Období prázdnin představuje především pro městské děti trávící část volného času u příbuzných na venkově jednu z mála možností stálého kontaktu s hospodářskými zvířaty, která produkují mléko. Což samozřejmě také skýtá lákavou možnost syrové mléko ochutnat. Mimochodem – je úplně jiné, než v maloobchodech – a velmi dobré. Jenže v tom může být problém.
Testy prokázaly virus encefalitidy v mléce
Požití syrového, tepelně nijak neopracovaného mléka může představovat, samozřejmě nejen pro zvídavé děti, riziko onemocnění klíšťovou encefalitidou. Že je to skutečně možné, prokázaly testy kozího mléka, po jehož požití onemocněly nedávno klíšťovou encefalitidou dvě ženy v Libereckém kraji.
- Ženy, které byly hospitalizovány pro klíšťovou encefalitidu, konzumovaly syrové kozí mléko.
- Mléko koupily od chovatelky, která ale neměla souhlas krajské veterinární správy pro prodej syrového mlékárensky neošetřeného mléka přímo spotřebiteli.
- Vyšetření odebraných vzorků prokázalo virus encefalitidy v mléce.
Zdroj: TZ SVS
Riziko se ovšem pochopitelně netýká jen tohoto regionu, ale konzumace syrového mléka od jakýchkoli volně se pasoucích hospodářských zvířat na území celé ČR. Prostě odkudkoli, kde hospodářská zvířata přicházejí s infikovanými klíšťaty do kontaktu.
Riziko se týká hlavně kozího mléka
Dlužno podotknout, že patrně nejmenší riziko kontaminace mléka existuje o toho, které se také nejčastěji konzumuje – totiž mléka kravského. A to díky tomu, že skot je poměrně mohutné zvíře s tlustou kůží. Riziko klíšťové encefalitidy z kravského mléka je také minimální u krav ustájených ve stájích.
Naopak v případě koz a tedy kozího mléka, jehož konzumace byla donedávna ještě i v našich krajích docela „exotická“, ale v poslední době neustále roste, je podle zkušeností veterinářů riziko nakažení touto chorobou poměrně časté. Uvedené riziko hrozí nicméně i v případě ovčího mléka, opět ale pouze v případě konzumace tepelně neopracovaného mléka.
Jen tepelně ošetřené mléko je bezpečné
Naopak u všech výrobků z jakéhokoli mléka, které prošly nějakým způsobem zpracování a zahřátím, jako jsou sýry a další produkty, riziko nemoci nehrozí. Podle veterinárních opatření je přitom možné mléko od zvířat nakažených klíšťovou encefalitidou používat v domácnosti chovatele po tepelném ošetření minimálně 72 °C po dobu 15 sekund.
Pakliže chovatel prodává syrové mléko dalším osobám, musí být spotřebitel při nákupu takového mléka na viditelném místě upozorněn na možné riziko nápisem: „Syrové mléko, před použitím převařit.“
Pokud je nicméně někdo očkován proti klíšťové encefalitidě, uvedená rizika se jej netýkají. Jenže – většina populace se očkovat odmítá.
Řešením přitom není ani používání přípravků, jejichž cílem je odpuzovat parazity, jako jsou blechy nebo právě klíšťata, u takzvaných potravinových zvířat, což jsou zmiňované kozy, ovce nebo skot. Uvedené přípravky jsou určeny jen pro domácí zvířata, jako jsou psi a kočky, a jejich použití u hospodářských (potravinových) zvířat je zakázáno. Důvod je jednoduchý – pozůstatky těchto přípravků by mohly kontaminovat maso či mléko z těchto zvířat a tedy představovat pro změnu jiná rizika, byť by mohly ohrožení klíšťovou encefalitidou minimalizovat.