První dcera se nám podařila tak nějak neplánovaně a přišla na svět, když byla manželka v půlce čtvrťáku na medicíně (já zrovna po medicíně na vojně) , nicméně jí bylo 21, takže fyzicky zvládala dítě i studium , jen si jeden ročník rozložila Pak se nám nějakou dobu nedařilo, další dcera až když bylo manželce 30 a bylo to něco úplně jiného, fyzicky jí dal zabrat ani tak ten porod jako pak to nevyspání a běhání při péči o novorozence/kojence/batole. Jsem proto hluboce přesvědčen, že ženy mají rodit okolo dvacítky a nic jim v životě neuteče, vysokou školu dnes dostuduje každý a navíc na matky se hledí velmi shovívavě a nacestují se ještě v životě, že je to už ani bavit nebude. Nicméně moje žena tvrdí, že hlavním problémem je dnes posunutý odchod žen do důchodu, takže nestíhají dělat babičky, což má logiku. A ještě dodávám, že otec má vypadat jako otec a ne jako dědeček. Když má prvního potomka v 25, tak tomu 15letému ve 40 tak nějak ještě stačí na kole nebo na lyžích. Když ho má ve 35, tak v 50 už těm 15letým bude většinou jen koukat na záda jako trapnej odepsanej fotr. Závěrem díky za pasování na poloboha a doporučuji respektovat názory i lidí bez vysoké školy, která dnes už ostatně neznamená prakticky nic a rozhodně nic nevypovídá o smyslu dotyčného pro realitu :-)