Čtyřicátníci Saša a Zbyněk spolu žijí patnáct let a stejně dlouho se přátelí s dalším párem, Danou a Václavem. Během jednoho společného večera padnou zábrany, milují se před svými kamarády a na příštím večírku se už trochu opilá čtveřice dohodne na výměně partnerů. Dá se podobným způsobem uniknout sexuální nudě, nebo si jen zbytečně zaděláváte na potíže?
Někdo se dívá
„Kdo hraje flašku?“ zvolal nečekaně Zbyněk a zatočil s dopitou lahví vína. Hrdlo ukázalo na něho a on odhodil triko. To tu zatím nebylo. Za celých patnáct let, co se oba páry scházely, nikdy nikdo nic podobně provokativního nezkusil. Zbyňkovo gesto vyvolalo u ostatních rozpaky, ale nakonec se přidali.
„Zbyněk byl v ráži, když už nebylo co odhodit, začal mě líbat a vzrušovat. Nejdřív jsem se styděla před Danou s Vaškem, ale i oni se začali mazlit a tak jsem si milování nakonec užila,“ pokračuje Saša s tím, že by nevěřila, jak ji bude sex před zraky svědků vzrušovat.
„Bylo to moc hezké,“ připouští. Roli podle ní sehrálo i to, že jejich sexuální život v poslední době za moc nestál. Mohla za to únava i fakt, že synové na prahu puberty už nechodili spát v osm, jako když byli malí. „Když konečně usnuli, byli jsme většinou mrtví i my,“ dodává. „Nedá se říct, že bychom to vůbec nedělali, ale naše někdejší hezké milování se změnilo v rutinu.“ Zbyněk samozřejmě dbal na to, aby měla Saša pokaždé orgasmus. Za ty roky už ji měl přečtenou. Věděl, které „čudlíky“ je potřeba zmáčknout. „Jenže když chybí vášeň, ´čudlíky´ to nezachrání,“ říká Saša.
Po té party se milovali skoro denně. „Zbyněk byl zase takový, jakého jsem si pamatovala. Prožívali jsme nové líbánky.“
Tohle bude průšvih!
Není divu, že se Saša a Zbyněk na další setkání s kamarády těšili. Zpočátku se zdálo, že scénář bude stejný, ale pak Dana pustila pomalou baladu a Vašek vyzval Sašu k tanci. Dana si došla pro Zbyňka a jen tak mezi řečí prohodila, že by se tentokrát mohli vyměnit. Saša se tím cítila zaskočená, postavená před hotovou věc, tohle si nedomluvili, o tom s nimi přece měli nejdřív mluvit. Kdo to vymyslel? Že by Vašek? Vždycky se jí líbil a cítila, že ani ona jemu není jako ženská lhostejná. Od mládí to mezi nimi trochu jiskřilo.
„Na tuhle chvíli čekám patnáct let,“ zašeptal jí Vašek při tanci do ucha a jí tělem projela vlna vzrušení. To bude průšvih, pomyslela si ještě a pak se podala nejkrásnějšímu sexuálnímu zážitku svého života. Byl dokonalý milenec. Neuvěřitelně ji vnímal, až podezřívala svou kamarádku, že mu vyzradila některé intimnosti, které si u vína řekly. Věděl přesně, co se jí líbí… a Saša na prahu čtyřicítky prožívala milování, jak ho za patnáct let společného života s manželem nikdy nepoznala.
„Bylo to dokonalé, milovali jsme se, jako by to mělo být naposledy v životě. Prožila jsem extázi, slast, vzrušení, opakované vyvrcholení, bylo v tom všechno, co si žena od sexu může přát. A bohužel jsem po tolika letech manželství teprve zjistila, jaký může sex taky být a jakého prožitku jsem schopna.“
Zbyněk je celou dobu pozoroval. I ve chvílích, kdy se věnoval Daně, byl u druhého páru. Znal Sašu dokonale, věděl, že prožívá svou sexuální premiéru, něco co s ním nikdy nezažila, co jí zřejmě neumí dát. Nedalo se to přehlédnout. Cítil se ohrožený. Co když se bude k Vaškovi vracet? Co když ji ztratí? Bolest a strach se měnily v agresi. Nevěděl, koho nenávidí víc, jestli Sašu za prožitou extázi, nebo Václava za to, že je „víc chlap“, než kdy Zbyněk dokázal být. Když se Saša vrátila ze sprchy, hledala očima Zbyňka. Jeho výraz ve tváři ji ani na okamžik nenechal na pochybách, že mají problém a že ho možná nevyřeší.
