Odvane podzimní chmury, zažene splín a stane se příjemným společníkem při posezení na dosud nezavátých terasách našich příbytků. Zvládne to, přestože je to víno, které je, ve srovnání s ostatními, ještě „v plenkách“. Vlastně právě proto. Svatomartinské víno je ojedinělý mok svého druhu, je to totiž první víno ročníku, se kterým si podle tradice můžete každoročně přiťuknout od 11. listopadu, 11 hodin a 11 minut. Co je na těchto vínech tak jedinečného a proč je nemůžeme rozlévat, kdykoliv se nám na ně seběhnou sliny? Tyto a mnohé další otázky pomůže zodpovědět Pavel Krška z Národního vinařského centra.
Trocha historie…
Název a tradice Svatomartinského vína sahá až na dvůr císaře Josefa II., kdy bylo zvykem připíjet si právě na den svatého Martina poprvé novým vínem. V tento den totiž vinařům, kteří hospodařili u větších sedláků, končila služba. Její pokračování se na další rok dojednávalo při skleničce prvního vína z podzimní sklizně a samozřejmě i nad pečenou husou a koláči. (V této době také vznikla tradiční krmě: svatomartinská husa a svatomartinské koláče). Souhrn těchto zvyklostí svou éru tedy započal ve druhé polovině 18. století, v průběhu let však začal upadat.
Čtěte také: K čemu je mi vinotéka, když mám doma lednici?
„Tradice Svatomartinských slavností i vín byla obnovena až v devadesátých letech 20. století,“ říká Pavel Krška a Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu, k tomu dodává: „Svatomartinská vína se od roku 2005, kdy Vinařský fond tuto značku uvedl na trh, stal celonárodním fenoménem.“ Je to totiž první chvíle, kdy laik i sommelier mohou zasednout k jednomu stolu a posoudit, jak příroda vinařům přála a jaká vína se jim letos podařila. Jaroslav Machovec neskrývá radost z toho, že Svatomartinská vína otevírají dveře krásného světa vína také lidem, kteří by si k nim jinak hledali cestu déle či obtížněji.
Nálepku „Svatomartinské“ si musí víno zasloužit
Není pravdou, že všechna vína, která se stihnou stočit do lahví před 11. listopadem, ponesou označení Svatomartinské. Nic není samo sebou a tento punc kvality si nápoj musí zasloužit. Vinaři své moky musí nejprve přihlásit, a až na základě náročného hodnocení nezávislé komise v Národním vinařském centru odchází s oceněním, nebo také s prázdnou. Hodnotí se zde především, zda senzorické parametry vína odpovídají požadované charakteristice. Jiné než české či moravské víno od komise neodejde s kladným hodnocením.
Čtěte také: Krabicové víno: Jedovaté není, ale…
Letos bylo přihlášeno na pět set vzorků od sto padesáti vinařů, což pro trh znamená přírůstek více než dvou milionů lahví Svatomartinského vína ročníku 2012. Tedy v případě, že všichni „ovocní mladíci“ projdou hustým sítem. „Svatomartinská vína jsou vína svěží a ovocitá, která sice zrála pouhých pár týdnů, ale za tuto dobu už stačila získat svůj osobitý charakter. Právě ta svěžest a mladistvá hravost dělá Svatomartinská vína dobře pitelnými a atraktivními,“ upřesňuje jedinečnost mladého vína Pavel Krška.
Letošní ročník bude nadprůměrný
Letošní rok byl srážkově podprůměrný a květnové mrazíky mladé letorosty silně poškodily. Sklizeň hroznů je tak až o 30 % nižší než roce v předchozím, ale kvalita je na vynikající úrovni. Léto bylo totiž k révě příznivé a tak vinaři mluví o výborném stavu hroznu i cukernatosti. Můžeme se těšit na svěží, ovocná, harmonická, příjemně pitelná bílá a růžová vína s decentní kyselinkou a jemným aromatickým profilem. Müller Thurgau bude podle hlavního sommeliera Národního vinařského centra Marka Babisze svěží ovocný s jemně grapefruitovo-broskvovým aroma, Veltlínské červené rané potěší tóny zahradního ovoce, zralého banánu a lesního medu. Muškát moravský pak přinese do podzimních Svatomartinských vín nádech teplých krajů v tónech tropického ovoce, pomerančů a mandarinek s jemným muškátovým podtónem.
Červená vína pak podle sommeliera budou obecně hravá, příjemně ovocitá, se sametovým koncem. Vůně a chuť u odrůdy Svatovavřinecké bude připomínat čerstvě uvařená povidla, sušené ovoce či zralou višeň, odrůda Modrý Portugal zaujme tóny přezrálých hrušek, černých třešní a květin.
Jen abych se nenapálil…
„Pod označením Svatomartinské se mohou prodávat vína odrůd Müller Thurgau, Veltlínské červené rané a Muškát moravský (bílá vína) a Modrý Portugal a Svatovavřinecké (růžová a červená vína), která prošla hodnocením. Jedná se o svěží, lehká, příjemně pitelná vína s nižším obsahem alkoholu, obvykle do 12 procent,“ odhaluje originál Pavel Krška. Je dost dobře možné, že v obchodech či stáncích narazíte na vína, která si svatomartinský štempl pouze přejí, ale ve skutečnosti ho nevlastní. Je dobré si zapamatovat, že pravé Svatomartinské víno je vždy ke koupi ve skleněných lahvích a nikdy v sudech, demižonech či petkách.
Čtěte také: Doporučované kombinace jídla a pití nemají žádné opodstatnění
K čemu se Svatomartinské hodí?
Jestliže váháte, k jakým pokrmům se ovocná, mladá vína hodí, malou nápovědou vám budiž kuchyně našich babiček a doporučení ze svazu vinařů: „Mladé víno se výtečně hodí k pokrmům české kuchyně. Vždyť o čem jiném jsou svatomartinské hody, než o vydatném jídle a dobrém pití?“ říká Pavel Krška a doporučuje následující pokrmy:
K červenému vínu
- Dozlatova pečená husička po staročesku plněná jablky, červené a bílé zelí s opečenou cibulkou a bramborový knedlík
- Moravské přesňáky plněné pečenými husími jatýrky na cibulce
- Gurmánská husí jatýrka s mandlemi a marinovanými hrozinkami v koňaku
K bílému a růžovému vínu
- Pečená krocaní prsíčka se slaninou ve švestkové omáčce
- Pečený candát plněný husími jatýrky s bylinkovou omáčkou
Sladká tečka
- Martinské rumové koláče s tvarohem
- Moravské přesňáky (známé jako lokše a bramborové placky) po sladku plněné mákem přelité povidly
- Moravský švestkový koláč s drobenkou
Dále čtěte: Husa i kachna bývaly tučnější
Hlavně nearchivovat!
Svatomartinské víno je jedinečné nejen svou chutí, barvou a svěžestí, ale i časem, během kterého se dá pít. „Abyste si však mohli vychutnat přirozenou svěžest mladého vína, měli byste jej spotřebovat nejpozději do jara,“ varují nás z Národního vinařského centra. Toto víno se tak určitě nehodí k archivaci ani uchování do příštího léta. Ztratí jiskru a svěžest, k archivaci vyrábí moravští a čeští vinaři nespočet vhodnějších vín, která si dokážeme užít po letech zrání.