Zdravotní sestry chybějí v řadě zdravotnických a sociálních zařízení po celé ČR. Kolik jich Česko aktuálně potřebuje, ale není zcela jasné. Údaje ministerstva zdravotnictví sice u sestřiček hovoří o 2500 neobsazených místech, spíše než o realitu ale může jít o hru čísel. Tedy počty takzvaných tabulkových míst a přepočty na plné úvazky.
Ve VFN chybí aktuálně 70 sestřiček
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je potřeba statistiku zpřesnit a zjistit, zda je číslo do jisté míry fikcí, nebo za více než dva tisíce chybějících sester práci musí zvládnout ty, které v nemocnicích a dalších zařízeních již pracují.
„Sestry a obecně nelékařské profese chybí. Existuje nějaký počet tabulkových míst v ČR, která nejsou naplněna. A takto vznikají data o tom, kolik v jakém oboru chybí pracovníků, proto bych chtěl s Ústavem zdravotnických informací a statistiky udělat daleko pečlivější a přehlednější analýzu,“ říká serveru Vitalia.cz Vlastimil Válek.
Analýza počtů chybějícího zdravotnického personálu vznikne v rámci projektu s názvem JA HEREOS plánovaného v rámci programu EU4Health. Kdy se tak stane, ministerstvo neuvedlo, ale o závěrech chce veřejnost informovat.
Například ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) v Praze, která patří s více než 4000 zaměstnanci k největším u nás, nedávno podle jejího ředitele Davida Feltla chybělo 200 zdravotních sester. Nyní je situace výrazně lepší, byť ne ideální. „V současné době poptáváme zhruba 70 všeobecných sester, z toho 50 na standardní lůžkové stanice, jakými jsou především interní a chirurgické obory a geriatrická péče,“ popisuje Dita Svobodová, náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání VFN.
Univerzita Karlova otvírá nový studijní program, přihlášku lze podat do konce dubna
VFN se proto domluvila s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy (LF UK), s níž léta spolupracuje, protože je pro ni hlavní výukovou základnou, a podařilo se jim akreditovat nový studijní program. Jde o tříleté prezenční bakalářské studium nazvané Všeobecné ošetřovatelství. A podle 1. LF UK budou absolventi způsobilí k povolání kvalifikované profese všeobecná sestra.
Škola plánuje do nového programu přijmout 30 uchazečů. Podmínkou je, že musí mít maturitu a složit přijímací zkoušky z biologie.
Termín podávání přihlášek na vysokou školu končí běžně v únoru, u tohoto nového programu se ale mohou zájemci letos výjimečně hlásit až do 30. dubna. Přijímací řízení se bude konat 15. května a bude mít podobu písemného testu. Akademický rok bude začínat 3. října 2022. Pro mimopražské studenty má univerzita připravené ubytování na kolejích.
„Během tří let studentky na naší fakultě absolvují 4701 výukových hodin, z čehož připadá 2320 hodin na praktickou výuku v prostorech mateřské fakulty a VFN,“ popisuje Lukáš Zlatohlávek, proděkan 1. LF UK pro doktorská studia, lékař III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN.
Státní závěrečnou zkoušku budou studenti a studentky nového programu skládat v červnu roku 2025. Podle děkana 1. LF UK Martina Vokurky většina uchazečů studium pravděpodobně dokončí. Zájem o nový studijní program chce univerzita podpořit kampaní na středních školách.
Absolventi všeobecného ošetřovatelství na 1. LF UK by měli najít uplatnění v praxi nebo budou mít možnost pokračovat ve studiu. „Plánujeme vznik navazujícího magisterského programu intenzivní péče, který by byl určen právě pro absolventky nově vzniklého bakalářského programu,“ dodává Lukáš Zlatohlávek.
Novinky ve studiu chce i Motol a FN Plzeň
Otázkou samozřejmě zůstává, zda se VFN, jiné nemocnici či sociálnímu zařízení podaří, aby absolventi v oboru zůstali. Ředitel VFN sází na praxe studentů nebo stabilní kolektiv. „Fluktuace zaměstnanců je šest procent, což je velmi slušný ukazatel. Pokud je fluktuace vysoká, renomé pracoviště není dobré a motivace nastupujících zaměstnanců je menší,“ uvádí David Feltl.
Ministr Vlastimil Válek podotýká, že velmi záleží na personální politice konkrétních zařízení. Podle něj by měla aktivně oslovovat už studenty v prvních ročnících a nabízet jim třeba dopisem již zmíněnou praxi.
„Personální politika je velmi důležitá, protože asi není cílem, aby vysokoškolské studium bylo v každém okresním městě,“ popisuje ministr zdravotnictví s tím, že dalšímu otevírání nelékařských studijních programů se ovšem nelze vyhnout.
V současné době podle ministra zdravotnictví usiluje 2. LF UK ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Motol o otevření studijního programu pro radiologické asistenty.„Je také žádost o akreditaci oboru v Plzni, Ostrava uvažuje o stomatologii a jistě toto bude pokračovat i na dalších lékařských fakultách,“ říká Vlastimil Válek.
S přibývajícími počty míst na univerzitách se ale nabízí otázka, zda školy dokáží udržet určitou laťku kvality vzdělání absolventů. Z vyjádření děkana Martina Vokurky vyplývá, že úroveň studia se s novým programem nezmění a vystudování školy nebude pro nové studenty snadnější.
V minulosti UK u nelékařských oborů ale ustoupila od některých kritérií v přijímacím řízení, aby uchazeče o VŠ vzdělání neodrazovala předem. Až na výjimky zrušila přijímací testy z chemie a fyziky. „Časem se ale ukázalo, že nejdůležitějším předmětem při vyhodnocování přijímacích testů je biologie. Třeba budoucí ergoterapeuti o chemii zase tolik vědět nemusí, ačkoliv součástí studia zůstává,“ popisuje děkan Martin Vokurka a zmiňuje i fakt, že když měla UK nastaveny testy z několika předmětů, stávalo se, že maturanti si raději vybrali jinou, třeba vyšší odbornou školu, kde byly přijímací kritéria o něco jednodušší.
Jisté je, že ani rozvoj studijních programů ale nikdy nepovede k tomu, že by poptávka po absolventech ustala. „Sester a zdravotníků nebude nikdy dostatek. Je iluze, že bychom řekli: ‚Teď už to stačí, teď už nechybí.‘ Medicína se posouvá, je stále více náročná, a proto potřebuje také více kvalifikovaného personálu,“ dodává ministr zdravotnictví.
ČLÁNKY DO MAILU