Čtěte téma: Proč mi vadí nevěra, když jsem zahnula první?
Swingers party není řešením nudy
„Výměna partnerů není dobrou cestou k oživení letitého, už trochu vyhořelého vztahu,“ říká psycholožka a sexuoložka Laura Janáčková. „Muž, který by si jinak swingers party zcela jistě užil, sexuální prožitky své partnerky s jinými muži snáší nedobře. Cítí se ohrožen, když vidí svou partnerku v náručí jiného muže. Chce kontrolovat celé její reprodukční období,“ dodává psycholožka. „K vyřešení sexuální nudy je mnohem účinnější komunikace, změna prostředí, kde si partneři na sebe udělají čas. Experimentovat lze přece i ve dvou a fantazii se meze nekladou.“
Cestou domů Saša se Zbyňkem nepromluvili. Nemluvili spolu ani druhý den a třetí se Zbyněk odstěhoval z ložnice do pracovny.
„Proč?“ prolomila Saša mlčení. „Co mi vyčítáš? Co jsem dělala jiného než ty?“
„Patnáct let mi lžeš, když tvrdíš, že se ti milování se mnou líbí,“ řekl Zbyněk naštvaně.
„Ale mně se milování s tebou líbí,“ odpověděla Saša.
„Takhle jsem tě nikdy neviděl. A to jsem tvůj manžel!“
„Ty jsi snad s Danou nespal?“
„Měl jsem to natočit a pustit ti to. Abys viděla ten rozdíl. Mám dojem, že jste to s Vaškem naplánovali, abyste si to mohli spolu rozdat, že jste po tom už roky toužili. Já ti něco řeknu. Je to hnus, udělat to kamarádce pod nosem. O sobě ani nemluvím. Zničili jste dvacet let přátelství. Je po všem. Už nikdy nebude společný večer, dovolená, hory, nic. Vy jste to všechno pohřbili kvůli chvilce vzrušení. Je mi z vás na zvracení!“ křičel Zbyněk.
Čtěte téma: Rozvod po padesátce: Nový trend?
Po všech těch letech…
Saša zůstala jako opařená. Za těch patnáct let spolu překonali tolik problémů, stavbu domu, předčasné narození syna, ztrátu Zbyňkova zaměstnání… Byla přesvědčená, že k sobě patří, že je nemůže nic rozdělit. A pak je rozdělí taková banalita? Ví, že lže sama sobě, že to banalita není. Že se její manželství otřásá v samých základech a že neví, jestli bude mít dost sil, aby ho zachránila. Neví, jak má v téhle chvíli Zbyňka přesvědčit, že je jediným mužem jejího života.
„Krize, i když nám ubližují, vztahům na druhé straně pomáhají,“ říká psycholožka Jitka Douchová. „Přestože z ran, které při nich utržíme, se vzpamatováváme dlouho.“ Podle psycholožky mají Saša se Zbyňkem velkou šanci, aby se posunuli dál. „Ovšem jen za předpokladu, že oba pochopí, že vztah není něco, co kdysi získali a o co už není potřeba pečovat,“ dodává.
Pravdou je totiž pravý opak. Čím déle jsme spolu, tím víc práce nám dá vztah udržet. Pokud mávneme rukou nad tím, že už spolu netrávíme skoro žádný čas, že sex už nás vlastně moc nebaví a budeme k tomu přistupovat s pocitem: „Co můžeme chtít po těch letech,“ je to cesta přesně tam, kam zavedla Sašu se Zbyňkem. „Odcizení přichází plíživě a teprve v okamžiku, kdy se něco stane, uvědomíme si hodnotu toho, co máme a o co bychom neradi přišli,“ dodává psycholožka.
Doufejme, že si to Saša se Zbyňkem uvědomí ještě včas. Jak byste podobnou situaci řešili vy?
Máte-li výjimečný a silný příběh lásky, o který se chcete podělit, napište nám na adresu laska2010@vitalia.cz.
V případě, že váš příběh budeme mít zájem publikovat, spojíme se s vámi. Chápeme, že témata lásky jsou citlivá, a proto můžeme v zájmu zachování anonymity vaše jméno v článku změnit.
ČLÁNKY DO MAILU