Tesco: Daruj, neplýtvej

22. 11. 2016

Sdílet

„Sbírku děláme pro lidi, ne proto, abychom se plácali po rameni,“ říká ředitelka čelákovické provozovny hypermarketu Tesco. Proto pro dárce připravili doporučení, které potraviny je vhodné darovat. Kromě potřebných potravin se zaměřili i na nadcházející čas Vánoc. „Chtěli jsme, aby se k lidem dostali nejen potraviny, které nutně potřebují k přežití, ale také ty, jež udělají radost.“

„Tesco potravinami neplýtvá,“ prohlásila ředitelka čelákovické provozovny Markéta Novotná, se kterou jsem si v prostorách hypermarketu povídala po skončení Národní potravinové sbírky (NPS).

„V čelákovické provozovně bylo v rámci sbírky nashromážděno 707 kg potravinové pomoci,“ říká Markéta Novotná
Autor: Vitalia.cz / Karel Choc

„V čelákovické provozovně bylo v rámci sbírky nashromážděno 707 kg potravinové pomoci,“ říká Markéta Novotná

Náš rozhovor se točil nejen kolem zmíněné akce, fenoménu dárcovství, chudoby a možnostech potravinové pomoci, ale dotkl se také programu společnosti Tesco Využíváme naší síly pro dobrou věc, což je od roku 2012 hlavní bod v hodnotovém žebříčku společnosti. „Vyhazování neprodejných potravin už není trendem, snažíme se o prevenci plýtvání,“ říká.

Jakým způsobem se zrodila myšlenka zapojit čelákovické Tesco do NPS a o kolikátý ročník účasti se jednalo?

Začnu druhou otázkou. Konkrétně naše provozovna se zmíněné akce účastnila druhým rokem. Jinak společnost Tesco má za sebou už čtvrtý ročník NPS. Vzhledem k úspěšnosti minulého ročníku jsme doufali, že ani letos nepůjde mimo nás. Organizátorem celé akce je stejně jako v předešlých ročnících platforma Byznys pro společnost ve spolupráci s Potravinovou bankou a Armádou spásy. Do NPS se zapojuje stále více obchodů, jen letos v celé síti pomáhalo spoustu dobrovolníků z řad zaměstnanců společnosti Tesco.

Akce byla i z vaší strany medializovaná?

Ano, konkrétně náš hypermarket využíval propagaci přes sociální sítě (zejména Facebook), a sice sdílením animovaného videoklipu a také fotografií z průběhu sbírky. Dále medializace probíhala prostřednictvím centrálně dodaných letáčků, na kterých bylo mimo jiné definováno, jaký typ potravin mohou lidé darovat. A také pomocí interního rozhlasu, což byla novinka oproti loňsku.

Zaměstnanci se mohli přihlásit dobrovolně, nebo jim byla účast nařízena?

K účasti nikdo zaměstnance nenutil. Děláme pro ně pravidelná setkání pod názvem Snídaně s ředitelem. (Ta neprobíhají nutně ráno, ale třeba i v poledne, zkrátka, jak čas dovolí.) Na Snídaních informujeme zaměstnance o všech akcích, které pořádá centrála nebo přímo naše provozovna Tesco Čelákovice. Obdrželi jsme z centrály informační balíček s veškerou marketingovou podporou. Zaměstnancům byla představena možnost přihlásit se jako dobrovolníci. Věděli také, že mohou pomoci i tím, že na sbírku přispějí svým nákupem. Celkem se od nás přihlásilo sedm lidí, což je myslím velice dobré skóre.

V rámci kampaně jste použili heslo Potraviny pomáhají. Řada lidí však stále vnímá obchodní řetězce spíše ve smyslu plýtvání, nikoli pomoci…

Máte pravdu, že problematika plýtvání se velkých provozoven dotýká. Mám radost, že se Tesco v tomto ohledu za posledních několik let hodně posunulo. V Čelákovicích jsme přijali řadu opatření, která se týkají zamezení plýtvání. Konkrétně náš obchod spolupracuje s několika partnery, kterým darujeme staré pečivo nebo odepsanou a pro lidskou spotřebu nevhodnou zeleninu a ovoce.

