Test másel: Proč jsou některá měkčí než dřív

Sdílet

 Autor: Vitalia.cz
Dříve bývalo máslo tvrdé jako cihla. Než jsme si ho mohli mazat na chleba, museli jsme ho nechat tzv. povolit. Dnes už to obvykle nutné není, zejména pokud si vyberete máslo zahraniční. Podívejte se, které máslo je měkké a které tvrdé a proč.

Možná jste si toho také všimli. Jedno máslo je po vyndání z lednice tuhé jako kámen a druhé se maže jako tavený sýr. U Jiřího Kopáčka, předsedy Českomoravského mlékárenského svazu, jsme zjistili, čím je to způsobeno.

A také jsme otestovali tuhost, respektive roztíratelnost několika druhů másel. Moc měkké máslo se příliš nehodí například do krémů, hodně tvrdé máslo vás zase bude zlobit, až si ho budete chtít namazat na chleba. Jaký je v nich rozdíl?

Jiná technologie – jiné máslo

V minulosti se z pohledu chuti vyráběly dva druhy másla. První bylo ze zakysané smetany, kdy se smetana zakysala smetanovým zákysem a zrála biologicky a současně fyzikálně, přičemž následně došlo k přetvoření krystalu mléčného tuku. Druhá technologie umožňovala vyrábět máslo ze sladké smetany. Tato výroba se obešla bez přidání zákysu, vzniklo při ní po krystalizaci mléčného tuku máslo tzv. sladké. „V České republice se dnes vyrábí výlučně máslo ze sladké smetany. Něco jiného je máslo se smetanovým zákysem, kdy se zákys přidává až do hotového másla ze sladké smetany,“ vysvětluje Jiří Kopáček.

Relativně nově se v současnosti využívá původem nizozemská technologie NIZO, díky níž se vyrábí máslo ze sladké smetany s použitím mléčných kultur. Toto máslo chutná jako máslo ze zakysané smetany, ale je u něj výrazně zlepšena jeho konzistence. Po vyndání z lednice je výrazně měkčí, a proto se lépe maže.

Změní se cena másla?

Před nedávnem nás ředitel Madety Milan Teplý strašil tím, že máslo bude před Vánoci stát sedmdesát korun. Přitom už pár týdnů dochází ke snižování ceny másla na mezinárodních burzách. „Cena másla by se v nejbližších dnech a týdnech měla snižovat, nejdříve by měla klesnout pod magických padesát korun a pak si přeji, aby se stabilizovala na čtyřiceti čtyřech až čtyřiceti pěti korunách,“ uvedl šéf Českomoravského mlékárenského svazu Jiří Kopáček. A je jedno, jestli půjde o máslo české, či dovezené z Polska či Belgie.

Jenže – to, jakým způsobem bylo máslo vyrobeno, na obalu nezjistíte, tyto údaje výrobce uvádět nemusí. Dobrý vodítkem vám ale může být fakt, že pokud si koupíte české máslo, metodou NIZO vyrobené nebude. „Tato technologie se u nás nepoužívá, pouze jediný český výrobce vyrábí máslo roztíratelnější, protože si hraje s krystalizací tuku,“ říká odborník. I my jsme po zakoupení různých másel zjistili, že hlavně belgická másla, ať už jde o jakéhokoliv výrobce, jsou výrazně měkčí. „Ano, je možné, že využívají metodu NIZO, protože právě v Belgii se často používá,“ potvrdil naše teze Jiří Kopáček.

Takže podle obalu nepoznáte, jak moc bude máslo měkké, ale podle hmatu ano, a to i přes fólii.

Nejtužší máslo vyrábí Milko

V obchodech jsme se podívali po různých druzích másel od různých výrobců, jak českých, tak zahraničních. Zjišťovali jsme, které máslo je po vytažení z lednice jako kámen a které se krásně roztírá.

Všechna másla byla dnes vlastně dobře roztíratelná a na žádném jsme si neohnuli nůž, což se mohlo (s nadsázkou) stát za dob socialismu, kdy jsme se bez několikaminutového povolení neobešli nikdy.

TIP: Předlistopadové potraviny byly kvalitní asi jako tesilky

Nejměkčí byla másla vyráběná v Belgii: máslo Tesco Value a máslo ve stříbrném obale s motivem krajiny a krávy (prodávající je uveden A7B-Bohemia). Nejtužší bylo Čerstvé máslo z Polabských mlékáren (Milko) a polské máslo od výrobce Polmlek.

Galerie: Test – které máslo je měkké a které tvrdé?

Je snad měkčí máslo horší?

Všimli jste si až doma, že jste koupili spíše měkké máslo? Znamená to snad, že když je méně tuhé, bude výživově horší, hůře využitelné pro náš organismus, doplněné o další složky? Nic z toho. Konzistence másla má v podstatě jen praktický význam. Každý si vybere podle svého, někteří spotřebitelé vnímají měkčí máslo jako praktičtější a výrobci jej prezentují jako bonus.

„Máslo je vždycky máslo. Musí mít vždy nejméně osmdesát dva procent mléčného tuku, šestnáct procent vody (o něco méně u 85% másla), mohou tam být až dvě procenta bílkovinných složek a samozřejmě vitaminy rozpustné v tucích A, D, E, K, “ říká Jiří Kopáček a dodává: „Takže je jedno, jestli je máslo vyrobené ze zakysané smetany, sladké smetany, nebo vyrobené NIZO metodou.“

Odborná spolupráce:

Ing. Jiří Kopáček, CSc.

Předseda Českomoravského mlékárenského svazu

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na kvalitu potravin a kvalitu jejich prodeje. Věnuje se také zdravotní problematice.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).