Změna vlastností a složení zemědělských komodit je všeobecně spojená s genetickými zásahy především do stále se rozšiřujícího spektra hospodářských plodin. Na světovém trhu se však stále častěji objevují také produkty genové modifikace a nově i genové editace týkající se živočišné produkce. Například ryb.
Geneticky editovaná pražma
Genová editace (GE) je v současné době na trhu u 34 variant nejrůznějších komodit. Pokud jde o ryby, zatím posledním významnějším krokem v této oblasti je zahájení prodeje geneticky editované pražmy. Tato ryba je známá také pod japonským názvem Madai, a právě v Japonsku byla v říjnu loňského roku uvedena na trh její GE podoba. Jde o pražmu červenou (Pagrus major), která patří mezi tradiční japonské kulinářské speciality a jde také o nejkonzumovanější rybu na Taiwanu nebo v Koreji, kde se nazývá také „domi“ nebo „chamdon“.
GE pražma je tak v pořadí druhou velmi často konzumovanou „vylepšenou“ rybou po všeobecně známějším GE lososu AquAdvantage, který byl uveden na trh v roce 2015 v USA a v loňském roce také v Brazílii.
Upravená GE ryba má více masa
Společným jmenovatelem obou GE ryb je použití technologie editace (tedy úprava genetické informace bez použití cizího genu z jiného druhu organismu), známé jako CRISPR. Výsledkem je v obou případech navýšení konzumovatelné rybí svaloviny, v případě pražmy až o 1,6násobek hmotnosti. (Na úvodním snímku vlevo GE pražma ve srovnání s klasickým druhem.)
Cílený chov takto vylepšené pražmy má být součástí strategií na zajištění dostatku potravin pro rostoucí světovou populaci. Dodat lze přitom, že je to právě maso ryb, jehož zvýšenou konzumaci doporučují nutriční odborníci celého světa, neboť je zdrojem pro člověka nezbytných omega-3 a omega-6 mastných kyselin.
Pražma červená patří k rybám, které lze koupit i na našem trhu, i když v ČR se především prodává pražma královská (známá i pod názvem „dorádo“), což je ale biologicky mořan zlatý (Sparus aurata), tedy jiný živočišný druh. Setkat se s vylepšenou pražmou ale mohou občané naší země, pokud navštíví Japonsko, a s lososem pak v USA a již zmíněné Brazílii. A k tomu lze zase dodat, že se případné konzumace takových produktů rozhodně nemusí bát.
S „vylepšováním“ ryb, i když ne prostřednictvím genetiky, má ostatně zkušenosti i naše země, a to v podobě „omega-3 kaprů“. Jde o patentovaný produkt Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který bylo možné zakoupit i loni před vánočními svátky například v síti Makro. Mořské ryby, jako je pražma nebo losos, ovšem mají těchto látek více, a možná i proto se na ně soustředí s cílem příznivě ovlivnit stravovací návyky spotřebitelů moderní šlechtitelské technologie.
Genetické úpravy pomáhají i ve zdravotnictví
Úpravy genové informace z pohledu zdraví lidí se ale, a to i na úrovni EU, netýkají pouze ryb. Preparát s názvem ATryn, obsahující protein antitrombin, pochází z mléka transgenních koz. V roce 2015 se pak k uvedenému produktu připojil lék pod označením Kanuma, který se vyrábí z genově upraveného kura, konkrétně vaječného bílku, a kterým se léčí dědičná porucha označovaná jako „Wolmanův syndrom“. To je nemoc lidí s těžce narušeným metabolismem tuků, kteří bez léčby obvykle nepřežijí déle než rok.
Příkladů využití genových technologií ve zdravotnictví je skutečně mnoho, což je svým způsobem důkazem, že o rizikové technologie nejde. A to i proto, že uvedení příslušných produktů v podobě léků na trh podléhá velmi přísným procesům.
To samé platí ale ještě ve větší míře pro potraviny, dnes zejména v případě použití technologie editace genů CRISPR. Lze tak předpokládat, že se s takovými produkty budeme setkávat časem i v ČR, a již dnes by spotřebitelé měli vědět, že jejich konzumace neznamená zdravotní riziko. Naopak.
ČLÁNKY DO MAILU