Přečtěte si: Potraviny nevhodné k prodeji smí jít na charitu. Řetězce to mají povinně

V čem zmíněná odepsanost spočívá?

Například v končícím datu spotřeby u balené zeleniny a ovoce. Anebo se jedná o potraviny konzumovatelné, ale nevzhledné, například díky poškozenému obalu, promáčknutí a podobně. Plus věci, které poživatelné jsou, ale z nějakého hlediska nesplňují očekávání zákazníků (už například jednou byly nabídnuty k prodeji se slevou, ale není o ně zájem).

Kam neprodejné potraviny putují?

Třeba jako krmení pro zvířata. Časté je, že si odběr dojednávají zoologické zahrady. Spousta hypermarketů, včetně nás, má smlouvu s myslivci. Podporujeme také místní chovatele koní. Co se týče lidí, spolupracujeme s potravinovou bankou, která si určité druhy potravin odebírá a následně distribuuje potřebným (azylové domy, domovy důchodců aj.). Má-li být koncovým poživatelem člověk, hovoříme většinou o trvanlivých potravinách. Teprve v posledním roce se programy omezující plýtvání začínají zaměřovat i na čerstvé potraviny, například na ovoce a zeleninu.

Teď jsme sice trochu odbočili od NPS, ale zeptat se musím: když se na vás obrátím jako podnikatel nebo zástupce určité organizace s konkrétním požadavkem, třeba na odběr ovadlých salátů pro želvy, domluvíme se?

Přesně tak. Dostanete kontakt na centrálu, kde si vyjednáte pravidelný odběr a podepíšete smlouvu. Neprodatelné potraviny od nás obdržíte na základě darovací listiny. Podmínkou je, že budete jednou měsíčně dokládat, na co bylo odebrané zboží použito. Dnes už zdaleka neplatí, že se neprodané pečivo musí druhý den vyhodit. Západní společnost je obecně nastavená tak, že žije v nadbytku. Přesto se setkáváme s řadou lidí, kteří si nemohou dovolit ani základní potraviny. Proč tedy nepodpořit neziskové organizace, azylové domy, anebo třeba i zvířata? Jde o změnu myšlení, všeobecné snahy o zabránění plýtvání potravinami. V ekologickém ohledu se Tesco snaží být přívětivé, i když dlouhou cestu samozřejmě ještě před sebou máme. Pracujeme například i na snižování emisí, úsporném skladování zboží a minimu energetických ztrát.

Když se vrátím k NPS, musím pochválit letáčky, díky kterým se lidé dozvěděli, jaký typ potravin je vhodný darovat.

Letáčky rozdáváme každý rok jako vodítko, aby lidé věděli, co darovat. Seznam je vždy sestavován na základě konzultace s partnery sbírky. Letos jsme nově v prodejně udělali ostrůvek s doporučenými trvanlivými potravinami. Lidé se seznamem řídili a pro účely sbírky nosili skutečně potřebné potraviny: konzervy, polévky, těstoviny, rýži…

Minulý rok se nasbíralo nejvíce mouky a cukru. Letos jste ale propagovali zcela jiný seznam. Proč?

Zmíním hned tři hlediska. Loni probíhala soutěž o to, která provozovna nasbírá více kilogramů potravinové pomoci. Některé řetězce to pojaly svérázně. Já jsem toho názoru, že naskládat sedm set kilo mouky, cukru a soli dovede každý. Ale tyto suroviny přece potravinovou nouzi neřeší zcela! Je třeba komunikovat s organizací, která bude pomoc přerozdělovat. Zjistit, co lidé, ke kterým budou potravinové balíčky směřovat, skutečně potřebují. Víte, mouku, cukr a sůl si koupíte vždycky, i když nemáte peníze. To jsou nejlevnější potraviny. Ale na čem rodiny šetří, co si z trvanlivých potravin často nemohou dovolit? Především mléka a kaše pro děti. Nekoupí si kakao, med, kvalitní čokoládu, rybí konzervu, oříšky… Když se vrátím na začátek, nechtěla jsem, aby na úkor nějaké výhry dostali lidé pouze mouku a cukr. To nebyl pravý smysl celé akce. Že můžeme něco vyhrát je sice hezké, ale děláme přece sbírku pro lidi, ne proto, abychom se plácali po rameni. Dále – lidé často nevědí, co darovat. Mouka a cukr je napadne jako první, pak už kolikrát nic nevymyslí. Proto jim Tesco pomocí letáčků nabídlo různé varianty. Dále je potřeba uvažovat o podmínkách, ve kterých žijí lidé, k nimž bude pomoc směřovat. Senioři, bezdomovci či rodiny žijící na ubytovnách ocení spíše zalévací polévky a konzervy než zmíněnou mouku.

