V době, kdy se chystá návrh ke změně v novele zákona o potravinách, který by mimo jiné měl omezit kontroly Krajských hygienických stanic (KHS), vyplouvá na povrch několik zajímavých skutečností, jež žádného zákazníka restaurace nebo bufetu nemohou potěšit.
Co se dozvíte v článku
- Pětina kontrol SZPI zjistila klamání zákazníků v restauracích
- Mléčné produkty jsou dražší, restaurace používají náhražky
- Místo značkové suroviny obyčejná
- Je to Kofola, nebo „něco“ s kolovou příchutí?
- Hovězí kebab s kuřecím a krůtím masem
- A co za to? Pokuta, která není likvidační
- Jak se bránit, když můj hovězí burger není zas tak hovězí
A sice, že jedna třetina těchto podniků prakticky nebyla kontrolována z hlediska falšování potravin. Krajské hygienické stanice, které k tomu mají kompetence, tak totiž prakticky nečinily. Přitom inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) při svých kontrolách narážejí na celou řadu falšovaných jídel.
Pětina kontrol SZPI zjistila klamání zákazníků v restauracích
Od roku 2015, tedy od doby, kdy má SZPI kompetence kontrolovat vedle maloobchodu i provozovny společného stravování, naráží na nepravdivé nebo zavádějící informace, které provozovatelé poskytují svým zákazníkům. Nejčastěji zákazníka šidí na mase, nápojích nebo sýru.
Kontrola restaurací 2015–2020
Podíl kontrol SZPI se zjištěním klamání spotřebitele:
- 2015 24,50 %
- 2016 24,19 %
- 2017 17,10 %
- 2018 24,51 %
- 2019 21,33 %
- 2020 24,35 %
SZPI poskytla serveru Vitalia.cz konkrétní příklady, které v provozovnách zjistila.
Mléčné produkty jsou dražší, restaurace používají náhražky
Kontrola potravinářské inspekce potvrdila opakovaně například neoprávněné použití termínů sýr, smetana a mozzarella u pokrmů připravených z potravin na bázi rostlinných tuků a olejů. Typicky provozovatel informoval zákazníky o použití smetany, ve skutečnosti ale vařil s náhradami, například palmovým tukem, řepkovým, slunečnicovým, sójovým nebo kukuřičným olejem, za využití další složky, jako je třeba sušené mléko, sušené podmáslí, emulgátory, zahušťovadla a stabilizátory.
Pakliže jste v restauraci, o jejíž kvalitě nic nevíte, můžete v jídelním lístku narazit – stejně jako inspektoři – na „svíčkovou na smetaně“, „těstoviny se smetanovou omáčkou“ nebo „pizzu na smetanovém základě“, přičemž o smetanu daná jídla vůbec nezavadila. Při výrobě daných pokrmů bylo několikrát zjištěno použití náhražky na bázi rostlinného tuku (např. rostlinného krému Gran Cucina).
U pokrmu s názvem „pizza Margherita“ si zas inspektoři měli dle údajů v jídelním lístku pochutnat na mozzarelle. Při vlastní kontrole ale zjistili, že místo mozzarelly z mléka je na pizze náhražka z rostlinného tuku (často je využíván Pizzatop – potravinářský výrobek s rostlinným tukem).
Při kontrolách nebyl opomenut ani evergreen českých hospod, smažák. Namísto deklarovaného „smaženého sýru“ nebo „smaženého eidamu“ někteří provozovatelé nabízeli výrobek na bázi rostlinného (například palmového) oleje – tzv. alternativu k mléčným výrobkům. Namísto bílkovin tak přijímáte tuky, namísto skutečného jídla jíte analog – náhražku.
Galerie: Jak se vydělává na falšování potravin v restauracích
Místo značkové suroviny obyčejná
Inspekce se setkala i s případy, kdy provozovatelé vysoce kvalitní suroviny s tzv. chráněným označením původu (CHOP) nahrazovali neznačkovými potravinami. Jde třeba o deklarované použití sýru „parmezán“ (přeložený výraz pro CHOP „Parmigiano-Reggiano“), při kontrole bylo ale ve skutečnosti zjištěno použití jiného druhu tvrdého dlouhozrajícího sýru. Možná to na chuti někdo ani nepozná, ale majitel restaurace to docela určitě pozná na ceně, za níž levnější surovinu koupil, a zákazníka tak uvedl v omyl a ošidil o kvalitu.
SZPI v několika případech také zjistila, že restaurace pod názvem parmská šunka nenabízely typický italský produkt, který se smí vyrábět jen v Parmské provincii, a proto také nese punc CHOP, ale levnější masný výrobek.
