Názory k článku Z trhu musí pryč tónovací krém na aknózní pleť. Jde o lék, nikoliv kosmetiku

Kamarád jednu dobu podnikal v doplňcích stravy. Vyprávěl mi, jak musel snižovat množství účinné látky, aby nespadl do kategorie léčiva. Výsledkem byla vždy "cukrová voda". Od té doby jakýmkoliv doplňkům stravy nedůvěřuji.

Dobrý den,
díky, že nás čtete. A jen dodávám, byť nejsem farmakolog, že nutnost hlídání koncentrace či úplný zákaz používání se rozhodně netýká všech vitaminů a jiných látek.
Vím, že SÚKL přeřazuje do léčiv vitamin D. U něj si ale nejsem jistá, zda je jeho přidávání do potravin generelně špatně nebo má SÚKL stanovenu určitou hladinu, do které jej v doplňcích stravy (tj. potravinách) toleruje. Je také možné, že vadí jen určitý druh "déčka" - setkávám se s přeřazením do léčiv vitaminu D3.
Nulovou toleranci SÚKL uplatňuje vůči uměle vyrobenému hormonu s názvem melatonin. Jak celý trh s melatoniny funguje (paradoxně navzdory zákazu kvete), jsem detailně popsala již v několika textech. Zarážející je, že výrobci i prodejci o zákazu zcela jistě vědí a opakovaně ho porušují. Asi proto, že SÚKL zatím nerozdal žádné pokuty (alespoň takovou jsem měla informaci loni). Jinak v Evropě jsou státy, které určitou koncentraci melatoninu v potravinách považují za legální.

Tak se ještě musím opravit, neboť z aktuálně uvedených informací ze strany SÚKL vyplývá toto: "V ČR jsou výrobky s obsahem 1% látky klotrimazol považovány za léčivé přípravky, stejně tak jako výrobky s denní dávkou vyšší než 0,5 mg melatoninu."
Takže v případě melatoninu nejde o nulovou toleranci.