Každá rodina má svůj recept, který se dědí a nemění. Podstatné je, že chutná těm, kterým je jídlo určeno. Dokáže mne fakt vytočit, když vidím dnešní mistry vaření,, kteří si bez olivového oleje nedokáží uvařit ani čaj. U nás bylo vždy sádlo, později olej - slunečnicový či řepkový. Celá rodina žijeme, umírá se na stáří, a zavádět do našich podmínek středomořskou stravu mi připadá zcela mimo. A komentovat "experty", které vidím, když mám čas v televizi, ..... Kdyby jedli opečené brambory, jaké mi dělala moje babička, a které v současné době dělám svým dcérkám, tak by jenom mlaskal.
A když vidím v televizi ty "špičkové" kuchaře, chápu, že za to nic na talíři musím platit takovou cenu, která však neodpovídá kuchařskému umění, ale nákladům na umytí použitého kuchyňského náčiní. Vaření zdar!