Obzvláště se to týká školáků, studentů a těch, kteří mají sedavé zaměstnání. A že nás dnes takových není zrovna málo. Jak takový vhodný tělocvik viděl lékař z počátku 20. století?
Tělo a duše musí být v rovnováze
Tak tohle je přímo zákon přírody. Stejně jako fakt, že každý orgán, který nevykonává svou činnost, časem zakrní. Člověk má pracovat tělesně i duševně a obojí musí být v rovnováze. Práce celého těla by měla být v harmonii. Pokud budeme posilovat jen jednu svalovou partii, ty ostatní nám začnou ochabovat. Stejně tak to platí pro duševně pracující, kteří se naopak přestanou fyzicky pohybovat, a jejich tělo zeslábne. Každý pracující orgán potřebuje také svůj odpočinek a neměl by se přepínat. To platí nejen pro svaly, ale i pro mozek.
„Tedy každá činnost, i tělocvik i studium, musí býti rozumná, jíti svým tempem pravidelně a střídati se s odpočinkem. Kdo celý den pracuje duševně, ve škole nebo v kanceláři, musí nevyhnutelně cvičiti pohyby svalové, pěstovati tělocvik nebo sport. Kdo by cvičil jen nohy procházkou nebo kopanou a zanedbával jiné svaly, dělá chybu. Dělník pracující ať v továrně, nebo na poli, aby nezakrněl duševně, musí zase někdy cvičiti mozek vzděláváním se, jinak se z něho stane stroj bez ducha a nemá té radosti ze života, jaké poskytuje zábava duševní,“ vysvětluje v publikaci z počátku 20. století Domácí lékař a přírodní medicína Jan Šimsa (1865–1945), neuropsychiatr, který patřil na přelomu století k předním českým lékařům. Roku 1909 si dokonce v Praze otevřel vlastní sanatorium.
Sport je třeba zvolit s ohledem na zdravotní problémy
Každý člověk je jiný a je třeba zvolit přesně ten druh sportu, který mu bude vyhovovat. Vždy je třeba brát ohled na zdravotní problémy a nepřepínat se či si jinak neškodit zcela nevhodným způsobem pohybu. Například se jedná o vážnější onemocnění, břišní kýlu, záněty v břiše, zánět v kloubech, srdeční vadu nebo bloky páteře. Mohli bychom si opravdu ublížit. Pomáhá pravidelnost a ta správná míra, nikoli jednorázové a extrémní přepínání svalových partií.
Cvičit bychom nikdy neměli až do bolesti nebo únavy, rovněž ne při nemoci, horečce, s plným žaludkem nebo při menstruaci. Zdravý člověk má jít po cvičení do práce, ven na procházku nebo se najíst. Nemocný by si měl chvíli odpočinout, a to i klidně si lehnout do postele. Tělesná masáž prý žádné cvičení nenahradí a základem by mělo být cvičení už po ránu, u otevřeného okna, aby se vám dobře prokrvil organismus. Doporučuje se také hluboké dýchání, otužování, navlhčení těla studenou vodou nebo suchá masáž froté žínkou.
Co má umět skaut?
Doktor Šimsa nedal dopustit na skauting a hry v přírodě. Zejména dětem doporučuje bezpečný pohyb formou her, míčové hry, bradla, kruhy, houpačky a hřiště. Zdůrazňuje, že cvičením sílí tělo, bystří mysl a člověk se učí odvaze, sebeovládání a kázni. Skauti prý učí člověka mravnosti a tomu, jak být zdravý.
V Prokopském údolí, začátky skautingu, 1911
Mezi nutné disciplíny, které by měl mladý člověk zvládat, patří běh, skok volný i o tyči, šplhání na tyč a na strom, ručkování na tyči, balancování, přetahování, nošení břemen, lezení po čtyřech, skákání přes prut, házení do terče, zápasy, plování na suchu, hry s míčem i bez něho, tanec a rytmické pohyby se zpěvem, koupání i plování v řece, stavění táborových stanů, svépomocná činnost, vaření, hotovení primitivního nábytku. Tak co, jak to zvládáte?
„Velká cena skautingu je v tom, že sbližuje s přírodou, bystří smysly a pozornost, učí vidět krásy, vážiti si práce každého, budí cit pravého bratrství a snaží se pomoci bližnímu. Trochu té indiánštiny činí právě život skautský mládeži zajímavým. A pak nesmíte zapomínati, že skauti nepijí lihovin a nekouří, a ty zásady jim většinou zůstanou,“ píše doktor Šimsa.
Fyzická práce jako tělesné cvičení
Nejpraktičtější cvičení pro každého je prý napodobování lidské práce, jako je například řezání pilou, sekání, kopání, pohyb žence s kosou na obě strany, točení kola, pohyby kováře, šermíře, plování na suchu v poloze vztyčené, ležící na zádech, na břiše, na čtyřech a podobně. Škoda, že takové práce už dneska moc neznáme…
Na závěr snad jen shrnutí a doporučení lékaře:
„Kdo se stará o své tělo, své zdraví, ten se jistě stará o celou hygienu tělesnou a duševní, má více svědomí a více lásky k lidem, je jistě lepším člověkem, ovšem hrubý sport zesurovuje, ale ten nám není vzorem.
Tělocvik působí jako lék pro spánek, ovšem ne večer, protože je-li někdo příliš tělesně unaven, též špatně spí.
Kdo má v sobě mnoho energie a bujnosti, příliš fantazie, kdo je příliš podrážděn pohlavně, těm ovšem pomáhá práce a tělocvik, které svádějí napětí energie na cesty jiné, prospěšnější…“ Stará známá věc, která dobře funguje.
ČLÁNKY DO MAILU
