Úvahy, co a kdy říct dítěti o sexu, obvykle vyřeší prcek sám, když se zeptá v nejméně vhodný okamžik, třeba v nacpané tramvaji v osm ráno: „A maminko, jak se rodí děti?“ Buďte si jistí, že v tu chvíli tramvaj zázrakem ztichne a všichni si počkají na vaše vysvětlení.
Nemyslete si, že máte dost času se připravit, když vaše dítě zatím ještě sotva leze. „Mě se můj syn zeptal, jak se ocitl na světě, když mu byly necelé dva roky,“ vypráví Jana Martincová, lékařka a autorka čerstvě vydané knihy Jak děti přicházejí na svět. Dá se sehnat nikoliv v knihkupectví, ale na webových stránkách pro rodiče www.prochytrehlavicky.cz.
Právě tato vlastní zkušenost lékařky a hlavně nemožnost najít pro syna názorný obrázek, jak to vypadá, když se táta s mámou milují, Janu Martincovou přiměly k tomu, že vydala knihu plnou jednoznačných ilustrací a jasných odpovědí na všechny dětské otázky o tom, jak vzniká dítě.
Včetně toho, jak kdo říká pindíku. Chybí-li vám fantazie, tady najdete všechna možná pojmenování, jak se mu říká ve škole, jak mu říká babička, jak dědeček a jak je to latinsky.
A co se týče samotné výroby dítěte: v knize nechybí ani detailní obrázek soulože. Nemůže některé prudérní rodiče pobouřit? Zvlášť, když si člověk vzpomene, jakou rodičovskou bouři před třemi lety vyvolaly nové díly Krtečka, kde v jednom díle porodí paní Ježková malé ježečky dírkou mezi nohama?
Čtěte také: Sex podle ministerstva
„Není důvod dětem dnes něco tajit. Je zvláštní, že i dnes, v době internetu a informací, které děti získají velmi rychle a velmi snadno, si mnozí rodiče myslí, že jsou věci, na které má dítě čas. Tak to není. Když se mě dvouletý syn zeptá, co jsou to geny, tak mu přece odpovím. A řeknu mu totéž, co dceři, které je o čtyři roky víc, není důvod cenzurovat informace pro každého jinak, oni si to ve svých hlavičkách vždycky správně přeberou, úměrně svému věku,“ říká lékařka a dodává, že je pořád lepší, když se dítě dozví všechny tyto informace od rodičů, než když je slyší různě zabarvené od jiných.
„A to si buďte jistí, že už i pětileté děti vtipkují na téma tenis – penis,“ říká Jana Martincová.
Jak tedy dítěti vysvětlit, jak se ocitlo na světě, a co to znamená, když se rodiče milují?
Čtěte dále: Otázky, které kladou děti
Nejlépe právě za pomocí obrázků. A – nezačínejte přitom sexem. Dítě by podle odborníků mělo už od malička vědět, že ty zvláštní cviky vedoucí ke zplození potomka, se nenacvičují jen tak s někým, ale s člověkem, kterého mám rád a o kterém vím, že se o něj budu moci v životě opřít.
„Nejtěžší otázka syna byla, jak se tatínkova buněčka dostane mamince do bříška, jestli ji tatínek přenese v ruce. Při nádechu k odpovědi jsem hledala vhodný obrázek. Poté, co mě neuspokojily ani ty v anatomických atlasech, narazila jsem na vhodný v útlé anglicky psané brožuře. Když jsem jej před syna položila na stůl, ještě než jsem stihla cokoliv vyslovit, jako by se jednalo o banální věc, pravil: Aha, oni se spojí… Líp bych to říct nedokázala,“ popisuje Jana Martincová.
Na pohádku o čápovi vážně zapomeňte
Přístup knihy Jak děti přicházejí na svět, je podle psycholožky Niny Šebkové ideální. „Nic dětem nezamlčovat, nemlžit a nevymýšlet si pohádky o čápech a vránách. Nic není pro dítě horší potupa, než když se ho ve školce zeptá kamarád, jestli ví, jak děti přicházejí na svět a on spustí o čápovi a o vráně. Ten smích kamarádů si bude pamatovat do smrti, věřte tomu,“ říká.
Generace dnešních babiček byla odkázaná na knihu Naše dítě z roku 1944, kde se sice mnoho kapitol věnuje nutnosti „sterilisace plen a kojeneckých potřeb“, nutnosti očkování dětí, ale samotnému porodu je věnována jen stránka.
Čtěte také: Sexuální výchova je byznys, řekl ministr
„K vyplnění úkolu sebevznešenějšího jest na tomto světě třeba všední, častokrát úmorné práce. Tak na příklad ženina úloha ve světě se vznešeně označuje "stvořit domov“, ale ve všedních slovech to znamená mýt nádobí, drhnout podlahu, prát a zašívat. Nejsme však odkázány na tuto úmornou práci. Hledíme si ji zracionalisovat. Vymýtíme zbytečnou dřinu. A tak postupujeme i v těhotenství. Netrpíme mlčky, nýbrž bolest oznámíme svému lékaři a žádáme úlevu," píše se tu například.
O tom, jak dětem vysvětlit, že přišly na svět, tu není ani slovo.
Máte doma penis nebo pinďoura?
Generace našich matek to neměla o moc jednodušší. Ty vyrůstaly na Encyklopedii mladé ženy z roku 1972. „Teprve po předehře je vhodné, aby došlo ke druhé fázi styku, zvané kopulatorní. Jde o spojení pohlavních orgánů, čili soulož. Na prvním místě se při ní uplatňují dotykové vjemy pohlavních orgánů,“ dozvěděly se z ní ženy. A taky hodně o tom, jaké existují metody antikoncepce a že se manželé neberou kvůli penězům, ale často se kvůli nim rozvádějí.
To dnešní matky malých dětí měly doma v knihovně publikaci Děvčátka, na slovíčko! Ta vyšla v roce 1986 a opět se z ní člověk dozvěděl víc o menstruaci a důležitosti ušlechtilého citu při spojení muže se ženou, než o tom, co dělat, až se potomek zeptá, jak přišel na svět.
Zvláštní, že penisu se ve všech těchto publikacích říká důsledně pohlavní úd, penis nebo pyj. Tak se ale přece v žádné rodině nemluví…
Co to tedy u vás doma mají muži mají mezi nohama? Pindíka? Šmudlu? Pinďoura?
A jak vysvětlujete dětem vy, co je to sex, jak přišly na svět a co má mezi nohama maminka?
ČLÁNKY DO MAILU