Názory k článku Televise - malé kino doma

s VHS se to opravdu neda srovnat. Technicky pokrok je znat:

MP3 je oproti prenosnym kazetakym taky genialni vec a digitalni fotak bez vyvolavani fotek je neco neuveritelneho i kdyz hodiny vyvolavani v temne komore jsem mel jako kluk rad, to dnesni deti neznaji – ochutnavani zda je to vyvojka nebo ustalovac.

Jestli mi neco na technickem pokroku prijde zajimave, tak spis to, jak se zrychluje. Predloni jsem treba zachytil zpravu o experimentalnim programu, ktery dokaze rozpoznat autora a skladbu pisnicky, kterou mu pustite – a dneska ho mam jako jednu z mnoha aplikaci v mobilu, samozrejme ke stazeni zdarma.

Tak jedna věc je v článku CHYBNĚ – Kovoslužba NESKONČILA. U nás v ulici je stále, stále prodává a opravuje televize. Většinou babičkám a dědouškům ze sídliště, často podobné kousky jak jsou na fotkách.. Ale stále EXISTUJE.

Když začala doba televize, v každé rodině ještě ani nebyla a my jsme nepatřili k těm, co se scházeli u sousedů. Někdy se jich tam sešlo celé patro.Zvláště, když bylo krasobruslení. O tom se povídalo moc, to bylo emocí.
Po večerech jsme četli a to tak, že někdo nahlas předčítal . Nebo velmi často jsme hráli Člověče nezlob se a Blechy. Na stůl se rozložila deka a kolečky se cvrnkalo tím způsobem, aby skákaly do kalíšku. Hrávali jsme všichni, celá rodina. A taky pravidelně jsme seděli společně u večeře. To je dneska méně časté nežli samozřejmé.
Místo společného stolu a večerních her vyplnila televize a trochu ovlivnila styl života. Ten malý černobílý obraz by jsme asi zpátky nechtěli, ale tu pospolitost rodiny určitě ano.