Věděli jste, že když si koupíte konzervu rybiček s nápisem „sardinky“, mohou v ní místo pravých sardinek být jiné druhy ryb, například sledi či šproty? dTest se rozhodl blíže prozkoumat kvalitu konzervovaných sardinek a poslal do laboratoře sedmnáct výrobků z českých obchodů. Největší rozdíly se projevily ve smyslovém hodnocení.
Váha odpovídá gramáži na obalu
dTest nechat otestovat nejběžněji prodávané sardinky v oleji a sardinky v nálevu a oleji. „K pozitivním zjištěním testu patří to, že skutečná váha ryb se v průměru neliší od gramáže uvedené na obalu, byť v jednotlivých případech jsme našli rozdíly i více než desetinové. Nenarazili jsme ani na látky, které by poukazovaly na zkažený obsah konzervy, ani na významné množství těžkých kovů, dioxinů či polychlorovaných bifenylů,“ shrnuje kladná zjištění testu Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.
Sardinka nebo ančovičky?
Konzervy rybiček patří k inventáři mnoha spíží v českých domácnostech. Ne každá konzerva „sardinek“ ale skutečně obsahuje sardinky. Obchodní název „sardinky“ může být uveden i na konzervách, které obsahují jiné druhy ryb, než pravé sardinky. Kromě sleďů a šprotů také třeba sleďovce nebo ančovičky, celkem více než dvacet různých druhů ryb. Výsledkem benevolence legislativy v této oblasti jsou například konzervy s názvem „Baltické sardinky“, přičemž pravé sardinky v Baltu nežijí a daná konzerva obsahuje drobné šproty.
Pravé sardinky se loví ve Středozemním moři a v Atlantiku podél Iberského poloostrova. Protože však výrobce může nazvat sardinkami i jiné ryby a zároveň musí označit místo jejich výlovu, mohou šproty vylovené z Baltu nést název Baltické sardinky. „Chcete-li mít při nakupování jistotu, že saháte po pravých sardinkách, je zapotřebí dobře pročíst obal. Hledejte jejich latinský název Sardina pilchardus nebo označení ‚konzervované sardinky‘, které bude uvedeno drobným písmem vedle složení. Pokud konzerva obsahuje jiný druh ryby, musí na ní být uvedeno označení ‚výrobek typu sardinek‘,“ vysvětluje Hana Hoffmannová.
Někteří výrobci ale mají v uvádění těchto informací na obalu nedostatky. Největší rozdíly mezi testovanými výrobky se ukázaly při smyslovém hodnocení. Odborní hodnotitelé posuzovali chuť, vůni, celkový vzhled a konzistenci vzorků. Konzervy ukrývaly rybičky různých velikostí v různém množství. Malé rybky mají nevýhodu, že jsou měkčí a jejich maso se více rozpadá, větší více odolávají tepelnému zpracování, jsou kompaktnější, ale mohou být vláknité a mít tvrdší šupinky.
Jadran zvítězil na Baltem
„Na drobnější rybky jsme narazili u výrobků Eva, Hamé a Adriatic Queen, větší ryby byly v konzervách Isabel, Jadran a Tesco a Nixe z Lidlu. Všechny jmenované patřily k nejchutnějším a vysloužily si za chuť velmi dobré nebo dobré známky. V testu zvítězily Sardinky v rostlinném oleji Jadran, které dobře chutnaly a nejlépe dopadly ve zkouškách obsaženého množství masa,“ uvádí Hana Hoffmannová. Hodnocení se snižovalo za cizí pachutě, nahořklou, mdlou, slanou nebo netypickou chuť. Nahořkle mohou někdy chutnat ryby se zbytky jiker a mlíčí. Celková chuť výrobku je výsledkem použité receptury, vliv na ni má čerstvost ryby, použitý olej i množství soli.
Nejhůře z pohledu chuti vyšly šproty s názvem Baltické sardinky značky Big Fish. Výrobek také obsahoval ocasní ploutve, které konzervované sardinky mít nesmějí, a kůže ryb byla potrhaná. Podobně dopadly drobné šproty s názvem Baltické sardinky značky King Oskar. Problém s přítomností ocasních ploutví, kterou legislativa nepřipouští, měla třetina testovaných výrobků.
Jedna konzerva sardinek dodá údajně člověku celou potřebnou denní dávku vitamínu B 12, nadpoloviční doporučený denní příděl vitamínu D a čtvrtinu denní dávky vitamínu B 3. Kosti v rybičkách zajišťují vedle lahodné chuti také skvělý zdroj vápníku. Zapomenout však nelze ani na selen, fosfor, železo, hořčík, měď a zinek, které může tělo ze sardinek také získat. Sardinky patří mezi vynikající zdroje tuku s optimálním složením mastných kyselin.
Zdroj: dTest.cz
ČLÁNKY DO MAILU