Epidemická situace u mnohých lidí ještě prohloubila sedavý způsob života a zvýšila míru každodenního stresu. „Špatná psychika a nedostatek pohybu jsou spojité nádoby, které stojí za častými zdravotními problémy v moderní populaci,“ říká Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka Fyziokliniky. Udržet si zdravou mysl i tělo během koronakrize pomůže mimo jiné pravidelný pohyb venku a správné dýchání. Proč?
Co se dozvíte v článku
Tlak působí na náš dech a vede ke ztuhnutí svalů
Opatření během koronakrize dolehla na všechny. Jsme unavení z nových pracovních i rodinných podmínek, přišli jsme o sportovní vyžití, kulturu či zábavu s přáteli – tedy aktivity, při kterých jsme se mohli uvolnit a dobít energii. To vše napomáhá zvýšené hladině stresu.
„Pokud se cítíme pod tlakem, mnohdy nevědomě rychleji dýcháme, potíme se a svaly reflexně zvyšují své napětí a reagují ztuhlostí. Takový stav běžně odezní do několika hodin či dnů. Proti trvajícímu napětí se svaly brání zkrácením a vytvořením reflexních změn – tzv. trigger pointů, což může způsobit až opakující se blokády meziobratlových kloubů a žeber. Ty mohou ztěžovat dýchání. Problémy se na sebe nabalují a řetězí, dokud se neprojeví jako vážný strukturální problém,“ popisuje fyzioterapeutka.
Bolesti mívají i jinou než fyzickou příčinu
„Až padesát procent bolestí zad má psychosociální příčinu. Většinou jde o kombinaci pracovního a osobního stresu, bolesti se nevyhýbají ani třicátníkům. Po nouzovém stavu lze předpokládat, že se počet takových případů krátkodobě zvýší. Stres se může na organismu projevit okamžitě, například urputnou bolestí hlavy, ale i po několika měsících blokádou bederní páteře,“ popisuje Iva Bílková.
Příznakem dlouhodobého stresu mohou být právě časté bolesti hlavy, chronické bolesti zad, bolesti a ztuhlost krční páteře, nedostatek energie, nespavost, žaludeční nevolnost i tíživé deprese. Neřešené problémy se pak snadno stanou chronickými.
„Lidské tělo a psychika jsou úzce propojené,“ říká fyzioterapeutka. „Předpokládáme, že prvotní příčinou vzniku většiny onemocnění je faktor biologický (dlouhodobé jednostranné zatěžování nebo krátkodobá nevhodná tělesná námaha), při kterém se bolest objevuje. Přidá-li se k bolestivému stavu faktor psychický, například tendence k depresím, úzkostem, nebo sociální, jako krize v zaměstnání, rodině, mohou se problémy fixovat, bolest se stává chronickou a standardní léčba už nebývá účinná.“
Časté svalové potíže ze stresu
1. Chronické bolesti zad, krční páteře, zablokovaná krční páteř
Ve stresu dochází k zatuhlosti trapézových svalů, krátkých extenzorů šíje, ve svalech se tvoří na dotek nepříjemné trigger pointy (spouštěcí body, ve kterých sval ztrácí elasticitu a poddajnost, zhoršuje se jeho prokrvení), které bývají zdrojem bolesti.
2. Bolesti hlavy
Stres může být příčinou přetížení žvýkacích svalů a blokády čelistního kloubu (říká se, že člověk ve stresu zatíná zuby). Obě funkční poruchy často vedou k sužujícím bolestem hlavy a migrénám, hučení v uších nebo drobným světélkům v zorném poli, která nelze zrakem zaměřit – jako by neustále uhýbala vždy, když se na ně chceme přímo podívat.
3. Bolesti v kříži spojené s pocitem ztuhlosti v bederní krajině
S tím je někdy spojené také brnění nebo pálení dolních končetin, ve vážných případech může jít až ke snížení svalové síly z důvodu útlaku nervu a podklesnutí/nespolehlivosti dolních končetin.
4. Dechové potíže, zablokovaná žebra
Dlouhodobý psychický stres působí na zvýšení napětí hladké svaloviny bronchů (plicní cesty). Vzniklá svalová nerovnováha posturálního (nosného) systému v důsledku negativního psychického ladění člověka nedovoluje provést správnou dechovou vlnu (nádech–výdech) a dechové obtíže jako následek stresu se prohlubují.
5. Erektilní dysfunkce
Za většinou potíží stojí somatické příčiny – špatný životní styl, stres, přepracovanost, alkohol, pracovní či osobní problémy. V současnosti existují široké možnosti léčby a ve včasném stadiu, pokud nejsou topořivá tělíska a jejich cévní zásobení nenávratně poškozena, je léčba s pomocí planární rázové vlny relativně jednoduchou a rychlou záležitostí.
Jak z toho ven
Účinnou prevencí proti stresu je zpomalit, naučit se odpočívat a uvolnit se. Pravidelně cvičit a nalézt si aktivitu, která člověka přiměje „vypnout mozek“.
„Někomu bude vyhovovat běh, jóga, procházky v přírodě, cyklistika, jinému relaxační techniky jako dechová cvičení. Při mnoha potížích spojených se stresem pomáhá fyzioterapie, různé masážní techniky a protahovací cvičení. Důležitá je pravidelná pohybová aktivita, pitný režim a pestrá strava. Eliminovat stresový stav pomáhá také břišní dýchání,“ vyjmenovává Iva Bílková.
Odbourání skutečné příčiny problémů je však běh na dlouhou trať a pomoci může také psychoterapie. „Není možné léčit jen stránku tělesnou. Je nutné, aby přístup k našim obtížím byl komplexní, což zahrnuje i změnu postoje k sobě samému a ke světu, pozitivní myšlení a přiměřenost,“ uzavírá terapeutka.
Odborná spolupráce:
Mgr. Iva Bílková
Vedoucí fyzioterapeutka Fyziokliniky v Praze. Vystudovala obor Fyzioterapie na FTVS UK a obor se specializací na funkční poruchy pohybového aparátu. Získala akreditaci Cert. MDT, mezinárodní zkoušku na McKenzie Institute International. Zabývá se léčbou bolestí zad, kloubů, pracuje i s klienty po úrazech kostí, svalů a šlach.
ČLÁNKY DO MAILU