Každý třetí Čech trpí nedostatkem hořčíku, jehož deficit výrazně stoupá po pětačtyřicátém roce věku. Proto se s ním potýká až čtyřicet procent žen v menopauze. Češi totiž přijmou zhruba o pětinu hořčíku méně, než je doporučená denní dávka. Výsledkem jsou nejen únavový syndrom a svalové křeče, ale i zvýšené riziko závažných civilizačních chorob, především srdečně-cévních onemocnění, osteoporózy, metabolického syndromu nebo diabetu.
Hořčík (magnézium)
- Jeden z nejrozšířenějších a nejdůležitějších prvků.
- Byl objeven i u primitivních forem života.
- Přibližně 50–60 % je ho obsaženo v kostře, hraje klíčovou úlohu ve více než 300 enzymatických reakcích v lidském organizmu.
„Velmi významný deficit hořčíku byl shledán u šesti procent postmenopauzálních pacientek, nedostatek středního stupně dokonce u šestatřiceti procent pacientek. Tyto výsledky jsou podloženy opakovanými vlastními klinickými studiemi,“ říká prof. Zdeněk Zadák z Fakultní nemocnice Hradec Králové, který se tematice dlouhodobě věnuje. „Deficit hořčíku koresponduje také s výzkumy prováděnými Státním zdravotním ústavem. Ten uvádí, že Češi přijmou zhruba o dvacet procent hořčíku méně, než je doporučená denní dávka,“ doplňuje lékař.
V současné době odpovídá denní potřeba hořčíku pro dospělého jedince množství 420 mg pro středně těžce pracujícího muže a 320 mg na den pro ženu. V průmyslově rozvinutých zemích se udává, že průměrný příjem hořčíku odpovídá pouze 320 mg za den u mužů a 228 mg u žen.
Zda se vás může týkat nedostatek hořčíku, zjistíte orientačně z následujícího testu:
Dotazník na stanovení rizika deficitu hořčíku
Zaškrtněte kladné odpovědi a sečtěte jejich hodnotu. Pokud nevíte správnou odpověď na otázku, nezaškrtávejte nic.
|
OTÁZKA |
ANO |
NE |
|
1. Jste pod významným emočním stresem? |
2 |
0 |
|
2. Jste vznětlivý(á)? |
3 |
0 |
|
3. Jste neklidný(á) až hyperaktivní? |
2 |
0 |
|
4. Jste snadno vylekán(a) nenadálým zvukem nebo světlem? |
4 |
0 |
|
5. Máte potíže se spánkem? |
2 |
0 |
|
6. Trpíte chronickými bolestmi hlavy nebo migrénami? |
3 |
0 |
|
7. Trpíte jemným třesem nebo záškuby rukou? |
3 |
0 |
|
8. Trpíte jemnými, téměř nezaznamenatelnými záchvěvy svalů kolem očí, svalů v tváři nebo jiných svalů? |
3 |
0 |
|
9. Trpíte křečemi svalstva mimo končetiny? |
3 |
0 |
|
10. Míváte křeče v rukách nebo nohách? |
3 |
0 |
|
11. Míváte snadno vyvolatelný dávivý reflex? |
4 |
0 |
|
12. Trpíte astmatem nebo sennou rýmou? |
3 |
0 |
|
13. Trpíte rozedmou plic, chronickou bronchitidou nebo dušností? |
2 |
0 |
|
14. Máte osteoporózu? |
5 |
0 |
|
15. Měl(a) jste někdy močový kámen? |
3 |
0 |
|
16. Trpíte chronickým onemocněním ledvin? |
2 |
0 |
|
17. Máte diabetes? |
4 |
0 |
|
18. Máte zvýšenou funkci štítné žlázy nebo příštítných tělísek? |
3 |
0 |
|
19. Máte vysoký krevní tlak? |
3 |
0 |
|
20. Trpíte nepravidelností srdečního rytmu? |
3 |
0 |
|
21. Užíváte Digoxin? |
3 |
0 |
|
22. Berete nějaká diuretika (léky podporující močení)? |
5 |
0 |
|
23. Užíváte pravidelně vitamin D? |
2 |
0 |
|
24. Byl(a) jste léčen(a) v nedávné době ozařováním nebo vyšetřován na CT? |
5 |
0 |
|
25. Pijete denně alkoholické nápoje? |
4 |
0 |
|
26. Měl(a) jste někdy problém se závislostí na alkoholu? |
3 |
0 |
|
27. Pijete více než 3 šálky kávy denně? |
2 |
0 |
|
28. Jíte denně sladká jídla? |
2 |
0 |
|
29. Míváte často chuť na sladké nebo čokoládu? |
2 |
0 |
|
30. Solíte více než ostatní? |
2 |
0 |
|
31. Jíte jídla z rychlého občerstvení typu „fast food“ častěji než 1× týdně? |
2 |
0 |
|
32. Jíte listovou zeleninu nebo čerstvé ovoce méně často než obden? |
2 |
0 |
|
33. Dáváte přednost bílému pečivu před celozrnným? |
2 |
0 |
|
34. Jíte ořechy méně často než 2× týdně? |
2 |
0 |
|
35. Máte nízkoproteinovou dietu? |
2 |
0 |
|
36. Máte potíže se strávením jídla? |
2 |
0 |
|
37. Trpíte chronickým střevním zánětem (ulcerózní kolitidou, Crohnovou nemocí)? |
3 |
0 |
|
38. Trpíte průjmem nebo zácpou? |
3 |
0 |
|
39. Ženy: Trpíte často premenstruačním syndromem či křečemi během menstruace? |
3 |
0 |
|
40. Ženy: Jste těhotná? |
2 |
0 |
|
41. Ženy: Trpěla jste v minulých těhotenstvích vysokým krevním tlakem? |
4 |
0 |
|
42. Trpíte chronickou únavou? |
