Vlákno názorů k článku Teploměr – „kuriozita, která není k ničemu dobrá“ od grg - "Oproti dřívějším rtuťovým...jsou přesnější" Dovolil by som si polemizovať...

"Oproti dřívějším rtuťovým...jsou přesnější"

Dovolil by som si polemizovať o výraze "presnejší". Áno, niekedy majú aj dve desatinné miesta, ale to druhé je vzhľadom k metóde merania úplne náhodné a aj to prvé má odchýlku rozhodne väčšiu než 0,1 °C - toto platí samozrejme pre kontaktné teplomery. Pri bezkontaktných ide viac o kvalifikovaný odhad než o meranie a aj z praxe (horúčky mojich detí) je odchýlka rozhodne väčšia než +- 0,5 °C (teda na ako-tak použiteľnú hodnotu treba aspoň tri merana a z nich priemer)!

Treba totiž mať na pamäti, že to, čo sa snažíme odmerať je "teplota jadra tela", čo by sa presne meralo napr. vpichom nejakého termočlánku niekam okolo srdca (a preto sa to tak nerobí). Meraním na povrchu tela či v konečníku sa len snažíme nejako relevantne túto teplotu dopočítať z nameranej teploty na povrchu. A čím viac je merané miesto v kontakte s okolitým prostredím, tým je chyba výraznejšia (meranie bezkontaktne na čele je rýchle a jednoduché, ale hocikedy mi to ukáže 35 °C a menej - keď mám pot na čele).

Na druhej strane, pre bežnú prax nie je až tak dôležitá presná hodnota, ako zhruba odlíšiť intervaly "normálna teplota", "zvýšená teplota", "silná horúčka" a ďalej približne sledovať, či teplota rastie, udržiava sa alebo klesá...

Děkuji, toto je přesné vysvětlení situace.
Dlouho jsem používal tradiční rtuťový teploměr, pod paží, 5 minut, z toho vyšlo číslo, které jsem právě podle zkušenosti přiřadil do uvedených pásem. Konkrétní hodnoty pásem se liší pro jednotlivé lidi v rodině, ale to vše se dá mentálně pojmout.
Jednalo se o systém robustní, při použití jiného teploměru byly hodnoty stejné. Pokud člověk omylem místo 5 minut měřil déle, klidně 15 min, hodnota se již neměnila. Existovala rychloběžka pro rychlé výsledky méně přesné, ale stále to byla čísla odpovídající hodnotám lék. teploměru.

Nynější technologie:
1) elektronické pod paží: pípají při zpomalení změny teploty; ale pokud je člověk drží déle, teplota se ještě o 0.3 - 0.8 stupně zvedne. Jak tedy tento teploměr používat?
2) Pokud je teploměrů více, každý dává jiné výsledky. Snad by bylo řešením nakoupit do široké rodiny větší množství teloměrů jedné značky a standardizovat způsob jejich používání. Jenže při tak nákladné akci bych chtěl, aby výsledky odpovídaly zažitým hodnotám a nemuseli jsme si těžce svykat na jiná čísla.
3) Ano, drahý elektronický teploměr na měření v uchu nebo dálkově jsem pořídil a hrůza.
4) teploměry s lihovou náplní vypadají podobně jako rtuťové, ale opět nevím, jak je správně používat; možná bude stačit je místo 5 minut držet 10 a budou fungovat jako rtuťové. Ale naučte to děti.

Navíc pokud si takto zažité technologie mám individuální kalibrací hledat vlastní způsob, přijde mi to uhozené.
Předchozí zkušenosti, jak teploměr používat, vznikaly v širší společnosti léta; jak mám provést kalibraci soukromě, když jednou za rok někdo stůně?

U teploměrů máte návod, i u těch elektronických se píše, že se má měřit několik minut. To, že to zapípá ještě neznamená, že to doměřilo a teplota může dál růst. To je asi spíš pro orientační zjištění, jestli má člověk horečku (což pozná i bez teploměru :-)) nebo ne.

Jinak podle návodu je nejméně přesné měření v podpaží a už by se asi ani nemělo používat, přesnější by to mělo být pod jazykem (ale tím jsem často taky naměřil odlišné hodnoty i chvíli po sobě), nejpřesnější by mělo být si to strčit někam :-).

Nejpřesnější by asi měly být ty infračervené, stačí namířit na objekt a teplotu to sejme hned. Ale má to rozptyl pár stupňů a uvnitř té oblasti to naměří průměrnou teplotu, takže z deseti cm je to třeba kruh o průměru centimetru. Z toho plyne, že malé věci to moc dobře nezměří, protože to napočítá i okolí.

S tými infračervenými je to presne naopak (ak sa bavíme o meraní telesnej teploty a nie o všeobecnom meraní teploty povrchu objektu).

Totiž bežne majú (teda ten náš, určený na meranie na čele, určite) dva režimy - u nás označené "domček" a "hlava". "Domček" vyzerá, že je meranie skutočnej teploty objektu, ale režim "hlava" určený na meranie telesnej teploty nejakým spôsobom telesnú teplotu dopočítava z merania na čele (či pripočítava konštantu alebo to závisí zložitejšie, sa mi nechcelo skúmať) - "domček" ukazuje výsledok tak cca. dva stupne menej než "hlava" (tých 35 čo som uviedol vyššie bolo pri "hlave", t.j. reálna teplota povrchu čela bola ešte nižšia). A povedal by som, že teplota povrchu čela závisí od toľkých parametrov (teplota okolia, pot, individuálne rozdiely medzi ľuďmi), že na iné ako zaradenie do tých niekoľkých intervalov to ani nemôže slúžiť (čísla to ukazuje len kvôli tomu, že by z iného spôsobu mamičky boli vystrašené a doktori reptali, aj keď v realite teplota uvedená pacientom/rodičom je len málo odlišná od hausnumera).

No já to bral na měření teploty obecně, asi taky záleží na provedení a ty lékařské se taky dělají různé, možná by bylo použitelnější použít ten klasický infra na měření všeho, akorát stojí pár stovek až tisíce a tolik do toho většina lidí dávat nechce. Nicméně ve zdravotnictví ty bezkontaktní používají běžně a kdyby to bylo na nic, tak použijí něco jiného. Taky jsem viděl nějaký rychloměřící a snad infra, ale byl kontaktní a musel se dát přímo na čelo, jinak to taky měřilo blbosti.