No jo, ale nebylo by to tak kůl. Pravidla českého pravopisu doporučují používat tzv. kunreišiki romadži nebo anglickou traskripci Hepburnovu v českých textech jen u slov, která si zachovávají cizí a citátový charakter, což je případ koncernu Mitsubishi. Takže je to jen doporučení a na pravidlech si můžeme zatančit Šavlový tanec od Kchachatouryana. :-(
Dobrý den,
Nerada bych rozpoutala flame, ale ráda bych reagovala.
Jistě že jde o slovo přejaté, a označuje japonský pokrm. Jenže my Češi jsme ho vlastně nepřejímali z japonštiny. Přejímali jsme ho z "evropštiny", odkud se k nám japonské restaurace v poslední době masově rozšířily (ano, předtím se psalo pouze "suši", ale stejně to slovo skoro nikdo neznal). Ale ten, kdo módu prosazuje, ten diktuje podmínky. Je naivní se domnívat, že sushi/suši (název i jídlo) u nás rozšířila osvěta Společnosti přátel japonské kultury; prostě se k nám rozšířily restaurační řetězce, které už působily jinde v Evropě či ve světě. A protože ty už měly pro produkt svůj obchodní název, používaly ho i nadále, a prosadily verzi sushi do běžného jazyka. Není to podle té správné transkripce, ale už se to používá. Můžete s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno.
Stejně tak se běžně píše "hamburger", protože McDonald to tak prosadil, i když podle správné české transkripce by to mělo být hamburgr.
Dekujeme za vyklad. No, pravda, muzeme s tim evropskym patvarem sushi nesouhlasit, ale to neni vse, jak si myslite- ten, kdo ma ceskou klavesnici, muze psat sushi i cesky. A to neni malo. Kdyz uz zminujete evropstinu, pak je s podivem, ze sushi nema podobu nemeckou: suschi. :-))
Podobný názor od korektorky mě dost udivuje. Těch 13 řádků vaší reakce by se dalo shrnout do souvětí, které je v ní po částech obsažené "není to správně, ale už se to používá, můžete s tím tak maximálně nesouhlasit".
Vždy jsem měl za to, že korektor dohlíží na to, aby to prostě BYLO správně, bez ohledu na to, co se používá. Další úroveň vidím v tom, že články na Vitalii budou namísto "přes" používat v poslední době bohužel značně rozšířené "přez". Taky je to špatně, taky se to už používá, takže chybí jen dodat, že můžeme tak maximálně nesouhlasit, že?
Fakt, že možná nejste žena na svém místě, dokladuje i Vaše tvrzení "kdo módu prosazuje, ten diktuje podmínky". Korektní (ve smyslu správné) vyjadřování totiž není závislé na módě, ale na aktuálních pravidlech. To, že ta samotná pravidla mají tendenci občas módě podlehnout neznamená, že na ně budeme rezignovat.
Jazyk je ale živý útvar, který se neustále mění, přejímá a tvoří se nová slova, přestávají se používat stará... žádná pravidla neobsáhnou VŠECHNO, a protože jazyk se mění, pravidla a slovníky zastarávají. Jsou věci, které zůstanou stejné, a ty můžete zkontrolovat a opravit, jako psaní i a y, nebo vaše zmíněné přes/z. Jsou ale věci, které jsou nové a pravidlo pro ně neexistuje, nanejvýš něco jako doporučení. Sushi/suši je takové slovo. Kdo raději počešťuje, ať je píše se š, kdo raději používá původní verzi, nelze mu to zapovědět. Prostě proto, že to také není špatně.
Co například takový e-mail? Tohle slovo se také používá v nepočeštěné podobě. Můžete místo toho používat "elektronický dopis", chcete-li, ale slovo e-mail už je prostě součástí běžného jazyka. To je daň za otevřený svět a za to, že dnes můžeme denně komunikovat s lidmi z různých jazykových světů, a tak častěji používáme univerzální slova, kterým všichni porozumí a nemusí se překládat.