2 |
0 |
|
43. Trpíte často svalovou slabostí? |
2 |
0 |
|
44. Prochladnou Vám snadno ruce nebo nohy? |
2 |
0 |
|
45. Trpíte ztrátou citlivosti ve tváři na rukou nebo nohou? |
2 |
0 |
|
46. Máte potíže s brněním částí těla? |
2 |
0 |
|
47. Jste často apatický(á), bez zájmu o okolní svět? |
2 |
0 |
|
48. Máte potíže s pamětí – zapomínáním? |
2 |
0 |
|
49. Máte potíže se koncentrovat na nějakou činnost? |
2 |
0 |
|
50. Trpíte nepřiměřeným strachem nebo tísní? |
3 |
0 |
|
51. Léčíte se pro deprese? |
2 |
0 |
|
52. Jste často dezorientován(a) (v čase, prostoru)? |
2 |
0 |
|
53. Máte problémy s přizpůsobením novým situacím? |
2 |
0 |
|
54. Trpíte halucinacemi? |
2 |
0 |
|
55. Trpíte pocity, že lidé v okolí Vám ubližují? |
2 |
0 |
|
56. Máte často bledý obličej? |
2 |
0 |
|
57. Domníváte se, že trpíte ztrátou vitality v sexuální oblasti? |
2 |
0 |
|
58. Bylo vám sděleno, že trpíte nízkou hladinou vápníku v krvi? |
2 |
0 |
|
59. Bylo vám sděleno, že trpíte nízkou hladinou draslíku v krvi? |
3 |
0 |
|
60. Užíváte pravidelně doplňky obsahující vápník bez přídavku hořčíku? |
2 |
0 |
|
61. Užíváte pravidelně doplňky obsahující železo nebo zinek bez přídavku hořčíku? |
2 |
0 |
|
62. Jste chronicky vystaven(a) působení fluoridu (zaměstnání)? |
2 |
0 |
|
63. Užíváte často antibiotika a steroidy, protizánětlivé léky nebo hormony? |
3 |
0 |
|
Celkem |
Skóre 30 – 50 bodů – je pravděpodobný deficit hořčíku
Skóre 50 bodů a více – velmi pravděpodobný deficit hořčíku
Zdroj: Centrum pro výzkum a vývoj, Fakultní nemocnice Hradec Králové
Dostupné na webu AquaLife Institute (www.aqualifeinstitute.cz/ke-stazeni).
Autoři Tichá, A., Hyšpler, R., Zadák, Z. (Fakultní nemocnice Hradec Králové) – upraveno dle: Stagle, P. Magnificent magnesium. The Way Up Newsletter, 2001, vol. 30.
Proč nám chybí hořčík a k čemu jeho nedostatek vede
Nedostatečný příjem hořčíku je důsledkem nižšího obsahu tohoto prvku v potravinách, špatné úpravy potravy, nezdravého životního stylu s konzumací velkého množství tuků a cukrů, které zhoršují vstřebání a biologickou dostupnost hořčíku.
K jeho deficitu v lidském organizmu přispívá také vysoký příjem kofeinu a alkoholických nápojů, vysoká stresová zátěž a znečištěné vnější prostředí.
Nedostatek hořčíku způsobuje řadu poruch v oblasti metabolizmu svalů, kardiovaskulárního systému, kostního metabolizmu a procesu získávání energie. Epidemiologické studie dokazují vysoký výskyt kardiovaskulárních příhod a zkrácení života těchto pacientů, u premenopauzálních žen poškození kostí a rozvoj osteoporózy.
Typickým a častým příkladem nedostatečného příjmu hořčíku jsou například noční křeče končetin.
Jak doplnit hořčík
Hořčík lze tělu dodávat ve formě vhodných potravin. Ne vždy je to však dostačující.
V jakých potravinách hořčík nalezneme:
- minerální vody
- banány
- ananas
- ořechy
- datle
- luštěniny
- mořské řasy
- špenát
- kukuřice
- pohanková mouka
- tmavá rýže
Čtěte více v článku Chcete předejít nedostatku hořčíku? Je v potravinách i tabletách
„Jednou z cest, jak se chránit před projevy nedostatku hořčíku, je pravidelné každodenní pití přírodní minerální vody bohaté na hořčík. Vyšetření v rámci studie ukázala významné zvýšení hodnoty hořčíku v krvi u skupiny osob, které pily minerální vodu bohatou na hořčík. Prokázala se také vysoká biologická dostupnost hořčíku z této minerální vody. Minerální voda se zvýšeným obsahem hořčíku je proto mimořádně vhodná pro pitný režim dospělých i dětí, zejména pak pacientů se sklonem k deficitu draslíku: kardiaků, hypertoniků a diabetiků. Vhodný typ minerální vody je charakterizován vedle zvýšeného obsahu hořčíku a draslíku také nízkým obsahem sodíku,“ doporučuje prof. Zadák.
Pokud je strava na hořčík chudá nebo se člověk nachází v životní fázi, kdy potřebuje jeho zvýšený příjem, je vhodné poradit se s lékařem nebo lékárníkem, který by měl pomoci vybrat například vhodný doplněk stravy.
Odborná spolupráce:
Prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc.
Vedoucí Centra pro výzkum a vývoj LFUK a FN v Hradci Králové, zabývá se gerontologií, interním lékařstvím, problematikou umělé výživy a metabolických chorob
ČLÁNKY DO MAILU