Nedostatek pohybu, stres, obezita, vysoký krevní tlak a cukrovka, to jsou hlavní rizikové faktory chronického onemocnění ledvin. Dobrou zprávou je, že mu můžeme do značné míry sami předejít. Pravidelný pohyb, vyloučení kouření a umírněnost ve spotřebě alkoholu je základ. Starší lidé by si měli nechat pravidelně měřit hodnotu krevního tlaku a hladinu cukru v krvi,
říká primářka dialyzačního střediska Fresenius Medical Care v Praze 9 – Vysočanech Petra Ronová.
Je dobré vědět, že věkem selhávají ledviny častěji. Po čtyřicítce začíná schopnost ledvin filtrovat klesat asi o jedno procento ročně. Odhaduje se, že přibližně jeden z pěti mužů a jedna ze čtyř žen ve věku 65 až 74 let a polovina lidí ve věku 75 a více let má chronické onemocnění ledvin. Stručně řečeno, čím starší jste, tím je selhání ledvin pravděpodobnější.
O ledvinách, respektive o jejich chorobách se bohužel mezi lidmi šíří mnoho mýtů, kvůli nimž je nenapadne, že by se problém s nimi mohl týkat i jich. Které to jsou? Desítku jich dal dohromady Jiří Vlasák, primář dialyzačního střediska v Sokolově.
1. V rodině problémy s ledvinami nebyly
Většina ledvinných onemocnění není dědičná. Dědí se spíše špatné návyky a špatná životospráva, což může vést k chorobám spojeným s postižením ledvin – diabetes, vysoký krevní tlak, ledvinové kameny apod. Zdraví rodiče a sourozenci nejsou zárukou našeho zdraví, a to včetně zdraví našich ledvin.
Potíže s ledvinami se tak mohou objevit u člověka z rodiny, kde se nikdy nevyskytovaly, případně se o nich nevědělo, protože se na ně nikdy nepřišlo.
2. Ledviny mě nikdy nebolely
Ledviny mají minimální množství nervových zakončení, proto samotné ledviny prakticky nebolí. Bolesti v oblasti ledvin se týkají obvykle pohybového aparátu (ischias), vývodných cest močových – pánvička, močovod (zánět, močové kameny a podobně), vzácně souvisí s tlakem na vazivové pouzdro ledvin při akutním zánětu ledvin.
Velká část i vážně nemocných pacientů s onemocněním ledvin žádné zjevné obtíže nemá. Zásadním je prevence – jednoduché laboratorní vyšetření hladiny kreatininu v séru. Vyšetření plně hradí všechny zdravotní pojišťovny. Frekvence laboratorních kontrol se odvíjí od rizikového skóre (věk, přidružené choroby) a případně od stupně postižení ledvin.
3. Močím normálně, tak mi ledviny fungují
Zástava močení je příznakem závažné poruchy ledvin nebo močových cest. Normální ani velké množství moči však není vždy zárukou dobré funkce ledvin. Velké procento nemocných s pokročilým selháním ledvin močí zcela normálně
. Lze si to zjednodušeně představit tak, že tito nemocní vylučují jen určitý objem tekutin, v moči však nejsou obsaženy ony „škodlivé“ látky, kterých se tělo potřebuje zbavit – jinými slovy, ledviny nefungují tak, jak by bylo potřeba.
4. Soused si propil ledviny
v hospodě
Ledviny filtrují tekutiny v těle
Alkoholické nápoje nejsou jedinou příčinou poškození ledvin, pokud nedošlo také k poškození jater. Z hlediska funkce ledvin je alkohol látkou, která může způsobit dehydrataci navozením velkého množství moči, ale přímé toxické poškození nezpůsobuje. Přiměřenou konzumaci alkoholických nápojů (mimo destilátů) obvykle nefrolog nezakazuje.
5. Čím více piji, tím lépe
Správný pitný režim je pro zdraví ledvin důležitý. Pít bychom ovšem neměli málo, ale ani moc. Zdravý člověk by měl vypít v průměru dva až tři litry vody denně.