Pokud vám moje názory připadají podivně ortodoxní, pak se omlouvám. Možná jsem trochu nevhodně použila příměr s šířením módy. Změny a rozšiřování jazyka nejsou móda, je to životní nutnost. Byly časy, kdy jsem také zastávala cestu "vše české, jak nás to maminky učily", jenže pak jsem zjistila, že v některých případech jazyk za realitou velice zaostává, a člověk se buď přizpůsobí, nebo jeho textům nikdo neporozumí, případně je vůbec nebude moci napsat, například v technických oborech, a zejména těch spojených s počítači.
Pochopitelně to neznamená, že budeme psát hrubky, jak se nám zlíbí.
Píšete: Změny a rozšiřování jazyka nejsou móda, je to životní nutnost.
Mohu se zeptat, v čem je použití anglické transkripce pro japonské slovo v českém textu (!!!) životní nutností? Zvlášť, když existuje DOPORUČENÁ česká transkripce.
Argumentujete, že jazyk za realitou zaostává nebo textům nikdo neporozumí. Diskuze se točí okolo slůvka suši. Chápu Vás dobře, že máte pocit, že použitím oficiálně doporučené české transkripce by výslednému slovu "suši" nikdo neporozuměl? To nemyslíte vážně, že.
Slovo e-mail (a je ostudné, že je Vám to třeba vysvětlovat) pochází z angličtiny a je přejaté, proti tomu nelze mít žádné námitky. Opakuji, zde se jedná o použití ANGLICKÉ transkripce pro JAPONSKÉ slovo v ČESKÉM textu, čili něco, co absolutně nedává smysl.
Pokud Vám to ani nyní nepřipadá absurdní, tak si představte, že v rámci světáckosti v textech obsahující ruská slova opravujete českou na anglickou transkripci, takže změníte boršč na "borscht" (pro toho, kdo by to nepoznal - to je oficiální anglický přepis" či Michail Gorbačov na Mikhail Gorbachev. Super, ne?
Zrovna k té japonské/anglicky transkripci mám jednu rýpavou poznámku na paní korektorku, píšící o vývoji jazyka...
Sám jsem se hodně zabýval historií námořních bojů, kde se to samozřejmě týká dobré půlky japonských lodí. Možná to někoho překvapí, ale u starší literatury (před rokem 1989) se celkem běžně používal anglický přepis (Shokaku), na český přepis (Šókaku) jsem narazil až později. Ehm, ale to je pravý opak zde vyjádřeného názoru, že moderní je ten původní anglický tvar :-)))
Osobně na to nemám jednoznačný názor, píšu to spíš jen pro ilustraci toho, že s těmi trendy vývoje to není zdaleka tak přímočaré...
Začátkem dvacátého století se používalo (pokud se používalo) slovo weekend, a to i ve zcela renomovaných vlastenecky laděných periodikách. :-)))
Podle mého názoru ani anglická, ani česká, ani žádná jiná transkripce není nesprávná, a je jedno, která přišla dříve. Za "moderní" (já věděla, že je to nevhodné slovo) beru tu, která z nich se právě používá u toho kterého slova nejčastěji, a kterou lidé zrovna důvěrněji znají. To, že dneska je obvyklejší počeštěná verze, neznamená, že zítra to nebude anglická nebo ještě jiná, a naopak.
Neříkám, že se mi to líbí. Říkám jen, že to tak lidé velice často používají a není to gramatická chyba, jen je to slovo přejaté z cizí řeči (a tím myslím angličtinu, nikoliv japonštinu), a používá se tak ne v rámci světáckosti, ale spíše z pohodlnosti. Doporučení je jen doporučení, takže neexistuje povinnost slovo počešťovat, u cizích slov často existuje více možných verzí přepisu. Co se týče "borscht" a "Mikhail Gorbachev" - lidé v ČR to nepoužívají, je to příliš krkolomné. Pokud by se tak ale stalo a lidé začali statisticky více používat anglickou transkripci než českou, jednoho krásného dne třeba za nějakých padesát, sto let by pravděpodobně zasedly příslušné osoby a změnily nebo vytvořily novou českou transkripci tak, aby odpovídala reálnému užití jazyka. Transkripce je konec konců pouze pomůcka, abychom věděli, jak vyslovovat nebo česky přepsat slova jazyka, kterému nerozumíme nebo který má odlišné písmo. Spoustě lidí by se to nelíbilo, stejně jako se jim nelíbila nová pravidla pravopisu schválená v roce 2003, a přesto jsou platná a používají se. Vaše nezadatelné právo je vybrat si sám verzi, která je možná a vám vyhovuje, a používat tu. Nemůžete ale zakázat ostatním, aby používali jinou.
