Honba za ideálem krásy, která může skončit i některou z forem psychické poruchy, se ve většině případů týká dívek a žen. Problémy chlapců a mužů se tak někdy dostávají do pozadí, přitom scénář boje s vlastním vzhledem a postavou je u nich dost podobný a někdy i život ohrožující. Fyzicky se cítí nedokonalí a svou snahou zlepšit situaci se naopak ničí. Na chlapce a muže proto tentokrát upozorňuje Projekt sebedůvěry, za nímž stojí značka Dove.
Výrobce kosmetiky dlouhodobě usiluje o změnu v zobrazování nerealistických postav, příliš hubených či svalnatých. Mohou mít negativní vliv na sebedůvěru a psychiku lidí neodpovídajících „ideálu“, který jim reklama či média pravidelně předkládají. Firma například již v roce 2004 zapojila do své reklamní kampaně ženy s normálními těly namísto superštíhlých modelek.
Dove podporuje sebedůvěru zobrazováním normálních těl a „skutečné krásy“. Kampaň z roku 2004.
Také už více než deset let pomáhá mladým lidem budovat zdravý vztah k vlastnímu tělu. „Nespokojenost s vlastním tělem a úzkosti spojené se vzhledem mohou způsobit, že mladí lidé neumí využít svůj potenciál na maximum. Kromě toho také mohou mít dopad na jejich zdravotní stav, přátelství, a dokonce i výsledky ve škole,“ vysvětluje Dove v Projektu sebedůvěry.
Anorexie naruby
Bigorexie spadá do diagnostického spektra poruch příjmu potravy. Projevuje se nadměrným cvičením a někdy je označována jako obrácená anorexie. Tato psychická porucha postihuje především muže a často vychází ze syndromu malosti.
V porovnání s ostatními si dotyčný připadá drobný a nedostatečně vyvinutý. Bigorektici tak tráví v posilovnách hodiny a své tělo neúměrně zatěžují. Růst svalů se snaží všemožně podpořit.
Cvičí během nemoci? Zbystřete
Mnohé asi napadne otázka, kde přesně je hranice mezi běžnou snahou o zdravou životosprávu a kdy už bychom měli zbystřit, zda se někdo v našem okolí neřítí do problému. „O problém se jedná ve chvíli, kdy cvičení a snaha o zvětšení svalů poškozuje zdraví. Postižení tak často cvičí, i když jsou nemocní, nadužívají různé preparáty na podporu svalů, nemají problém sáhnout ani po zakázaných látkách,“ komentuje Šárka Kučerová, psycholožka a garantka Projektu sebedůvěry Dove.
5 tipů, jak poznat osoby trpící bigorexií:
- Trénink je pro ně nejdůležitější. Všechny ostatní aktivity jsou mu podřízené, ať už se jedná o práci, nebo o rodinu.
- Nemají dostatečnou sebedůvěru. Mají tendenci se podceňovat, nechtějí odhalovat své tělo.
- Cvičí i přes nemoc. Ani zdravotní problémy je neodradí od toho, aby si šli zacvičit.
- Nadužívají preparáty pro růst svalů. A mnohdy nemají problém sáhnout po zakázaných látkách.
- Úzkostlivě si hlídají jídelníček, který obsahuje zejména proteiny a tuky.
Hlavní znaky: hodně cvičí a láduje se proteiny
Veškerý jídelníček bigorektiků je zaměřen na nabírání svalové hmoty a doprovází ho nekonečné hodiny strávené v posilovně ve snaze získat „dokonalé“, kulturistické tělo prezentované v časopisech pro muže.
Cvičit lze samozřejmě i správně a přiměřeně. Pozor ale na dlouhodobě přetěžované tělo, kde hrozí řada zdravotních problémů.
Nadměrné cvičení je zdraví ohrožující, stejně jako nadužívání proteinů, anabolik či steroidů, které je s tímto fenoménem často spojené. Dle různých průzkumů trpí bigorexií zhruba pětina profesionálních kulturistů.
Následky bigorexie:
- dlouhodobě přetěžované tělo se dostává až na hranici kolapsu, problémy se projevují zejména v pohybovém aparátu, ledvinách a ve trávicím traktu,
- pracovní a rodinné problémy,
- finanční problémy,
- sociální izolace,
- nadváha.
Příčiny lze hledat v dětství
Málokdo z nás má dokonalou postavu. Jak se to stane, že se někomu snaha o její dosažení zvrtne do stavů, kdy může jít o život? Klíč je podle odborníků třeba hledat v dětství. Není výjimkou, že se nedostatečná sebedůvěra a odmítání vlastního těla generačně předává z rodičů na děti. Ty si začínají myslet, že samy o sobě nemají cenu, že je potřeba dokonalých těl a výkonů, aby měl člověk hodnotu.
Rodiče tak v celém problému hrají zásadní roli, nejdůležitější je proto prevence a budování zdravé sebedůvěry tak, aby děti znaly svou hodnotu. Vhodné tipy je možno najít v rodičovské příručce Projektu sebedůvěry.
Jak z toho ven
Cesta z bigorexie není snadná, ale hlavní je, že jde o problém řešitelný. První a zároveň nejtěžší a nejdůležitější krok je, aby si sám bigorektik uvědomil a připustil, že má problém. S tím mu „pomůže“ kolabující organismus a problémy jak ve škole či v práci, tak v rodině.
„Právě trpělivost a pochopení okolí může v začátcích léčby sehrát důležitou pomoc,“ komentuje proces léčby Šárka Kučerová. Změna z destruktivního na udržitelné chování je často úspěšně docílena pomocí kognitivně-behaviorální terapie, kdy se dotyčný pomocí psychoterapeuta snaží pochopit své chybné uvažování a společně hledají cestu ke zdravému chování a novým návykům podporující kvalitu života.
Galerie: Chtějí být jako Ken a Barbie. Končí jako trosky
ČLÁNKY DO MAILU