Teď nerozumím. Proč by si rodina na ubytovně nemohla upéct koláč?

Třeba proto, že mají málo prostředků k životu a šetří na elektřině, nebo mnohdy nemají ani dostatečně vybavené zázemí. Uvařit těstoviny s konzervou asi není takový problém jako péct moučník, na který navíc potřebujete i další suroviny jako oříšky, ovoce, vajíčka… Hovořím ze zkušenosti. Pomoc nashromážděnou v rámci NPS bude v Čelákovicích distribuovat Rodinné centrum Routa, stejně jako minulý rok. Domlouvala jsem se přímo s paní Janáčovou, jaké typy potravin máme letos propagovat.

A o jakém typu potravin tedy mluvíme?

Například jídlo pro děti. Pro pořádek dodávám, že celonárodní sbírka se týkala především trvanlivých potravin. Na letáčku byly doporučeny těstoviny, rýže, olej, kaše pro děti, krupice a podobně. Samozřejmě – pokud se někdo rozhodl zakoupit mouku a cukr, rozhodně byl jeho dar přijat, záleželo na uvážení dárce.

V čem ještě se letošní ročník odlišoval od toho minulého?

Letošek jsme pojali s myšlenkou na nadcházející čas Vánoc. Chtěli jsme, aby se k lidem dostali nejen potraviny, které nutně potřebují k přežití, ale také ty, jež udělají radost. Víte, maminka samoživitelka si většinou odepře Nutrilon, Sunar, drahou čokoládu, určitě nepřihodí do vozíku vánoční kolekci, protože stojí moc peněz. A lidé věnovali i tyto výrobky, což mě překvapilo a potěšilo zároveň.

Existuje již předběžný přehled, co se v rámci NPS podařilo nashromáždit?

Sortimentně víme. Loni se hodně objevovaly zmíněné mouky, cukry, letos jsme zákazníky naváděli, aby kupovali i lepší a sváteční věci. V našem interním rádiu běžel slogan: „Pomozte nám udělat lidem lepší Vánoce.“ Seznam byl sestaven ze základních potravin. Lidé věnovali především oleje, rýži, těstoviny, trvanlivá mléka, krupici, luštěniny, instantní polévky, čaje, kakaa, konzervy, sušenky, kukuřičné křupky, dětské kaše, piškoty a dětské výživy. Ale jak už jsem říkala, dárci věnovali i vánoční kolekce, kvalitní čokolády (Lindt, Studentské pečetě), Granka, medy, Nutelly. Oproti minulému roku se objevilo i dost sušenek, výrobků Tesco Finest a bezlepkových potravin.

Vnímáte sociální charakter celé akce? Jak na vás působili dárci?

Líbilo se mi, že lidé ukázněně nosili, co bylo skutečně potřeba. Dále také, a to si nechám na úplný závěr, mě jeden pán velice mile překvapil svým výběrem a způsobem uvažování. Zákaznici se mě občas ptali, kolik potravin „se sluší“ nakoupit. Odpovídala jsem v tom smyslu, že není třeba utrácet tři tisíce, ale i malá pomoc může mít velký význam. Každý má jiné možnosti a podstatné je, že jsme ochotni dávat, dělit se. Naprosto mě dojal chlapeček, který za své peníze koupil jedny bonbóny. To bylo překrásné gesto. Sociální rozměr zmíněné akce byl všudypřítomný. Někteří rodiče nechávali vybrat děti ve stylu: „Co bys chtěl koupit, kdyby sis to nemohl dovolit?“ Takhle třeba tatínek s chlapečkem vybrali Jojo bonbony, Nutellu, Granko, zkrátka vše, co chlapeček sám považoval za sváteční. Moje dcerka zase vymyslela takový příběh, strategii, že všechno koupíme dvakrát, jakože pro maminku a pro dceru.

