Jestli dobře počítám, v případě odkazovaného Opatření ve FNKV odpovídá termínu "co nejdříve" doba 5 týdnů. Vyvěšeno bylo 7.2. a naočkovat se mělo do 15.3.
Za protiepidemická opatření se určitě nepovažují jen akce přímo v ohnisku epidemie. Např. na jihu Čech v dubnu epidemie zřejmě neřádila, ale protože se cítili potenciálně ohroženi po zkušenostech z jiných částí republiky, tak začali ověřovat protilátky u zdravotníků a záchranářů. A evidentně jim ta kontrola netrvala 5 týdnů. Viz můj odkaz na článek o několik příspěvků výše.
Celý ten cirkus kolem "není čas na kontrolu" ale pouze odvádí pozornost od toho podstatného.
Ani v únoru v Praze, ani v dubnu v JČ kraji nešli chránit zdravotníky před epidemií tím, že by vtrhli do nějaké lesní školky plné neočkovaných předškoláků. Celkem logicky se ta opatření zaměřila na ty, kteří nejčastěji během současné epidemie onemocní, což jsou pracovníci zdravotnických zařízení ve středním věku.
Pokud platí nějaká teorie kolektivní imunity, je na čase přiznat, že mít ve věkové kategorii do 10 let 10% neočkovaných nepředstavuje zásadní riziko. Mnohem větší riziko představuje mít ve střední generaci většinu lidí nechráněných před spalničkami. Přirozenou imunitu získat nemohli a ta z očkování před více než 30 lety jim dávno vyvanula.
Že stačí naočkovat všechna batolata a spalničky u nás nehrozí, to je zkrátka velká lež. Salámovou metodou z této pozice ustupují i odborníci jako např. Igor Kohl. Samozřejmě v každém interview neopomene varovat před odmítači, ale zároveň už mluví také o "jiných faktorech", které se evidentně podílejí na současné epidemii.
Jsem zvědav, který ze slovutných vakcinologů přijde jako první s průlomovou myšlenkou, že když musí být každé dítě ve školce očkováno proti 9 nemocem, měla by prokázat imunitu (nebo kontraindikaci očkování) také každá vychovatelka v MŠ.