Moderátorka Simona Tancerová se v pořadu Kouzelné bylinky setkává s bylinkáři, léčiteli, zahradníky či botaniky, aby představili bylinky neznámé nebo pohovořili o tom, čím mohou překvapit ty tradiční. Naučíte se používat bylinky v kuchyni, vyrábět čaje, masti a krémy, dozvíte se, jak zbavit tělo škodlivých látek a zejména to, jak si lze bylinky vypěstovat doma za oknem, pokud nemáte vlastní zahrádku. Na své si přijdou matky, sportovci i senioři.
„První série sklidila velký divácký ohlas, který dokazuje, že zdravý životní styl a hledání cesty k přírodě jsou témata, která dnešní společnost skutečně zajímají. Navíc je to pořad tvořený mimo jiné i pro lidi, kteří nemají možnost mít vlastní zahrádku, ale přesto by si rádi vypěstovali vlastní bylinky,“ říká kreativní producent České televize Petr Kubica. Loňských šestnáct dílů pořadu sledovalo až sedm set tisíc lidí, což představuje čtvrtinu diváků, kteří se v daný moment na televizi dívají.
Pro letošní sérii tvůrci přichystali malou novinku: nahlédnutí do historie bylinářství a představení zajímavých osobností z blízké i vzdálenější historie. „Simona se například vydá po stopách slavné rakouské bylinářky Marie Treben, která strávila kus života u nás, v Čechách. A i v letošní řadě Kouzelných bylinek se bude s bylinkami samozřejmě i vařit. Simona má v zásobě spoustu chutných a zdravých receptů, které budou zveřejněny i na webových stránkách pořadu,“ vysvětluje dramaturg Milan Vacek.
Přes čínské bylinky k vlastní zahrádce
Volba na průvodkyni pořadu Simonu Tancerovou nepadla náhodou. Tvůrci do něj nechtěli dosadit známou celebritu, ale někoho, kdo bude působit jako jeden z diváků, laik, který se spolu s diváky učí, přesto je zanícený. Pořad chce být srozumitelný veřejnosti, odborníky v něm nemá zpovídat odborník. Simona Tancerová, diplomovaná zdravotní sestra dlouhodobě se zabývající způsoby péče o lidské zdraví, do tohoto konceptu zapadala dokonale.
Po ukončení zdravotní školy cestovala a žila ve Skotsku a ve Francii. Nakonec se vydala až do Austrálie, kde strávila čtyři roky ve škole přírodních terapií, začala cvičit jógu a udělala si masérský kurz zenshiatsu. Její cesta k bylinkám začala následně po návratu do Čech, začala studovat tradiční čínskou medicínu a od čínských bylinek byl už jen malý krůček k poznávání léčivek našich. „Hledala jsem další možnosti, jak lidem poradit, jak pečovat o své zdraví. Čínské bylinky je obtížné sehnat, proto jsem se začala poohlížet po těch českých,“ vysvětluje Simona Tancerová.
Začala je poznávat, sbírat a zakládat bylinkové záhony na vlastní zahradě v Českém Krumlově. Dnes o sobě říká, že léčivé rostliny doslova prorůstají jejím životem, každodenně je používá pro svou rodinu i přátele. „Nejradši mám lípu a černý bez, to je taková klasika, kterou lze používat každý den,“ říká Simona Tancerová. „Jsou sladké, takže s medem a citronem budou chutnat i dětem,“ dodává.
Lichořeřišnice na nachlazení, rozmarýn na trávení
Poslední dobou se ale v životě moderátorky objevují i hořké bylinky, třeba jablečník. K čemu se hodí? Povzbuzuje chuť k jídlu, ale lze ho použít i při žaludeční slabosti. Jablečníková koupel pomáhá špatně se hojícím a hnisajícím ranám, jablečník by měli vyzkoušet také lidé s lupénkou a ekzémy. Chladný nálev poslouží v boji s pálením žáhy.