Vy sama jste do sbírky přispěla nákupem?

Ano. Měla jsem tu dnes celou rodinu, věnovali jsme společně trvanlivé potraviny. Přispěly také mé spoluzaměstnankyně s rodinami.

Všimla jsem si, že nejvíce lidé darovali těstoviny – ty byly dnes ve slevě. Jednalo se ze strany Tesca o záměrnou slevu?

Slevové akce jedou nezávisle a připravují se třeba půl roku dopředu. Pokud jste sledovala značky těstovin, lidé nosili všechny možné značky a cena nebyla jediným rozhodujícím faktorem.

Nemohla jsem si nevšimnout, že ráda mluvíte o kvalitních výrobcích…

Ano, upřednostňuji kvalitu před kvantitou. Když se vrátím k těstovinám, lidé věnovali nejen ty v akci, ale také vyhlášené Panzani. Dále jsem viděla Jemča čaje, Opavia piškoty, Marilla výrobky… V ukázkovém ostrůvku, který jsme připravili, byly levnější i dražší věci. Já si cením rozhodnutí darovat třeba i jen jedny lepší těstoviny.

Napadá vás, co na seznamu nebylo a mohlo by se příští rok doplnit?

Myslím, že bychom určitě mohli zdůraznit rybí konzervy, například sardinky a tuňáka. Osobně bych také více propagovala hotové omáčky, třeba ke špagetám. Možná by mohlo být zařazeno i oblečení.

Mohli dárci věnovat i hygienické potřeby?

Sbírka byla primárně zaměřena na trvanlivé potraviny. Občas lidé z vlastní iniciativy přidávali dětské pleny nebo šampon. Dokonce jsem zahlédla i mikulášské sáčky. Považuji za moc hezké gesto, že někdo uvažoval stylem: „Blíží se Mikuláš, ať mají děti i hezké sáčky na cukrovinky.“ Nicméně, na našem letáku drogerie nebyla. Třeba se tam příští rok objeví.

Máte představu, kolik rodin je ve Středočeském kraji ohroženo chudobou?

Statistiky uvádějí čtrnáct procent, já odhaduji číslo mnohem větší. Nezaměstnanost je zde pod deset procent, avšak řada lidí pracuje za minimální mzdu, živoří na ubytovnách či splácí dluhy. Rodiny se rozpadají, máme zde mnoho samoživitelek. Tipuji více než dvacet procent rodin balancujících na hranici chudoby.

Dá se podle nákupu odhadnout, co chudší lidé jedí třeba na Vánoce?

Kupují naprosto základní potraviny. Na Vánoce si nedají lososa, i kdyby byl ve slevě, ale upřednostní kuře. Co se týče ovoce, vyhýbají se tomu úplně exotickému. Do vozíku dávají pár pomerančů, citrony. Potraviny pro rodinný rozpočet představují nejvyšší zátěž. Drtivá většina dotazů našich zákazníků je zaměřena na cenu. Ptají se například, kdy bude konkrétní zboží v akci. Maminky samoživitelky často ani nepečou cukroví, raději nějaké koupí. Naštěstí máme celý sortiment hotového cukroví, například od Penamu. Jako první samozřejmě mizí lepené cukroví, které vypadá pěkně a je levné.

V čem ještě vnímáte aspekt chudoby?

Zákazníci nakupují kalorické potraviny s nízkou nutriční hodnotou. Na druhou stranu, každý nemá čas studovat obaly, když třeba letí z práce s malými dětmi. Většina maminek sice na složení kouká, přesto má rozhodující slovo cena. Jestli se má rodina rozhodnout, zda koupí české kuře, které stojí 79,90 Kč za kilo, nebo polské za 49,90 Kč, není co řešit.

Platí stále, že čeští zákazníci málo jedí pohanku, luštěniny, tmavou rýži, konopné semínko? Zkrátka potraviny, které nejsou drahé, zasytí a dají se i zajímavě upravit?

