Valná většina z nás už po dvou hodinách zírání do monitoru pociťuje v očích pálení, na mrazu zas z očí stíráme slzy a večer pro bolest předčasně zavíráme knížku. Na vině je s největší pravděpodobností tzv. syndrom suchého oka. Podle statistik se s ním na vlastní oko setkalo až dvacet procent z nás a s jeho příznaky prý máme zkušenosti všichni. Co se s okem v těchto případech děje a jak ho zklidnit vysvětlí Pavel Němec z Oční kliniky 1. Lékařské fakulty UK a a ÚVN.
„Oko a povrchové části oka – slzný film, víčka, spojivkový a rohovkový epitel jsou chápány jako jedna jednotka, kterou má chránit slzný film na povrchu oka. A pokud některá z těchto částí nefunguje, dojde k narušení a disbalanci. Narušení se projeví bolestí, drážděním, řezáním, pícháním nebo ztrátou funkce čili zhoršenou ostrostí,“ popisuje Pavel Němec.
Slzný film se skládá ze tří vrstev:
- Lipidová vrstva – brání přetékání slzného filmu přes okraj víček, snižuje jeho odpařování.
- Vodná vrstva – valnou většinu tvoří voda, asi dvě procenta tvoří glukóza, vitaminy, proteiny, O2.
- Mucinová vrstva – hydrofilní plášť rohovky, který zajišťuje přilnavost slzného filmu k povrchu oka.
Suché oko musí mít snad každý
Syndrom suchého oka je zjednodušeně řečeno chronické onemocnění, v němž hlavní roli sehrává změna či narušení slzného filmu, který se nachází na povrchu celého oka. Za běžných okolností a při plném zdraví našich očí si tento film vytváříme sami – mrkáním. Když nemrkáme tak často (při soustředění či práci na počítači), jsme vystaveni prašnému nebo horkému prostředí, film vysychá a oko se nedostatečné závlaze začíná bránit. Příčin vzniku syndromu suchého oka je ale celá řada: suchý vzduch v místnostech, klimatizace, mechanické systémy ventilace, centrální vytápění, ozón z laserových tiskáren, cigaretový kouř, sledování televize, sauna, ale i nošení kontaktních čoček, užívání antihistaminik a diuretik a také nemoci jako revmatismus či diabetes.
Ohrožené skupiny pacientů:
- Starší pacienti – většinou ženy
- Pracovníci v rizikových prostředích – klimatizované prostory, prašné či přesušené prostředí
- Pacienti po oční operaci (zejména u laserových operací), nositelé kontaktních čoček
Čtěte také: Laserová operace očí na vlastní kůži
Projevy suchého oka a jejich léčba
„Suchost a slzení jdou sice trochu proti sobě, ale devadesát pět procent lidí nemá problém s množstvím slz, ale s jejich složením. Často zde totiž převládá vodná složka a drážděním povrchu oka dochází k slzení,“ vysvětluje oční lékař.
Pálení, řezání a pocit cizího tělesa v oku vyplývá z onemocnění na povrchu rohovky nebo spojivky. „Představte si to jako odřeninu na ruce, to samé mají pacienti na povrchu oka. Nervová zakončení, která jsou normálně pod epitelem, jsou nyní obnažena a při každém mrknutí pacient pociťuje nesmírnou bolest,“ popisuje Pavel Němec.
Fotofobie, poruchy zrakové ostrosti a patologické změny na povrchu oka jsou důsledkem nemocného epitelu na povrchu oka. Patří k těm nejzávažnějším.
V zimě oko trpí nejvíc
V průběhu roku se projevy suchého oka různě mění. Během jara zatěžuje suché oči nejen prašné prostředí a blikající monitor, ale i alergie, pyl a prach. „Typickými projevy jarního období je slzení překrvení a svědění,“ říká oční lékař. Teplé letní podnebí zas prospívá množení bakterií na defektním epitelu, které mohou vést až k patologickým změnám na povrchu oka. „Přibývá zde pálení, překrvení a záněty – což je nejobávanější stav syndromu suchého oka,“ dozvídáme se od Pavla Němce. Na podzim mají obecně pacienti nejméně potíží a v zimě jsou problémem zejména nízké teploty. „Dráždění za mrazu má dvojí důvody, za prvé se stáhne vaskularizace (prokrvení) oka, tedy spojivky a sníží se tvorba slz. Za druhé dochází k iritaci povrchu oka – a jakmile je oko drážděné, začíná vytvářet velké množství vodné složky, která odplavuje i zbytky normálně fungujícího slzného filmu,“ objasňuje příčiny uslzených zimních procházek Pavel Němec.
Čtěte k tématu: U počítače málo mrkáme
Léčba začíná u lékaře, ne v lékárně
Jednoduché řešení neexistuje, ani ho tedy od svého očního lékaře nečekejte. Bude-li pečlivý, bude vám dvacet minut vysvětlovat důležitost správné hygieny očí, možnosti systémové terapie, jak stimulovat sekreci Meibomských žlázek (vývody v koutku oka) a pomůže doporučit vhodné slzy, gely či masti. „Lékař by měl v rámci diagnostického postupu určit, jakou složku slzného filmu má pacient porušenou, jaký typ nemoci zřejmě má a jaký typ slz by mu měl pomoci nejvíc. Pacienti by měli od něj měli znát alespoň skupinu léků, které jim pomohou, jinak jsou odkázáni na radu lékárnice, která jim na pálivé oči obvykle prodá vodný roztok. Tito pacienti ale potřebují doplňovat některé složky slzného filmu a ne do oka přilévat další vodu, která odplaví i zbytky zdravého slzného filmu. Taková samoléčba pak bývá často kontraproduktivní,“ vysvětluje důležitost návštěvy u očního specialisty Pavel Němec.
ČLÁNKY DO MAILU