Jestliže často válčíte s imunitou, jste nachlazení, bylinky vám mohou pomoci. Lipový nebo bezový čaj se podle Simony Tancerové hodí spíš jako prevence během zimních měsíců, může zafungovat jako brzda, když na nás něco leze. „Když už se nemoc dostaví, je potřeba přitvrdit. Pak jsou různé čajíčky slabé,“ podotýká. To obvykle sahá moderátorka Kouzelných bylinek po tinktuře z lichořeřišnice, ale možností existuje více. „O lichořeřišnici se říká, že je přírodní antibiotikum, působí tak, že si v těle hledá malé záněty, o kterých ani nevíme, a pomáhá je léčit. Když cítím nepohodu v těle, že na mě něco leze, k bylinným čajům přidám i tuto tinkturu,“ popisuje.
Tinktura z lichořeřišnice
Dá se koupit v obchodě, ale ideální je domácí příprava, která není složitá. Jen je potřeba vydržet do léta. Čerstvá semínka se naloží do alkoholu, měl by mít čtyřicet až sedmdesát procent. Čím silnější, tím lepší a dokáže ze semínek vytáhnout více účinných látek. To vše se nechá měsíc odležet, pak se přecedí a tinktura je hotová. Preventivně si můžete dát třeba dvacet kapek denně, při obtížích i víc, ale skutečně raději po kapkách, stále je to silný alkohol. Tinkturu lze přidat do horkého čaje, aby se alkohol trochu odpařil.
Lichořeřišnici najdete na většině zahrad, lze ji pěstovat v truhlíku. Na jaře pořídíte v zahradnictví semínka, v červenci vám pokvete. „Má využití i v moderní kuchyni. Její kvítky a listy se dají použít také do salátu, je lehce nahořklá,“ říká Simona Tancerová.
Skutečně ne každý má možnost hýčkat si bylinky na své vlastní zahrádce. Některé se dají pěstovat i doma za oknem, ale povětšinou pro svůj růst potřebují prostor. „Pokud si nemůžeme pěstovat svoje bylinky, je ideální najít si malé bylinářství nebo někoho známého, kdo je sbírá. Spousta bylinek navíc roste v divoké přírodě, takže ani nemusíme mít zahrádku, stačí vyrazit do přírody,“ popisuje Tancerová s tím, že jí ani nedělá problém odnést si květináč ze supermarketu, „Ty bylinky sice neviděly moc sluníčka, nebývají moc aromatické, ale pokud je rozdělím na menší části, třeba bazalku, ona se přes léto krásně rozroste a rázem je z ní vitální bazalka, kterou používám v kuchyni.“
Kromě bazalky si při vaření oblíbila ještě rozmarýn. Ne příliš složitou bylinku, která může být přes léto v květináči a přes zimu doma. „Rozmarýn dodá každému jídlu takovou zvláštní středomořskou chuť. Je výborný na ryby i na pečené brambory. S olivovým olejem a solí z nich uděláte úplnou lahůdku,“ doporučuje moderátorka. Rozmarýn navíc podporuje trávení, a tak by si ho měli dopřávat i lidé, kteří mají problém trávit těžší jídla.
