se prý počet rodičů odmítajích očkovat své děti vyšplhal na 25%). Seznámím vás s Minamatskou úmluvou. ČR ji podepsala loni v říjnu, USA a Čína se samozřejmě opět cukaly, ale nakonec to zas nějak uhrály. Jedná se totiž o celosvětovou iniciativu , která usiluje o snižování emisí rtuti v životním prostředí. Rtuť v jakékoli podobě je prostě toxická. Mezi navrhovanými body patřil i ten o odstranění thimerosalu z očkovacích látek. Na nátlak nejmenovaných skupin (tentokrát to nebyli zubaři) byl tento bod vyňat s tím, že se výrobci budou snažit o jeho postupné snižování ovšem pouze u dodávek pro ekonomicky zajímavé partnery. Takže kupříkladu Afrika má utrum. Nyní se ozývají hlasy zejména z Brazílie, zda je etické, postupovat tímto způsobem. Absurdita je v této záležitosti dovedena do krajnosti – stahovat se budou tedy alespoň teploměry a další zdravotnické pomůcky, v nichž je rtuť. Velmi mě zaujala přetahovačka o to, kdo dodá dokonalou studii potvrzující, že autismus je způsoben očkováním :-)) Taková nikdy nebude. V současnosti je diskutováno mnoho faktorů přes vliv hormonů v průběhu těhotenství, nadbytek či nedostatek vitamínu D, těžké kovy v potravě či ve spadu v oblastech s vysokou těžbou, součinnost genů... příčina nebude samojediná... Nevím sice, jak přišel C. A. Shaw s nápadem použít „vlastní zbraně“ epidemiologů k prokázání souvislosti mezi PAS a očkováním, ale je docela možné, že si jen tak z dlouhé chvíle zatočil glóbusem. Kam zapíchnete prst, tam se něco děje. Indie hlásí 8 miliónů autistů. V USA je jeden autista na padesát dětí, jedno z šesti dětí má buď poruchu učení, nebo chování, nebo obojí. V Evropě se situace rok od roku zhoršuje. Navíc ty myši… s nimi je potíž, všechny vykazují po podání těch naprosto „bezpečných“ látek ty samé poruchy – problémy s orientací v prostoru, nejsou schopné se učit, „slábne“ jim paměť, vázne socializace. V listopadu loňského roku zveřejnil C. A. Shaw studii, jež splňuje 8 z 9 kritérií Hillovy škály přičinné souvislosti mezi autismem a očkováním. Bude to stačit? Zatím je klid. Možná proto, že časopisy jako Joural of Inorganic Biochemistry či Neurotoxicology vakcinologové nečtou nebo snad nechtějí? Zato je čtou rodiče a potencionální očkovanci. V časopise Vaccine se objevil nový termín „vaccine hesitancy“ či „vaccine-hesitant parents“. Řada článků uděluje rady, jak na ně. Mluví se o snaze znovu získat důvěru, poněvadž by se brzy také mohlo stát, že by očkovací programy mohly být narušeny a v západních zemích by nebylo koho očkovat. Nějak se nemůžu zbavit dojmu, že obor epidemiologie zmutoval do prapodivné podoby, vidí a slyší jen to, co se mu zrovna hodí do obchodu. V současné době jsou to výhradně a jedině infekční choroby, a to v českých podmínkách v naprosto přehlédnutelném počtu v porovnání s nemocemi jako je astma, Alzheimer, autismus, alergie. A to jsem vyjmenovala jen ty od „a“. Ovšem tam, kde určité oblasti ovládají zájmové skupiny, jež mají své zástupce ve veřejném sektoru zdravotních pojišťoven, ve státních zdravotnických ústavech, v různých důmyslných poradních orgánech či předsednictvech odborných společností, přičemž pro ně platí absence jakékoli brzdící páky ať ze strany vynuceně pasivních příjemců lékařské péče, či ze strany příslušných kontrolních úřadů, se nemůžeme divit. Výstupní chybové hlášky tuzemského očkovacího programu jsou promyšleně kamuflovány do tzv. širší normy, rodiče postaveni do pozice nesvéprávných jedinců, jejichž názor nikoho nezajímá. Opravdu fandím těm, kteří se chtějí dívat „darovanému koni“ na zoubek. Asi tam objeví spoustu děr a trhlinek a snad už jim konečně dojde, že nemá smysl jen neustále „zlepšovat“ a slepovat stávající a stále poruchovější celoplošný a nevyselektovaný očkovací program určený zejména kojencům dalšími nefunkčními komponenty. Nyní se vakcinologové pohybují v naprosto nezvyklém hyperreaktivním terénu. Nelze srovnávat dobu před xx lety. Svět se změnil. Nejvýmluvněji hovoří snad tato http://www.wjpch.com/UploadFile/14-186.pdf . Víc odkazů dodávat nebudu, protože zde vůbec nejde o provax či antivax, ale o to, najít optimální míru pro jednotlivce. Každý z nás si ve svém těle nese neznámou toxickou zátěž a nikdo z nás neví, jak vysoko můžeme až zajít…
Mějte se hezky.