Tomu nevěřte. Věřte, že kdyby se nezrušily dokonale propracované normy ČSN, které se i za totáče dodržovaly a kontrolovaly, tak nám celá EU kouká v tomto ohledu na záda. Dnes vám můžou vyrobit třeba sójový hnus, nazvat to výrobkem typu sýr a pokud to napíšou na obal milimetrovým písmem, jsou z obliga.
Spíš než učit je chemii by bylo lepší učit je nestrkat si do pusy všechno, na co dosáhnou. A pokud jsou tak malé, že to nedokáží pochopit, tak je k takovým věcem nepouštět.
Jsem už starší ročník, za nás se "jedovaté barvičky" normálně používaly. Věděli jsme, že jsou jedovaté a nemáme je strkat do pusy. Věděli jsme, že si s nimi nemáme malovat po rukou. A že po malování si máme ruce pořádně umýt mýdlem.
Přijde mi, že místo abychom učili děti jak se chovat bezpečně, se snažíme z jejich okolí cokoliv nebezpečného odstranit. Jenže svět není a nebude bezpečný. Držet děti v bublině kde je všechno bezpečné může vypadat jako dobrý nápad, jenže ony se to stejně naučit musí. A v osmnácti se to učí už hodně těžko, takže bývají dost ošklivé problémy. Například když se někdo poleje impregnačním roztokem na dřevěné stavby. Postižený je pak právem naštvaný, jenže na špatnou stranu: místo aby vynadal rodičům, že ho nenaučili bezpečně natírat, tak nadává výrobcům toho sajrajtu. Jenže upřímně, ten sajrajt má i roky po aplikaci ničit jakékoliv plísně a houby, a nejméně rok po aplikaci má spolehlivě zabíjet hmyz. To si vážně někdo myslí, že to lze vyrobit tak, aby to bylo pro zdraví člověka neškodné? Ale jo, lidé co dospívali v bublině "patlej si po sobě co chceš, nic ti neublíží" ano. Pro ty je kolikrát dost překvapením i to, co s člověkem udělá ředidlo.