Jak zvýšit odbyt tuzemských potravin a zemědělských produktů? Jednou z dosud nevyužívaných cest by mohla být veřejně prezentovaná spolupráce mezi maloobchodem a dodavateli tohoto zboží do významných maloobchodních sítí (řetězců). To se snad v budoucnosti změní.
Co se dozvíte v článku
Ministerstvo ocenilo prodejce
Průlomem se v tomto směru stalo ocenění nejlepších prodejců českého chřestu ze strany ministerstva zemědělství v minulém týdnu v Národním zemědělském muzeu.
„Dlouhodobě podporujeme pěstování ovoce a zeleniny. Stejně důležitá jako podpora pěstování je ale i podpora prodeje, protože pokud naši zemědělci nebudou mít možnost, jak dostat své produkty k zákazníkům, je veškerá jejich snaha zbytečná. Dnes jsme ocenili největší prodejce tuzemského chřestu, byl bych ale rád, kdyby nezůstalo jen u této jedné komodity, ale aby obchodníci nabízeli v co nejvyšší míře zákazníkům i další produkci našich zemědělců,“ uvedl při této příležitosti ministr zemědělství Miroslav Toman.
To aktuálně potvrzuje i mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý, podle něhož šlo o pilotní projekt, ministerstvo ale uvažuje nejen o ocenění nejlepších prodejců tuzemského ovoce a zeleniny, ale například mlékárenských výrobků a obecně produktů zpracovatelského průmyslu. Jak ale mluvčí také upozorňuje: „Před každým podobným vyhodnocováním je potřeba rozsáhlé zjišťování statistických dat o prodejích a jejich verifikace, což vyžaduje dostatečný časový prostor.“ V případě chřestu zjišťovalo MZe údaje o prodeji ve vzorku třinácti největších obchodních řetězců v ČR a zaslané údaje ověřilo s tuzemskými dodavateli chřestu.
Ocenění pro nejlepší prodejce chřestu převzali z rukou ministra zástupci společností Kaufland, Lidl a Billa.
Na ocenění čekají důležitější komodity
Ocenění prodejců českého chřestu ovšem zas tak složité nebylo – v ČR je totiž pěstitelů chřestu málo, přičemž dominantní na trhu je společnost Český chřest, která navíc prodává drtivou většinu své produkce českým zákazníkům právě přes obchodní řetězce.
Mnohem složitější je, pokud budeme mluvit například o zelenině, situace v jiných, pro spotřebitele důležitějších komoditách. Pěstitelů brambor, cibule nebo mrkve je totiž mnohem více, řada z nich prodává své produkty zákazníkům přímo „ze dvora“, a k dispozici nejsou ani data o prodejích těchto komodit dovážených ze zahraničí v jednotlivých maloobchodních sítích.
O spolupráci je zájem, chybí potřebná data
Sami pěstitelé by přitom podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Petra Hanky dokázali dát data o dodávkách zeleniny dohromady, hlavním problémem jsou ale podle jeho slov velkosklady, které mají velký podíl na trhu a data neposkytují. „Nám by určitě taková prezentace prodejů naší zeleniny, jako tomu bylo v případě chřestu, pomohla,“ zdůrazňuje přitom Petr Hanka.
Stejně jako zástupci ministerstva zemědělství ale považuje za největší překážku prezentace největších prodejců (nejen) české zeleniny věrohodná data. Ta by přitom bylo možné snáze získat tehdy, pokud je produkce některých potravin nebo zemědělských surovin více koncentrovaná, což se týká spíše zpracovatelů než zemědělců. Samotnou myšlenku nicméně podporují i samy obchodní řetězce.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy je příběh chřestu inspirativní. „Pevně věřím, že podobných příkladů bude rychle přibývat, protože zákazníci mají o kvalitní české potraviny velký zájem,“ uvedl Tomáš Prouza.
Další podpora odbytu českých potravin
Tuzemští pěstitelé zeleniny se ale snaží odbyt své produkce podporovat i jinak než ve spolupráci s maloobchodem. Zelinářská unie například vytvořila na svých stránkách mapu pěstitelů zeleniny s cílem zviditelnit konkrétní pěstitele a urychlit prodej zeleniny konečným zákazníkům. Podle Petra Hanky se do tohoto projektu zapojují desítky dalších pěstitelů oproti původním pětatřiceti subjektům, které mapa obsahovala (o novém projektu jsme na serveru Vitalia.cz informovali v článku Chcete českou zeleninu přímo od pěstitele? Najdete ho na mapě).
K identifikaci tuzemské produkce a orientaci spotřebitele by také měla přispět ochranná známka „Kontrolovaná zelenina z IPZ“ (integrované pěstování zeleniny), což je v zásadě certifikát prezentující jednak tuzemský původ, také ale vyšší kvalitu a v neposlední řadě produkci šetrnější ve vztahu k životnímu prostředí.
Zásadní je konec konfliktů a rozvoj spolupráce
Tak či tak je funkční spolupráce mezi producenty zemědělských surovin, výrobci potravin a maloobchodem pro zvýšení podílu tuzemské produkce na pultech obchodů klíčová.
Skutečnost, že se po letech animozit a konfliktů v takové spolupráci aktivně angažuje zainteresované ministerstvo, tak může být v posílení odbytu českých potravin jedním ze „světel na konci tunelu“.