Oblíbené bylinky Simony Tancerové
- Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus)
Lichořeřišnice má v listech vysoký obsah silic, a je proto ve své středo- a jihoamerické domovině užívána jako léčivá bylinka na rány. Pro její antibakteriální účinky ji lze použít při vnitřních infekcích, jako jsou záněty močových cest. Povzbuzuje chuť k jídlu, působí mírně projímavě a zvyšuje celkovou odolnost organismu. Hodí se k bylinkám jarních očistných kúr. Ve velkém množství ale může podráždit žaludek a střeva. V kuchyni se užívají mladé listy, poupata i květy. V gemmoterapii si našla uplatnění i při zánětech dýchacích cest a na podporu organismu při nastuzení. - Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis)
Rozmarýn je středomořskou bylinou, která symbolizuje mileneckou věrnost. Tato domněnka pravděpodobně vznikla díky schopnosti rostliny zlepšovat paměť. Ze stejných důvodů se často užívá při studiu a k odvrácení mentálního vyčerpání. V podobě čaje přináší rychlou úlevu při bolestech hlavy způsobených přepracováním a nervovým vypětím. Doporučuje se také při chronických potížích spojených s nedostatečnou produkcí žaludeční šťávy a žluči, nadýmáním a bolestí břicha. Je ideální bylinou na nízký tlak. Pro jeho zvýšení popíjejte denně 40 až 50 ml rozmarýnového vína. Příprava je jednoduchá: 75 g rozmarýnu macerujeme týden v litru kvalitního bílého vína.
Používaná část: listy
Sběr, sušení, uskladnění: K okamžité spotřebě se rozmarýn sklízí po celé léto. Pro sušení je dobrý sběr těsně před květem. Natě svazujeme do svazečků a sušíme zavěšené na vzdušném a stinném místě. Suché lístky odrhneme a uskladníme v dobře uzavíratelné nádobě.
Kouzelné bylinky – nejbližší epizody
- Domácí lékař, čili chilli (22. února)
Recepty s chilli papričkami jsou oblíbené po celém světě. Proč se ale vyplatí zvyknout si na jejich pálivou chuť? Chilli podporuje metabolismus během hubnutí, zbavuje tělo parazitů, zahřeje a prokrví. Dozvíte se, které chilli papričky jsou nejpálivější na světě. Specialista na jejich pěstování Jakub Krulich poradí, co dělat, když podobnou pálivku sníme. Ovšem taková marmeláda s chilli, zázvorem a česnekem, anebo tradiční a nefalšované chili con carne určitě navnadí chuťové buňky milovníků ostřejších chutí. - První jarní bylinky (1. března)
S příchodem jara nastává i čas velkých plánů. Které jarní bylinky pokvetou jako první? Procházka s botanikem Václavem Větvičkou bude příjemná i poučná. Proč se sedmikrásce říká chudobka a co znamená název petrklíč? Léčivými posly jara jsou i česnek medvědí, popenec a olše. Pokud máte volný kousek záhonu, nastal čas plánovat jarní výsevy. Zahradník Jakub Krulich poradí, jak na ně. A co nějaká lahůdka pro naše chuťové buňky? Eva Francová si každé jaro vaří voňavé bylinkové polévky. A podíváme se do Horní Plané za lékárnicí, která zákazníkům míchá bylinné směsi na míru. - Na jarní kašel a rýmu (8. března)
Trápí vás každé jaro nachlazení, kašel a zvýšená teplota? Simona se vypraví do šumavské bylinkové lékárny. Paní Ivana Haldová ji naučí namíchat jednoduchou a osvědčenou čajovou směs, do které patří jitrocel, divizna, šípek a echinacea. A co další pomocníci v boji s jarními virózami? „Kdo má med v almaře, neshání lékaře“, říká jedno úsloví – a což teprve kombinace medu se skořicí! Eva Francová je přidává do pečených jablek. Výsledkem je skvělý a voňavý dezert, který zvládne opravdu každý.
Na svých cestách za bylinkami se Simona vydá do Klatov, kde mají proslulou barokní lékárnu U Bílého jednorožce, kde apatykáři vyráběli bylinné masti a léky už v 17. století.
V pořadu se také pravidelně potkáváme se zastánci celostní a přírodní medicíny – tedy s léčiteli. Jak si ale vybrat toho pravého a kterému se naopak obloukem vyhnout? Simona se zeptá MUDr. Josefa Jonáše, léčitelky Evy Moučkové a botanika, odborníka na léčivé rostliny, prof. Pavla Valíčka.
ČLÁNKY DO MAILU