Když někde vidím napsáno "svařák", nekupuji a prchám. Název "svařené víno" ve mně budí libé pocity, zatímco ve slově "svařák" je přímo cítit to mizerné krabicové víno. Stejně tak si nikdy nedám "smažák" (cítíte v tom slově ten přepálený olej?) natož šopák. Zvukomalebnost mnohé napoví.
Třeba mě odsoudíte, že jsem divnej a nevím jaký ještě.
Svařák nemusím, mám rád víno takové jaké je a ne ho upravovat a dle mě kazit. Když je mi zima, tak si uvařím čaj či kafe a jsem naprosto spokojený. Každý jsme jiný a máme taky jiné chutě. Klidně v zimě i na pivo.