Záleží na jeho váze, životním stylu i pohybové aktivitě. Obecně lze říci, že by dospělý člověk měl vypít asi 20 až 40 mililitrů tekutin na jeden kilogram tělesné hmotnosti za den. Nadměrné množství tekutin nabourává rovnováhu vnitřního prostředí, především dochází ke snížení hladiny sodíku.
Příznakem převodnění (například u kardiaků) může být bolest hlavy, vyšší krevní tlak, nevolnost, zvracení nebo otoky. U nemocných s onemocněním ledvin je důležitá kontrola tělesné hmotnosti a krevního tlaku ideálně samotným pacientem (selfmonitoring).
6. Když mě bolí záda, jde o ledviny
Vzhledem k anatomickému umístění ledvin v oblasti bederní páteře může být někdy těžké odlišit bolest zad od bolesti ledvin. Bolest vycházející z ledvin se obvykle objevuje pod hrudním košem ze strany páteře. Lze ji také pociťovat jako bolest přicházející z hloubky uvnitř těla.
Může se objevit na jedné nebo obou stranách těla v závislosti na tom, zda je postižena pouze jedna ledvina, nebo obě. Že se jedná o problém s ledvinami, mohou naznačit další doprovodné příznaky, jako například zakalená nebo krvavá moč, bolestivé močení, přetrvávající potřeba močit, nevolnost, zvracení, zácpa nebo průjem, ale také horečka, závratě nebo únava.
7. Každý diabetik přijde o ledviny
Ne každé poškození ledvin u diabetiků musí mít primární příčinu v cukrovce. Příčinou mohou být opakované záněty močových cest, které jsou u diabetiků poměrně časté, stejně jako hypertenze nebo ateroskleróza.
K úplnému selhání ledvin dochází asi u 30 procent pacientů s cukrovkou I. typu a 10 až 40 procent diabetiků II. typu.
Některé skupiny populace, například Afroameričané či Hispánci, jsou k němu náchylnější než Evropané. Některá nová antidiabetika jsou nadějí pro pacienty se sníženou ledvinnou funkcí. Poslední výzkumy ukázaly, že významně oddalují selhání ledvin u diabetiků II. typu (a překvapivě i u nediabetického poškození ledvin). Kompenzace diabetu a krevního tlaku je však stále zásadním opatřením pro stabilizaci ledvinné funkce u všech typů poškození ledvin.
8. Jediným řešením je dialýza
Není pravda, že dialýzu potřebuje každý pacient s onemocněním ledvin.
Onemocnění ledvin je progresivní nemoc – zhoršuje se tedy postupně a v raných stádiích se jeho postup zpomaluje dietou (s omezením bílkovin a soli) a pomocí léků.
Správně volenou terapií v rukách odborníka – nefrologa – je u řady lidí možné rozvoj onemocnění zpomalit a užívat si plnohodnotný život. Proto je důležitá včasná diagnóza a rychlé zahájení léčby. Dialýza nebo transplantace přichází na řadu v případě selhání ledvin.
9. Léčba na dialýze je „na doživotí“
Pokud ledviny definitivně vypoví svou funkci, naše krev musí být filtrována prostřednictvím pravidelných dialyzačních procedur. Znamená to dojíždění zpravidla třikrát týdně na čtyř- až pětihodinovou léčbu na dialyzační středisko.
Někteří pacienti se ale po konzultaci s nefrologem rozhodnou pro domácí léčbu peritoneální dialýzou nebo domácí hemodialýzou a na kontrolu k nefrologovi dojíždí pouze jedenkrát měsíčně. Alternativou dialyzační léčby je pak transplantace ledviny. Ta však pro některé pacienty není vhodná a zařazení na čekací listinu pro transplantaci probíhá v úzké spolupráci s transplantačními centry.
Mám jít na vyšetření ledvin – kam vlastně?
- Nefrologie se zabývá onemocněním ledvin (nephros = ledvina).
- V pokročilých stadiích selhávání ledvin nefrolog připravuje pacienty na transplantaci ledviny nebo některou z možností náhrady ledvinné funkce – peritoneální dialýza nebo hemodialýza.
- Urologie patří mezi chirurgické obory a zabývá se převážně vývodnými cestami ledvin.
- Neurolog se pak zabývá onemocněním nervového systému.
ČLÁNKY DO MAILU