Každý rok se na světě vyhodí třetina jídla. To je 1,3 miliardy tun potravin. Jen v rámci EU vyhodíme ročně více než 88 milionů tun potravin. Půjdeme-li ještě dál, pak se dozvídáme, že každý Čech za rok vyhodí až 80 kg potravin. Chybí ale metodika a všechno jsou to jen odhady. Tato čísla nemusí být tak děsivá, protože každý vnímá plýtvání jinak. Může to být více, ale i méně. Potvrzuje to i Věra Doušová z Potravinové banky Středočeského kraje a hlavního města Prahy: „Ty statistiky nejsou přesné, také proto, že nejsou přesná kritéria, co odpad je a co už odpad není.“ Jak ale upřesňuje, to, že se u nás plýtvá, je jasné.
A právě proto společnost Tesco uspořádala se svými partnery již 4. ročník středoevropské konference o potravinovém odpadu Central Europe Food Waste Conference 2019. Hovořilo se zde o tom, jak snížit plýtvání potravinami jak doma, tak i v obchodech.
Tesco jde příkladem
Ptáte se, proč takovou velkou konferenci se stovkami, často zahraničních hostů pořádá zrovna Tesco? Právě tato společnost totiž už v roce 2017 začala transparentně měřit svůj potravinový odpad a jako první maloobchodní řetězec ve střední Evropě zveřejňuje výsledky plýtvání potravinami ve svém vlastním provozu. „Transparentnost a měření jsou nezbytné pro identifikaci problémových míst a pro řešení příčin plýtvání potravinami. Pomáhá to každému pochopit, kolik, kde a proč se plýtvá jídlem,“ říká Matt Simister, generální ředitel Tesco pro střední Evropu. Proto teď Tesco může porovnávat a chlubit se. Od roku 2016/17 se mu podařilo snížit plýtvání potravinami ve vlastních provozech o 55 %. Za poslední rok pak snížili plýtvání potravinami o čtvrtinu.
TIP: Bez odpadu – <a>8 tipů, jak použít zbytky potravin
Nikdo další se v Česku ke zveřejňování svých odpadů či údajů o jejich snižování zatím nepřihlásil. Je to výzva a není to zjevně nic snadného; přiznat, že plýtvám, jak moc a co pro změnu udělám. Někdo si třeba tuto skutečnost ani přiznat nechce. Na konferenci padl příklad z Maďarska, tamní firmy se na základě vznesených dotazů nedomnívají, že je plýtvání potravinami v jejich odvětví zásadním problémem. Více než polovina těchto firem uvedla, že osmdesáti procentům jejich odpadů se nedá vyhnout. A tečka.
Jak Tesco snižuje odpad
Významně snížit potravinový odpad pomáhá Tescu darování přebytků potravin charitativním organizacím nebo jako krmiva pro zvířata. Celkové množství potravinových přebytků snižují i díky vylepšeným systémům pro plánování a objednávání u svých dodavatelů. Zejména u rychloobrátkového čili netrvanlivého zboží. A nenásilnou formou k tomu umí přimět i zákazníka. „Jak snižovat plýtvání potravinami doma, to je náš úkol. Tam plýtváme nejvíce,“ řekl Wojciech Sokół, vedoucí Tesco kampaní pro střední Evropu.
Zatímco se totiž řetězec aktivně snaží neplýtvat, na druhé straně jsme my, lidé žijící v domácnostech, kteří plýtvají, jak se dá. Neznáme rozdíly mezi Spotřebujte do a Minimální trvanlivost do…, a především kupujeme toho víc, než vůbec zvládneme zkonzumovat.
Spotřebujte do se používá pro potraviny, které podléhají rychle zkáze, a musí být proto rychle spotřebovány, např. jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazenou drůbež, výrobky studené kuchyně atp.
Datem minimální trvanlivosti se většinou označují potraviny, které se rychle nekazí. Příkladem mohou být konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje, těstoviny atp. U potravin s prošlou dobou minimální trvanlivosti výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku. Potravina však bývá zdravotně nezávadná a poživatelná.
Více v článku Kolik jídla ušetříte, když si nebudete plést pojmy.
A právě kvůli plýtvání prý Tesco skončilo s velkými slevami na ovoce a zeleninu. „Takového zboží si zákazníci kupovali více a pak jím doma plýtvali,“ uvedl Wojciech Sokół. Na konferenci zaznělo, že největšími plýtvači jsou lidé velmi mladí nebo majetní. Naopak potravinový odpad se snaží omezovat domácnosti, které mají více dětí, lidé mezi třiceti a třiceti devíti lety a lidé nad šedesát.
Vůbec nejvíc se hned po ovoci a zelenině plýtvá pečivem, hotovými jídly, masem a rybami. Mezi nejméně vyhazovanými produkty jsou mléčné výrobky, trvanlivé potraviny a alkohol.
Praktické rady proti plýtvání
- Každou neděli si sednout a navrhnout, co se v rodině bude následující týden jíst. Každý člen rodiny řekne, nač by měl chuť.
- Nenakupovat velké množství jídla jen proto, že je v akci.
- Vyhnout se nákupům multipacků – velkým balením za „výhodnou cenu“.
- Naučit se, co kde skladovat, aby potravina déle vydržela. Je třeba dodržovat zóny a teploty i v chladničce.
- Zafixujte si rozdíly mezi Spotřebujte do a Datum minimální trvanlivosti.
- Naučte se využívat i bio odpad. Typicky slupky od zeleniny. Svou cestu nemusí končit v popelnici se směsným odpadem, využijete je například při vaření vývaru, nebo je můžete vložit do vermikompostéru, kde jej žížaly přemění na humus, který přidáte k rajčatům pěstovaným na balkoně v pytli…
- Nevařte velké množství jídel, pokud ho nemáte kdy sníst nebo jej nemůžete zamrazit.
- Zkuste vařit jídla, která se mohou stát výchozí surovinou pro jídla jiná, tipy najdete na Zachranjidlo.cz nebo v Recyklované kuchařce Jitky Rákosníkové.
Galerie: Test: stejné chleby, různé obaly – kde vydrží nejdéle
ČLÁNKY DO MAILU