Asi záleží na výrobci, nedávno sem pil mošt z 5l balení, prodává se jako plastový vak v kartonové krabici. Chuťově prakticky identické jako to sem si dříve nechávali lisovat z vlastních jablek v místní moštárně.
Zato pomerančový džus z krabice - světle oranžová mléčně kalná tekutina - nemá nic společného se šťávou vylisovanou z pomerančů. Mě přijde, že do toho snad ty pomeranče melou komplet i s kůrou. Žádný džus není tak hnusný jako právě pomerančový.
Šťáva se zbaví vody - to se snadno napíše ale hůř udělá. Jak se zbavuje pomerančová šťáva vody? Varem doufám ne, takže další možností je vakuové odpařování za pokojové či zvýšené teploty, vymrazování nebo osmoticky. Jenže při žádném z těchto způsobů (pokud se šťáva příliš nezahřeje) není důvod ke ztrátě vitamínů. Tak jak se to dělá, že se při tom ztrácí vitamíny? Nebo se ty vitamíny ztrácí až/už při sterilizaci (podle toho, kdy se sterilizace dělá)? To pak ale nemá s koncentrováním souvislost, stejně by se musela sterilizovat i šťáva nevyráběná z koncentrátu.
Nejsou náhodou vitamíny chemické látky definované svojí chemickou strukturou? Může mi prosím autorka vysvětlit rozdíl mezi chemickou strukturou přírodního a umělého vitamínu? Stačí třeba u kyseliny askorbové, tedy vitamínu C .. jestli to dokáže, sám ji navrhnu do švédska na Nobelovu cenu.
Jde o to, že vitamín C působí lépe v kombinaci s jinými látkami - to, co je prospěné v pomeranči, není jen kyselina askorbová, ale její kombinace s jinými flavonoidy, což je přesně to, co v tobolce CéTéBé nedostaneme. Někdo raději vyzkoumá látku, která by mohla činit pomeranč prospěšným pro naše zdraví, a tuto látku konzumuje, já raději konzumuji pomeranč...
Dobrá... tak to zkus pochopit takto: pojmem "přírodní vitamin C" se myslí celý komplex společně prospěšných látek, tedy kromě kyseliny askorbové obsahuje i další věci (které asi nejsou průmyslově vyrobitelné). Velkovýrobci džusů z koncentrátu tam samozřejmě natlačí kyselinu askorbovou, jež má sama o sobě účinek nižší.
„Může mi prosím autorka vysvětlit rozdíl mezi chemickou strukturou přírodního a umělého vitamínu? Stačí třeba u kyseliny askorbové, tedy vitamínu C .. jestli to dokáže, sám ji navrhnu do švédska na Nobelovu cenu.“
Na vysvětlení není třeba mít Nobelovu cenu. Stačí mít pouze znalosti a ne jenom sebevědomí.
Látky, zejména organické, nejsou definovány jen svou chemickou strukturou, ale dalšími věcmi. Například prostorovou strukturou molekul.
Jako příklad: tuha v tužce i diamant mají stejné chemické složení: je to uhlík. Přesto se obávám, že tuhou z tužku neprovrtáte třeba křemen, zatímco diamantem to dokážete. A přitom je to stále stejné chemické složení. Takže to je vyvrácení prvního, že chemické látky jsou definované chemickou strukturou.
U vitamínu C, tedy kyseliny askorbové, existují minimálně dvě základní prostorové struktury, většinou označované jako L a R (podle stáčení roviny polarizovaného světla). Všechny živé organismy, vyrábějí a dokáží zužitkovat pouze L varientu. Proto se někdy píše, že vitamín C je kyselina L-askorbová.
Chemicky ovšem vyrobíte pouze směs jako L, tak R, varianty. R varianta pouze zatěžuje tělo.
Vitamín C, tedy kyselina askorbová, přitom zátěž pro tělo opravdu je. V těle metabolizuje na kyselinu šťavelovou (přes meziprodukty dehydroaskorbovou kyselinu a diketogulovonou kyselinu). Kyselina šťavelová je dosti silná kyselina a ledviny ji musí vyloučit – aby oslabilo kyselost, neustralizuje ji částečně vápníkem (= odvápňování kostí).
Pomíjím to, že vitamín C potřebuje další látky, které v přírodních produktech spíše jsou, než v chemických.
Jinak řečeno, minimálně polovina syntetického vitamínu C pouze zatěžuje vylučovací orgány, což se u přírodního nestává.
To není vše. Neutralizací přeytečného vitamínu C, přesněji jeho metabolického produktu kyseliny šťavelové s vápníkem vzniká šťavelan vápenatý, což je chemické složení 60 % všech ledvinových kamenů.
Doufám, že jsem Vám to vysvětlil, byť velmi stručně a povrchně, ale gró jsem nastínil. Přeji méně sebevědomí a dogmat a více znalostí.
Miloslav Ponkrác
A pročpak se asi na tom složení píše, že obsahuje kyselinu L-askorbovou. Že by to všechno, co vy si považujete za vrchol biochemického výzkumu (aspoň podle toho, jak to na různých fórech furt dokola omíláte) bylo známo už přes sto let a že by se do potravin přidávala jen ta správná forma?
A o nějakých dalších látkách nebyla řeč, autorka dělá rozdíl mezi přírodníma a chemickým vitamínem C, ne mezi směsmi látek tento vitamín obsahujících.
Prostě jste všichni, co jste tu psali o tom, že mezi přírodními a chemickými látkami byli nechytáni na švestkách – a teď se vám to nelíbí.
Když smíchám cyankáli + kyselinu L-askorbovou + kyselinu D-askorbovou, tak na to také můžu napsat, že to obsahuje kyselinu L-askorbovou. Jenom to moc léčivé nebude. Vlastně bude, vyléčí to kvalitně a rychle ze všech nemocí.
Já jsem napsal, jaký je rozdíl mezi přírodním a chemickým vitamínem C. Mimo jiné to, že chemický a přírodní mají jiné zastoupení stereoizomerů vitamínu C, tedy různé prostorové struktury molekuly.
Přestaňte kritizovat a uznejte, že jste povídali něco, čemu nerozumíte. Je to čestné a sportovní.
BTW, on se hlavne 'prumyslovy' vitamin C dnes nevyrabi synteticky, ale (podobne jako mnoha dalsi 'umela' aditiva) fermentaci cukru vhodnyma kvasinkama.
To je koneckoncu dalsi duvod, proc rozlisovat na 'prirodni' a 'umely' moc nedava smysl. Tak maximalne na 'inherentni' a 'dodany'.
> Já jsem napsal, jaký je rozdíl mezi přírodním a chemickým vitamínem C. Mimo jiné to, že chemický a přírodní mají jiné zastoupení stereoizomerů vitamínu C, tedy různé prostorové struktury molekuly.
Tohle je IMHO terminologicky zmatek. 'Vitamin C' je pojem, ktery AFAIK oznacuje prave kyselinu L-askorbovou. Cisty vitamin C tedy obsahuje pouze L-askorbovou a ne jine stereoizomery.
"Když smíchám cyankáli + kyselinu L-askorbovou + kyselinu D-askorbovou, tak na to také můžu napsat, že to obsahuje kyselinu L-askorbovou."
No, stejně tak můžu získat vysoce zdraví prospěšný přírodní vitamín C výluhem z jehličí tisu. Je to přírodní, je to zdravé (aspoň podle vás).