Pardon, to si děláte legraci nebo to myslíte vážně? Slovo suši je přejaté z angličtiny? Dle oxfordského slovníku se slovo "sushi" dostalo do angličtiny v roce 1893. V Japonsku je suši známé již od osmého století. Vzhledem k tomu, že 1893 je devatenácté století, mám pocit, že někdo z nás dvou je naprosto mimo.
Ale jistě že původně je z japonštiny. Jenže to původní "suši", respektive správněji [shluk čar, které na svém PC nedokážu reprodukovat], tady v tehdejší ČSR nikdo nemohl znát už proto, že tady nebyly k sehnání suroviny. Takže to byl mrtvý pojem. A když se jídlo rozšířilo jako takové, byl to vliv evropský, respektive z anglicky mluvící části světa, která to píše "sushi". Podívejte se na vývěsní štíty japonských restaurací - jak to tam je častěji? No, a co lidé vidí, to se naučí a opakují.
Jestli chcete psát "suši", tak to dělejte, je to správný přepis do češtiny a tak dále, ale já to budu psát sushi, protože to jídlo se jednoduše nejmenuje ani suši, ani sushi, ale "několik japonských znaků", takže si můžu vybrat své vlastní zlo.
Jistě, vyberte si, co chcete. Bude-li Vám to dělat dobře, klidně se můžete podepisova i jako Viera Mashkarnicova, za to Vás nikdo nezavírat nebude.
Pouze působí maximálně trapně, pokud tuto svou volbu obhajujete v diskuzi naprosto nekonzistentně a navíc nepravdivě - jednou tím, že by "suši" někoho strašně mátlo, jindy zase tím, že nejde o japonské slovo a teď zase tím, že suši (což je český přepis těch japonských shluků čar, čili žádné "jídlo se tak nejmenuje") v ČSR (asi jste myslela ČSSR) nikdo nemohl uznát, protože tady nebyly k sehnání suroviny. Tyhle veletoče jsou skutčně úžasné.
Ale no no, neberte to tak strašně vážně. Já nejsem zdaleka tak extrémní, jak mi předhazujete.
1. Ještě tak před dvaceti lety znali suši více méně (říkám více méně, ne výhradně) jenom lidé, kteří byli v Japonsku či jiné exotické cizině nebo lidé, kteří si rádi četli cestopisy nebo exotické kuchařky (a ti ho znali jen podle jména). Lidé, kteří se s tímto jídlem seznámili po revoluci, ho ve valné většině poznali jako "sushi", protože to bylo napsáno na jídelním lístku, případně na vývěsním štítu restaurace. V pár restauracích jsem byla, ale s českou transkripcí se tam nikdo neobtěžuje. I proto, že cizinec v ČR by skutečně mohl být zmatený, a cizinci jsou taky zákazníci. Čechy to nemate, to ne, ale vím osobně o mnoha cizincích, kteří prostě nechápou, že sh je totéž co š.
2. jak víte, že suši poprvé poznali Češi za ČSSR? Existuje přece už stovky let. Já měla na mysli první republiku. I když je fakt, že tehdy se možná suroviny sehnat daly snáz než za komunistů, losos je česká ryba, ostatní je trvanlivé...
3. "sushi" není japonské slovo, je to, jak jste sám poznamenal, pouze jeho euroamerická transkripce. A je stejně správné či špatné jako česká transkripce. V češtině je správnější používat českou transkripci, ale není to povinnost, která by se dala vymáhat, jako třeba správné psaní i/y.
No jo, transkripce je jen doporučení, jenže spousta lidí na to může dojet. Moje kolegyně, Ruska, měla neskutečné problémy s tím, že u nás část úřadů přepisuje azbuku transkripcí anglickou, druhá část transkripcí francouzskou, a její jméno vypadalo v obou transkripcích rozdílně.
Někdy může jiná transkripce zavinit smrt člověka (když vás třeba doktor neošetří, protože jméno na zdravotním průkazu se liší od jména v pasu a on dojde k závěru, že ten průkaz je kradený nebo falešný).