Starší generace zmíněné typy potravin skutečně moc nekupuje. Ale mladé maminky se o zdravou výživu zajímají. Tesco rozšířilo sortiment o bezlaktózové a bezlepkové výrobky. Vítají je jednak lidé se zdravotními problémy, dále pak ti, co chtějí žít jednoduše zdravě. Zaznamenáváme zájem o superpotraviny. Lidé chtějí vědět, co jsou například goji nebo chia semínka. Při zkoušení opět rozhoduje gramáž – zákazník si napoprvé nekoupí půl kila, ale zvolí menší balení. Čili zvědavost a zájem jdou ruku v ruce s opatrností.

Platí i nadále, že po sečtení váhy vybraných potravin Tesco navýší dar o dvacet procent?

Ano. O skladbě potraviny rozhodne centrála. Potraviny, kterými přispěje Tesco, budou zaslány do potravinové banky. Vzhledem k tomu, že náš rozhovor vyjde až po oficiálním zveřejnění údajů Byznysu pro společnost, mohu prozradit, že v čelákovické provozovně bylo v rámci sbírky nashromážděno 707 kg potravinové pomoci.

Co Tesco konkrétně poskytlo organizátorům NPS?

Především zázemí a možnost realizovat sbírku ve vybraných obchodech. Dále jsme se postarali o reklamu vůči zákazníkům, například v našem instore rádiu a samozřejmě jsme poskytli občerstvení pro dobrovolníky.

Zapojí se Tesco do NPS i příští rok? A ke spolupráci opět vyzvete Rodinné centrum Routa?

Stoprocentně. Minulý rok jsme se s Pavlínkou Janáčovou z Routy vlastně seznámily. Od té doby se vzájemně zveme na různé akce a vycházíme si vstříc. Podílíme se na budování komunity, která by měla fungovat na systému vzájemné pomoci. Pokud má Tesco nějaké věci, které se nedají prodat, ať už jsou to ukončené položky pro školní potřeby, nebo třeba hračky, na základě darovací smlouvy je postoupíme dál. Kromě Routy spolupracujeme i s Dětským domovem v Milovicích a sdružením Aktra. Snažíme se, aby vyřazené zboží zbytečně nemizelo v popelnicích.

Máte důvěru, že Routa bude při rozdělování darovaných potravin postupovat korektně?

Naprostou. Potraviny půjdou ke konkrétním lidem, přednostně do rodin samoživitelek s dětmi, se kterými je Routa v aktivním kontaktu.

Vzpomenete si na něco, co vás v rámci dnešní sbírky takzvaně dostalo? 

Určitě. Jednak zmiňovaný chlapeček, co koupil bonbóny za svoje peníze, a dále pak muž, který přinesl bezlepkové výrobky. To bylo velice netradiční, protože většinou na tento typ potravin pamatují ženy. Bezlepková mouka je navíc poměrně drahá. Minulý rok nám také jeden pán přinesl bezlepkový dar. Řekla bych, že nastává určitá změna v myšlení lidí, a jsem za ni moc vděčná.

Národní potravinová sbírka

  • Proběhla v sobotu 12. 11. 2016 ve vybraných prodejnách po celé ČR. Akci zorganizoval Byznys pro společnost ve spolupráci s Českou federací potravinových bank a Armádou spásy. Na sbírce se podílely obchodní řetězce Tesco, Globus, Penny Market, Kaufland, Albert, Lidl, Billa, Makro a drogerie dm market a Rossmann.
  • Po celý den mohli zákazníci hypermarketů darovat trvanlivé potraviny do košíků za pokladnami. Darované potraviny byly sečteny, zváženy a odvezeny do potravinových bank a organizacím, které pomáhají lidem v nouzi.
  • Zapojilo se více než 659 obchodů a tisíce dobrovolníků. V rámci ČR lidé darovali 312 tun potravin.
  • Cílem sbírky bylo upozornit na fenomén chudoby a nouze, zapojit veřejnost do dárcovství a podpořit událost, která je v mnoha evropských státech považována za jednu z předvánočních tradic.

Autor článku

Pro internetová a tištěná média píše od roku 2002. Zajímá se především o sociální politiku a zdravý životní styl.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).