Mezinárodní studie o zdraví a životním stylu dětí ve školním věku – Studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) pod záštitou Světové zdravotnické organizace zkoumá životní styl mladé generace, a to komplexně. Hlavním řešitelem studie za Českou republiku je Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci. Společně se svým týmem sbírá a vyhodnocuje data o nadváze, obezitě, stravovacích návycích, ale i o spotřebě alkoholu, kouření, marihuany či energetických nápojů u dětí ve věku jedenáct, třináct a patnáct let. Z předchozí studie, předložené loni, vyplynulo, že české děti jsou tlusté, nesportují a nejí zeleninu, ta letošní přináší i pozitiva. Ale je jich dost?
První sběr dat pro studii HBSC probíhal už v letech 1983–1984, Česká republika se připojila v období 1993–1994. V současné době je do studie zapojeno padesát zemí z celého světa.
HBSC studie
Tým z Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje a komentuje faktory ovlivňující zdraví českých školáků v rámci mezinárodní studie o zdraví a životním stylu dětí ve školním věku – Studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children). Na stránkách univerzity najdete aktuální shrnutí dat. Vybraná data včetně infografiky je možné si projít nebo stáhnout na webu www.zdravagenerace.cz.
Do aktuálního výzkumu HBSC se zapojilo 230 českých škol a své odpovědi poskytlo více než 13 tisíc dětí. Aktuálně ještě nejsou k dispozici mezinárodní data, abychom mohli provést srovnání mezi jednotlivými zeměmi, ta by měla být známa pravděpodobně v únoru 2020; dílčí data za Českou republiku jsou však k dispozici již nyní.
Nadváha a obezita ohrožují sto tisíc dětí
„V České republice máme asi sto tisíc dětí, které trpí nadváhou, z nich třicet tisíc trpí obezitou. Jde o děti ve věku jedenáct až patnáct let,“ uvádí zásadní informaci, která vzešla ze studie HBSC, její hlavní řešitel. „Častější problémy mají přitom chlapci než dívky, ať už hovoříme o nadváze, nebo obezitě,“ upřesnil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který byl přítomen u představení výsledků dat za ČR.
100 tisíc dětí u nás bojuje s nadváhou, z toho 30 tisíc s obezitou
Protože studie sledovala i socioekonomické faktory, vyplynula z ní i další zjištění. Mj. děti, které se narodí do hůře situované rodiny, čelí téměř trojnásobně vyššímu riziku, že budou trpět obezitou, než ty z bohatších poměrů a dvakrát většímu riziku ve srovnání s dětmi ze střední třídy. To pravděpodobně může souviset i s rozdíly mezi jednotlivými kraji. „V Praze je nejmenší podíl dětí, které trpí nadváhou a obezitou, jde o necelých 15 % dětí. V ústeckém kraji je naopak podíl dětí s obezitou a nadváhou nejvyšší (26 %),“ představuje data ze studie Michal Kalman.
Když nahlédneme do tabulky, která uvádí podíly dětí s obezitou a nadváhou za uplynulých šestnáct let, každým rokem tu sledujeme jen mírný nárůst obezity i nadváhy, a to jak u chlapců, tak u dívek. Pokud ale srovnáme jen rok 2002 s rokem 2018, vidíme poměrně prudce stoupající křivku.
Zatímco v roce 2002 bylo v Česku 5,6 % patnáctiletých dívek s nadváhou a jen 1 % dívek s obezitou, v roce 2018 už jsme měli stejně starých dívek s nadváhou téměř dvojnásobek a dívek s obezitou bylo více než třikrát tolik. Ani u chlapců to není lepší. V roce 2002 bylo patnáctiletých chlapců s nadváhou 13,4 % a s obezitou 2,6 %, loni trpělo nadváhou už 17 % chlapců a obezitou skoro třikrát víc než v roce 2002.
