Dobrou zprávou je, že i bonbóny dnes mohou být vcelku přírodní a bez éček. Tou špatnou, že problematické složení mají zejména slavné značky. „Zatímco menší výrobci dětmi oblíbených cukrovinek se snaží v co nejvyšší míře přejít od éčkových barviv k přírodním alternativám, známé větší značky stále spoléhají na obávaná éčka. Vyplývá to ze srovnání třicítky různých dražovaných bonbónů od známých firem i privátních značek obchodních řetězců, pro které se dTest vydal do českých i německých obchodů,“ informuje spotřebitelská organizace v tiskové zprávě.
Přírodní, nebo s éčky – oboje je v nabídce bonbónů
Dražované cukrovinky – pod tímto odborným názvem se skrývají bonbóny s pevnou cukrovou krustou na povrchu. Typickým zástupcem této skupiny jsou lentilky, jejich varianta s arašídem uvnitř nebo barevné žvýkací ovocné bonbóny. Po barevném obalu s ještě barevnějším obsahem sahají zcela bezmyšlenkovitě nejčastěji děti. Ani většina rodičů však etikety s informacemi příliš podrobně nestuduje. Test přitom ukázal, že si lze vybrat.
Pokud se zaměříme na složení uvedené na obalu produktu, máme volbu: pochutnávat si na bonbónech s dlouhým výčtem barviv a aromat, nebo zvolit sladkost od takového výrobce, který se snaží v co nejvyšší míře přejít od umělých éček k přírodním alternativám. A v testu jich bylo hned několik:
„V případě čokoládových dražé se to několika výrobkům povedlo dokonale. V seznamech ingrediencí neuváděly žádné barvivo a své pestrosti dosáhly pomocí barevných rostlinných extraktů a koncentrátů,“ uvedla šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.
Co jsou éčka a co sledovat
Velké tiskací písmeno E a k tomu tří- nebo čtyřmístné číslo – to je označení pro látky, které se přidávají do potravin v různých fázích procesu výroby. Říká se jim přídatné látky neboli aditiva, lidově éčka, a jejich vlastnosti se od sebe velmi liší. Pod některými zkratkami se skrývají čistě přírodní látky, které jsou dokonce zdraví prospěšné, jiné zlepšují chuť, konzistenci, ale i vůni, další sice také potravině „vypomohou“ vylepšit mnohé vlastnosti, ale současně škodí. Mezi éčka patří například emulgátory, stabilizátory, konzervanty, barviva, antioxidanty, ochucovadla a další. Která aditiva jsou neškodná a na jaká si dát pozor, zjistíte v našem katalogu éček.
Galerie: Co obsahují 100% přírodní potraviny
Některá aditiva jsou průběžně zkoumána a někdy dojde k přehodnocení jejich bezpečnosti. Aktuálně se tak stalo u látky titanová běloba (neboli oxid titaničitý, E 171). Toto barvivo bylo dosud hojně používáno mimo jiné v potravinářství, přestože bylo podezřelé z toxicity. Nyní padlo rozhodnutí a od letošního léta se tato složka již nesmí v potravinách používat. (Nicméně, jak server Vitalia.cz upozornil, oxid titaničitý zůstane i nadále součástí mnoha léků.)
V případě bonbónů doporučuje dTest všímat si především právě způsobu obarvení bonbónů. Pokud jsou ingredience označeny slovem „barvivo“, jde o potravinářská aditiva. Rostlinné přípravky bývají označeny slovem extrakt, případně barvicí potravina. Řada éčkových barviv je sice rovněž přírodního původu, přesto se od barevných rostlinných extraktů liší. Rozdíl je především v míře zpracování. Rostlinný přípravek, například koncentrovaná řepná šťáva, obsahuje všechny přirozené složky. Oproti tomu z ní vyrobené barvivo betanin (E 162) obsahuje už pouze tu látku, která dává řepné šťávě její červenou barvu, upozorňuje dTest.
Známé bonbóny dopadly hůře než napodobeniny
Ačkoli autoři srovnání hodnotili některá čokoládová dražé pozitivně, překvapivým propadákem v této kategorii se stala populární značka. Její složení zaostává i za jejími plagiáty:
„Nelichotivou výjimkou se stala značka M&M's, která v rozporu s aktuálním trendem spoléhá pouze na éčka. Její produkty se proto v našem srovnání umístily až za všemi řetězcovými privátními značkami, které je napodobují,“ popisuje výsledky srovnání Hana Hoffmannová. Výrobky M&M's Peanut a M&M's Crispy deklarovaly mj. použití červeného barviva košenily (E 120), u kterého existuje podezření z možného vyvolávání hyperaktivity u dětí.
dTest v tiskové zprávě také připomíná, že značka M&M's už měla v historii s červenou barvou problémy, i když ne vlastní vinou. Dokonce ji v letech 1976–1987 úplně vyřadila z nabídky. Důvodem tehdy byly obavy z možné karcinogenity červeného barviva amarant (E 123). Výrobce sice amarant nepoužíval, nicméně kvůli obavám z reakce zákazníků raději rudé bonbóny stáhl z prodeje. Na trh se červené M&M's vrátily až po vyvrácení původních podezření.
Ovocné bonbóny bez ovocných šťáv
V případě ovocných dražé byla podle hodnocení dTestu patrná snaha výrobců o náhradu éček přírodními látkami, ale ve sledovaném výběru se neobjevil žádný výrobek, který by se bez éčkových barviv zcela obešel.
Obdobné to bylo i v případě chuti. Příchuť z ovocných šťáv obsahoval jediný výrobek, u ostatních byla chuť vytvořena pouze aromaty.
Autoři zde také narazili na již zmiňované barvivo E 171 – oxid titaničitý:
„Pokud jde o reputaci použitých barviv, je třeba zmínit výrobky Lidl Sweet Corner Jelly Beans Sweet a Penny Mike Mitchell's Jelly Beans, které ve složení uváděly oxid titaničitý. Jeho použití v potravinách je od letošního února zakázáno a výrobce jej bude muset nejpozději do srpna v receptuře nahradit,“ uvedla Hana Hoffmannová. U druhé jmenované značky se navíc objevilo i barvivo amoniakový karamel (E 150c), které podle spotřebitelské organizace rovněž patří mezi problematické látky. „Může v něm vznikat nežádoucí imunotoxická látka acetyl-tetrahydroxibutylimidazol, pro kterou Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil nižší hodnotu bezpečného denního příjmu než u ostatních druhů karamelových barviv. U malých dětí je přitom riziko, že mohou ve stravě bezpečný denní příjem amoniakového karamelu překročit,“ vysvětluje šéfredaktorka dTestu. Kompletní srovnání dražovaných bonbónů najdete na webu dTestu.
Autoři srovnání ještě dodávají, že nezjistili žádné rozdíly mezi cukrovinkami z německých a českých obchodů, a to ani v případě ceny. Což je další dobrá zpráva na závěr.
ČLÁNKY DO MAILU