Syndrom neklidných nohou ničí spánek. Nemáte ho také? 5 typických projevů

Pokud ležíte nebo delší dobu sedíte a přepadne vás neodolatelné nutkání pohybovat nohama, které může být kombinováno s nepříjemnými pocity v dolních končetinách, jako je pocit pálení, svědění, škubání nebo třeba pulzování, můžete trpět syndromem neklidných nohou, známým také jako Willis-Ekbomova choroba.

Obtíže se u tohoto zdravotního problému stupňují především večer a často je kvůli nim těžké usnout. Odhaduje se, že jím trpí asi deset procent populace.

Kde se berou neklidné nohy

Syndrom neklidných nohou může potrápit lidi jakéhokoliv věku včetně dětí, ale jeho výskyt se zvyšuje po pětačtyřicítce. Nepohodlí se přitom nemusí týkat jenom nohou, ale i paží. Může nabýt takové intenzity, že lidé pohybují končetinami ve snaze si ulevit nebo vstanou a procházejí se. 

Přečtěte si také:

Jak rychle vyléčit chrapot? Záleží na tom, zda jde o potíže z nachlazení či mluvení

A protože tyto obtíže mohou narušovat spánek, co se týká jeho délky i kvality, přináší s sebou často ospalost během dne a problémy se soustředěním i pracovním výkonem, podrážděnost a zhoršenou náladu. 

Podle zjištění odborníků je syndrom neklidných nohou v mnoha případech způsoben geneticky, až 92 procent pacientů s tímto problémem má rodiče a sourozence, kteří jím trpěli také. U těchto pacientů se příznaky objevují dříve, tedy před dosažením 45 let, než už osob bez genetické dispozice. 

Možná je to dopaminem, možná železem

Někteří neurologové se domnívají, že příznaky syndromu neklidných nohou mohou mít něco společného s tím, jak tělo zpracovává chemickou látku zvanou dopamin, který se podílí na kontrole pohybů svalů a může být zodpovědný za mimovolné pohyby končetin. 

Kromě genů se může na vzniku a rozvoji syndromu neklidných nohou podílet například také nedostatek železa, zhoršený stav ledvin, hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy), fibromyalgie, cukrovka, revmatoidní artritida, Parkinsonova nemoc nebo periferní neuropatie. 

Přečtěte si také:

Může melatonin v doplňcích ublížit? Vyšší dávky by měli předepisovat lékaři

Také některé léky mohou tento stav negativně ovlivnit, patří k nim třeba antidepresiva nebo léky na alergie. Nikotinu, kofeinu i alkoholu se také přičítá potenciál zhoršit příznaky stejně jako těhotenství.

Diagnostika syndromu neklidných nohou

Neexistuje žádný specifický test na syndrom neklidných nohou, diagnóza se určuje na základě příznaků. Lékař se zeptá na rodinnou anamnézu a vaše symptomy. Může být provedeno kompletní fyzické i neurologické vyšetření i krevní testy, aby se vyloučil jiný možný původ obtíží. 

Pokud si pacient stěžuje na špatný spánek a únavu během dne, pak může lékař navrhnout monitorování spánku k vyhodnocení situace a zjištění případných dalších poruch, které by mohly narušovat noční odpočinek, jako je třeba spánková apnoe. K tomu, aby mohla být vyslovena diagnóza syndromu neklidných nohou, musí být u pacienta splněno pět kritérií:

• nutkání pohybovat končetinami se vyskytuje obvykle spolu s nepříjemnými pocity (brnění, svědění, bolest, cukání a podobně)
• obtíže začínají, popřípadě se zhoršují během období odpočinku nebo nečinnosti
• částečně je omezí či zcela odstraní činnosti, jako je protahování, chůze nebo procvičování
• jsou horší nebo se vyskytují pouze večer a v noci
• nejsou způsobeny jiným zdravotním nebo behaviorálním problémem

Jak se léčí syndrom neklidných nohou?

Léčba závisí na intenzitě příznaků. V případě, že jsou mírné, zkouší se nejdříve problém napravit pravidelným cvičením, jako je jízda na kole nebo na rotopedu, chůze a další podobné aktivity, ale je třeba vyhnout se intenzivnímu cvičení několik hodin před spaním. 

Pokud krevní testy odhalí nízkou hladinu železa, může lékař doporučit užívání doplňků stravy s jeho obsahem. Při závažných nebo častých příznacích syndromu neklidných nohou přicházejí na řadu léky na předpis. Specialista určí nejlepší typ pro konkrétního pacienta podle jeho obtíží. Se syndromem neklidných nohou se dá bojovat také úpravami životního stylu. 

Jde například o zajištění kvalitního spánku v délce 7 až 9 hodin, omezení kofeinu, nikotinu i alkoholu i pravidelnou pohybovou aktivitu. Pomoci může také ohřívací podložka, kompresní obinadlo, podkolenky nebo návleky, zvážit lze rovněž masáž, akupresuru, strečink nebo různé relaxační techniky. Užitečné bývají také doplňky hořčíku i teplá koupel.