Je to Kofola, nebo „něco“ s kolovou příchutí?
V letních měsících se pak inspektoři setkávají se zavádějícími informacemi o značkách čepovaných limonád. V nápojovém listu byl například slibován značkový nápoj „Kofola“, ale zákazníkovi byla načepována levnější limonáda s kolovou příchutí. Výjimkou není ani jednání, kdy se namísto džusu, tedy nápoje se 100% ovocným podílem, nabízí ovocný nektar, což je nápoj jen s 25–50 % ovoce.
Těžko také poznáte či prokážete rozdíly v tom, zda pijete pivo 12° ležák, nebo pivo s nižší stupňovitostí. Pozná to ale inspekce, která i za takové prohřešky udělovala pokuty.
Poměrně častým jevem je i čepování piv tzv. pod míru nebo podávání levných rozlévaných vín ze Slovenska a Maďarska, avšak prezentovaných jako „vína z Moravy“.
Hovězí kebab s kuřecím a krůtím masem
Ani u kebabu se kontroloři nestačili divit. V nabídce byly často uvedeny zavádějící informace o druhu použitého masa. Vyvolávaly dojem, že kebab je pouze z hovězího. Když ale maso putovalo na laboratorní expertízu, ukázalo se, že hovězí bylo částečně nahrazeno masem kuřecím a krůtím, což prodejci jaksi opomněli uvést.
Zdá se, že restauratéři dost plavou i v zeměpisu, když v jídelním lístku deklarují použití hovězího masa původem z Argentiny (například „argentinská roštěná“, „rib eye steak Argentina“ apod.), ale k přípravě pokrmu použijí maso pocházející z Brazílie, Uruguaye, Paraguaye či USA. Ani „carpaccio z jihoamerické hovězí svíčkové“ nebylo z druhé strany světa, ale z Evropy. Podobně na tom byl „severoamerický hovězí flap (pupek)“ a „severoamerický hovězí hamburger“ s českým a australským masem nebo „hovězí steak z australské svíčkové“ s masem z Uruguaye.
A co za to? Pokuta, která není likvidační
Přestože mohou kontroloři udělit pokutu až do výše padesáti milionů, taková ještě nepadla, nesmí být totiž likvidační. Ostatně to ani není cílem konání SZPI, tím je zjednání nápravy nevyhovujícího stavu.
„Typická výše pokuty ve společném stravování je v řádu několika desítek tisíc korun, za opakované závažné porušení až o řád vyšší. Pokuty jsou vždy stanovovány individuálně a záleží na právní kvalifikaci, množství zasažených spotřebitelů, délce neuspokojivého stavu, opakování zjištění atd. Pokuty jsou vždy ukládány v transparentním správním řízení,“ uvádí tiskový mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. SZPI díky uloženým pokutám vrací čtvrtinu až třetinu svého rozpočtu formou uložených pokut za protiprávní jednání do státního rozpočtu.
Kdo co vlastně kontroluje
- V Česku je cirka čtyřicet pět tisíc provozoven společného stravování, tj. restaurací, barů apod. Třicet tisíc z nich kontroluje SZPI a patnáct tisíc KHS.
- Zatímco SZPI při svých kontrolách podnikatele kontroluje komplexně (řeší například hygienu provozu, klamavé obchodní prakticky, jakost nabízených potravin i jejich falšování či označování), tak hygienici při svých kontrolách řeší hlavně hygienu osob a provozu. Falšování potravin nebo kontrole jakosti potravin se prakticky vůbec nevěnují, byť jsou k tomu též oprávněni.
Jak se bránit, když můj hovězí burger není zas tak hovězí
Má-li host podezření na pochybení ze strany restaurace, může se pokusit vyřešit vše na místě, nebo se obrátit právě na SZPI. Převážná většina zjištění je navázána na vlastní kontrolní činnost inspekce, zjištění na základě podnětů nespokojených zákazníků se pohybují do deseti procent. „I tak hodnotíme podněty jako podstatné a SZPI se jimi vždy zabývá. Informovaný a aktivní spotřebitel je největší překážkou pro nepoctivé provozovatele,“ řekl serveru Vitalia.cz Pavel Kopřiva.
Lidé podněty nahlašují buď prostřednictvím online formuláře na webu SZPI, nebo prostřednictvím mobilní aplikace Potraviny na pranýři, která podnět automaticky pošle na nejbližší inspektorát.
ČLÁNKY DO MAILU