Snídani si děti odpustí, ovoce a zeleninu ale začínají mít rádi
Na nárůstu počtu dětí, které se potýkají s problémy s váhou, se podílí i fakt, že s přibývajícím věkem přestávají snídat. 57 % jedenáctiletých snídá, ale patnáctiletých dětí pravidelně snídá jen 42 %. Pokud přihlédneme k socioekonomickému hledisku, zde se ukázalo, že v lépe situovaných rodinách snídá o 20 % více dětí než těch, které pocházejí z chudších rodin.
Příznivou zprávou je však skutečnost, že děti začaly více jíst ovoce a zeleninu. „Od roku 2002 do roku 2014 trvale klesala konzumace ovoce, ale od roku 2014 do roku 2018 významně narostl počet dětí, které pravidelně ovoce konzumují,“ komentuje studii Michal Kalman. Jde o skokový nárůst o 11 %. „Polovina českých dětí sní denně alespoň jeden kus čerstvého ovoce, což můžeme bezesporu označit za pozitivní,“ raduje se i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Výživáři by ale tuto radost nesdíleli, ti doporučují konzumovat alespoň dvě porce ovoce denně. A tři porce zeleniny. Ani u ní doporučené množství děti nesplňují. „Zeleninu konzumuje 37 % dětí a s věkem její spotřeba klesá. Ale při srovnání roku 2014 s 2018 vidíme u její konzumace významný nárůst,“ říká hlavní řešitel studie HBSC.
Ovoce a zeleninu konzumují zejména děti z ekonomicky silnějších rodin
Děti z bohatších rodin častěji pijí obyčejnou vodu než ty z chudých
72 % dětí pravidelně pije obyčejnou vodu, přičemž dívky jí holdují častěji. Nejvíce ji pijí děti v Praze (přes 83 %) a nejméně v Ústeckém kraji (téměř 63 %). Opět se potvrdil socioekonomický faktor, kdy děti z bohatších rodin pijí obyčejnou vodu častěji než děti z chudších rodin. Pozitivní je též informace o tom, že každým rokem klesá počet dětí, které pijí slazené nápoje a konzumují sladkosti. „Potěšilo nás, že u třináctiletých a patnáctiletých jsme zaznamenali skoro třetinový pokles každodenní konzumace sladkostí oproti datům z roku 2010,“ říká Michal Kalman. Třetina dětí pak pamlsky nejí vůbec, nebo se k nim dostanou jen výjimečně.
Na druhé straně však narůstá počet těch, jež si dopřávají energetické nápoje. V roce 2018 je pilo 11 % třináctiletých a patnáctiletých. A netroškaří, dopřávají si je minimálně dvakrát týdně, navzdory tomu, že jsou to nápoje pro jejich organismus naprosto nevhodné.
Dětem chybí pohyb
Podtrženo, sečteno, stravování dětí se mírně lepší – jedí více ovoce i zeleniny (i když to stále zdaleka není ideální), pijí více čistou vodu, většina z nich snídá; ale stejně tloustnou. České děti se totiž prakticky vůbec nehýbou, ve škole mají jen dvě hodiny tělesné výchovy týdně, o navýšení se neuvažuje, a ve svém volném čase rozhodně nelezou po stromech a nehrají za domem fočus. Tedy ne většina z nich.
Dle doporučení WHO by děti měly trávit pohybem alespoň hodinu denně. V roce 2002 toto pohybové doporučení plnilo 30 % chlapců a 22 % dívek ve věku 11–15 let, loni to bylo jen 22 % chlapců a 15 % dívek. „Pakliže bych vyňal jen patnáctileté děti, pak u chlapců jde o 17 % a jen 10 % dívek,“ uvádí nepříznivý vývoj Michal Kalman s tím, že dětem chybí běžná chůze a například jízda na kole.
Je to jednak tím, že rodiče své děti do škol vozí, ale i tím, že si děti nemají kde hrát. „Ubývají plochy pro spontánní a bezpečný pohyb, rodiče se o své děti bojí, a tak je nepouštějí samotné ven. Bohužel se také dost často stává, že některé typy sportů jsou jen pro vyvolené a člověk s normálním příjmem je není schopen zaplatit,“ uvedl pro náš server již před časem výživový specialista Petr Havlíček.
ČLÁNKY DO MAILU