Navzdory dramatickému nárůstu počtu nakažených koronavirem Češi nošení ochranných prostředků dýchacích cest podceňují. Až 6 % mladých do 26 let se nechrání vůbec. Zjistil to bleskový průzkum agentury Ipsos pro společnost Respilon.
Šokující zjištění
Osvěta kolem nošení ochrany nosu a úst s mnoha Čechy moc nedělá. Nošení jednorázové chirurgické roušky je totiž běžné i celý den, ačkoliv odborníci upozorňují opakovaně na to, že po několika hodinách nebo provlhnutí už ústenka ztrácí jakýkoliv účinek. Podle průzkumu považuje každý desátý Čech ochranu dýchacího ústrojí za funkční celý den. Necelá polovina Čechů (40,3 %) mění roušky pouze jednou denně. A 15 % obyvatel republiky dokonce mění ochranné pomůcky pouze jednou týdně. Pouze 16 % Čechů mění jednorázovou ochranu po každém použití.
Z roušek už jsme unavení
„Ukazuje se, že se u části veřejnosti projevuje únava z dlouhodobosti omezení, resp. ‚naše švejkovství‘, a to vede k nesprávnému používání ochranných pomůcek dýchacích cest. To jako firma, která se od roku 2013 zabývá vývojem a výrobou kvalitních ochranných pomůcek z nanovláken, vnímáme mimořádně citlivě,“ reaguje na výsledky průzkumu Jana Zimová, výkonná ředitelka firmy Respilon, a dodává: „Často je to právě z nevědomosti, kdy se lidé respirátorů nebo roušek dotýkají rukou v obličejové části, různě je při nošení upravují, nosí je během celého dne bez výměny nebo si je například sundají, aby si zakouřili, a následně tu samou ústenku nasadí znovu. Tím snižují účinnost anebo sami sebe přímo ohrožují, protože právě kontakt rukou s kapénkami obsahujícími virové částice COVID-19 a následný dotyk v oblasti obličeje patří k častým způsobům přenosu onemocnění.“
Češi dávají přednost látkovým rouškám
- Textilní roušky jsou nejčastější formou ochrany – využívají je 2/3 obyvatel ČR (62,2 %).
- Nejvyšší popularity se těší v regionech Vysočiny (72,7 %), v Libereckém (70,6 %) a Karlovarském (69,2 %) kraji.
- Chirurgické roušky nosí 26,5 % obyvatel. Populární jsou v Pardubickém, Královéhradeckém a Jihočeském kraji.
- Respirátory používá 5,5 % Čechů – nejvíc lidé ve skupině 54+, obyvatelé Prahy a ti s vyšším vzděláním.
Mladí nařízení ignorují a obcházejí
Počty nakažených i hospitalizovaných rekordně rostou, navzdory tomu se 2,2 % Čechů stále vůbec nechrání. Nařízená protipandemická opatření ignoruje nebo obchází dokonce až 6 % mladých do 26 let. „Rebelují“ především muži a obyvatelé Jihočeského (6,3 %) a Ústeckého kraje (6,5 %), obyvatelé větších měst a lidé se základním vzděláním (9,4 %).
Téměř polovina Čechů také v průzkumu uvedla, že jim nejvíce vadí fakt, že se jim v roušce špatně dýchá a čtvrtině také špatně mluví. Už samotný fakt, že musí nosit roušku, vadí více než třetině populace. A podobné je to s péčí o ochranu nosu a úst – pětině Čechů vadí nutnost praní a sterilizace a uvítali by, kdyby roušky měly aktivní dezinfekční složky, jako jsou měď, stříbro nebo zinek.
Co Češi považují za benefity roušek
- Ochrana lidí v mém okolí před koronavirem – 35,3 %.
- Rouška mi dobře sedí na obličeji – 32,3 %.
- Pohodlí při nošení je významné především pro mladé lidi do 26 let (53,2 %) a pro střední generaci do 44 let (31 %).
- Pětina populace se rozhoduje spíše prakticky/pragmaticky – když budu mít roušku, nedostanu pokutu (21,4 %).
Zdroj: Sběr dat byl realizován pro společnost Respilon prostřednictvím aplikace Instant Research agentury IPSOS. Šetření probíhalo metodou online dotazování 550 osob ve věku 18–65 let z celé ČR.
Původ roušek Čechy nezajímá
Ani patrioty většina Čechů není, přestože se bez problémů dají sehnat roušky vyrobené v Česku. Na původu ochranné pomůcky záleží jen jednomu z deseti, především obyvatelům Pardubického a Olomouckého kraje.
Ani fakt, že Česko se považuje za kolébku nanotechnologií a jejich využívání masivně podporuje, se ale významněji nepřepsal do parametrů, podle kterých si Češi vybírají osobní ochranné pomůcky. Nálepka „vyrobeno z nano materiálů“ je významná jen pro 4,6 % obyvatel ČR. Výjimkou je pro nanotechnologie „domácí“ Liberecký kraj, kde je původ důležitý pro 12 % respondentů. Při tom všem by ale Češi byli nejraději, kdyby rouška zajišťovala „celkovou účinnou ochranu“. TOP 10 kritériím dominuje striktní požadavek na „filtraci 99,9 % virů“. Stejně důležité je ale pro Čechy, aby se nejednalo o další jednorázovou masku, tj. aby respirátor měl funkčnost několik dnů.
„Měl by být lehký, netlačit a zároveň by nemělo docházet k jeho vlhnutí a tím omezení účinnosti,“ říká Jana Zimová a dodává: „Pomyslný žebříček kvalitativních parametrů pak uzavírá požadavek na přiměřenou pořizovací cenu, resp. z hlediska účinnosti, aby se respirátor sám dezinfikoval a nebylo nutné se o něj starat.“
Galerie: Jak se vyrábějí nanoroušky
ČLÁNKY DO MAILU