Nákupní taška může představovat docela velkou zátěž pro životní prostředí. Pokud rodina sází na jednorázové plastové tašky, může za rok nastřádat pěknou hromadu. Jaká taška na nákup je z pohledu životního prostředí nejlepší? To si nechalo otestovat Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a následně i maloobchodní řetězec Penny Market. Výsledkem je doporučení, kterým se můžeme inspirovat.
Ministerstvo životního prostředí loni nechalo u děkana Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické Vladimíra Kočího zpracovat studii pro porovnání environmentálních dopadů odnosných tašek. Zjednodušeně řečeno, ministerstvo chtělo vědět, jaké nákupní tašky nejméně zatěžují životní prostředí při zohlednění toho, jak dlouho vydrží. V potaz byl brán i různý způsob konce jejich životního cyklu a byly zpracovány scénáře pro opakované použití tašek. „Studie slouží ke komunikaci MŽP s obchodními řetězci i veřejností, zejména v rámci naší kampaně Dostbyloplastu,“ říká Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva.
Hodnotil se druh tašky, ne z jakého jsou obchodu
Do testu byly dle studie zařazeny „tašky z papíru, HDPE, LDPE a textilní tašky z polyesteru a z bavlny“. Protože málokdo tuší, co je to taška z HDPE nebo LDPE, chtěli jsme znát konkrétní testované tašky a vidět jejich fotografie. Ale museli jsme se bez nich obejít. „Nejednalo se totiž o hodnocení konkrétních tašek, ale zástupců typů tašek,“ napsal nám autor studie Vladimír Kočí. Jedinou fotografií z testu je tak ta, kterou vidíte níže. MŽP prý fotografie z testu nepožadovalo. „Rozhodující byly technické parametry tašek,“ uvádí Dominika Pospíšilová. Tak si hodnocené tašky zkusme laicky popsat.
V rámci této studie byly posuzovány odnosné tašky buď jednorázové (z papíru či polyetylénu), nebo určené pro dlouhodobé používání (z bavlny či polyesteru).
Testované tašky
Jednorázové tašky:
- taška z papíru – taška s nosností 10 kg
- HDPE (polyetylén) – lehká plastová odnosná taška, tzv. košilka, s nosností 4 kg
- LDPE (polyetylén) – plastová odnosná taška s páskovým uchem s nosností 8 kg
Textilní tašky pro dlouhodobé používání:
- bavlna – bavlněná odnosná taška k opakovanému použití s nosností 8 kg
- bavlna organic – odnosná taška z organické bavlny k opakovanému použití s nosností 8 kg
- PES/PET – textilní polyesterová taška k opakovanému použití s nosností 15 kg
Kolik tašek spotřebujeme za rok
Typická česká rodina si každý týden odnese z obchodu s potravinami nákup vážící více než jedenáct kilogramů. To přepočteno na rok znamená téměř šest set kilogramů pečiva, zeleniny, ovoce, nápojů a dalšího zboží. Za rok bychom tak k odnesení nákupu potřebovali 143 lehkých plastových odnosných tašek, tzv. košilek (při zohlednění váhy, nikoli objemu). Pevnějších plastových tašek s páskovým uchem by nám stačilo sedmdesát dva, papírových padesát sedm, zatímco textilní polyesterová a bavlněná (i ta organic) by nám stačila, i s ohledem na vyšší nosnost a životnost, jedna na celý rok.
Zatímco počet zbytečně koupených jednorázových tašek si dokážeme spočítat nebo alespoň hrubě odhadnout sami, určit, jaký dopad mají dané tašky na životní prostředí, už bylo na VŠCHT. Jak zní jejich závěr?
Vítězem je PES
Vítězem se stala polyesterová taška, která se podle stanovených pravidel testu používala jeden rok. Je logické, že jednorázové tašky dopadly hůře než ty, které se používají opakovaně. Nicméně ani opakované používání jednorázových tašek zásadně situaci nemění. Aby se jejich dopady na životní prostředí snížily na úroveň, kterou zanechává vítězná PES taška, musela by se papírová taška použít nejméně pětkrát, stejně tak i taška z pevného plastu, a taška z lehkého plastu dokonce dvacetkrát a více.
Zkoumání životního cyklu se překvapivě ukázalo, že „bavlněná taška má vyšší environmentální dopady než taška polyesterová, a to i v případě, že je vyrobena z organické bavlny,“ potvrzuje Vladimír Kočí. Hlavním důvodem jsou škody, které vznikají ve fázi pěstování bavlny a podepisují se na emisích do ovzduší, vyšší spotřebě vody, přeměně krajiny nebo vlivu na ozónovou vrstvu.
Papírová taška by se pak nižším dopadům PES tašky vyrovnala až ve chvíli, kdy by papírová vlákna z této tašky prošla sedmi cykly recyklace, což je zřejmě technologicky nemožné.
U jednorázových tašek z lehkého i pevného plastu, ale také z papíru, studie ukázala, že mají horší dopad na životní prostředí než bavlněné tašky. A to bez ohledu na to, zda jejich životní cyklus skončil na skládce, nebo v rámci energetického využití.
Studie nejlépe využil Penny Market
Tuto stostránkovou studii vypracovali na VŠCHT už v březnu loňského roku, ale k dispozici veřejnosti ji zadavatel, tedy MŽP, dal až na konci roku 2018. Individuálně však byla na vyžádání poskytována všem zájemcům o danou problematiku, dříve ji tak viděli i zástupci Penny Marketu, kteří si navíc na podzim 2018 nechali též u VŠCHT a též u docenta Kočího zpracovat obdobnou studii. Ta ale není veřejná a poskytnout nám ji Penny Market nechtěl. Jak nám ale potvrdil nový tiskový mluvčí Penny Marketu Tomáš Kubík, i v jejich testu vyhrály PES tašky.
Penny Market chtěl upoutat co největší pozornost lidí, oslovil tedy známé osobnosti, aby mu na tašky, které vyhrály, navrhly originální motivy a dále je na svých sociálních sítích propagovaly. Mezi spolupracujícími osobnostmi je i moderátor Leoš Mareš, jehož fotku s plnýma rukama Penny tašek na Instagramu pozitivně označilo přes jednačtyřicet tisíc lidí. Zařadila se tak mezi jeho nejpopulárnější fotky poslední doby.
Spolupráce Leoše Mareše s Penny Marketem
Sluší se dodat, že studie Penny Marketu proběhla na podzim, známé osobnosti návrhy sdílely na Instagramu na konci listopadu a od ledna už se tašky prodávají. „Ano, stihli jsme vše zrealizovat poměrně rychle, pracujeme efektivně,“ doplnil tiskový mluvčí Penny Marketu.
Doporučené PES tašky nenabízí každý obchod
Ani ostatní obchody nelení a v boji proti plastovým taškám hledají alternativy. Na konci prosince 2018 ukončila Billa prodej igelitových nákupních tašek a nahradí je ekologičtějšími papírovými za 3,90 a 6,90 Kč. V nabídce zůstanou tašky z rozložitelného polypropylenu za 29,90 Kč a na jaře 2019 sortiment rozšíří o tašky jutové a textilní.
Ahold začal od ledna postupně zákazníkům nově nabízet papírové tašky ve více velikostech a s novým designem. „U té nejmenší očekáváme, že si ji zákazníci oblíbí zejména pro malé nákupy v menších prodejnách. Další detaily v tuto chvíli nechceme z konkurenčních a marketingových důvodů prozrazovat, ale můžeme slíbit, že se je zákazníci stejně jako novináři včas dozvědí,“ uvedla tisková mluvčí Albertu Barbora Vanko a dodává: „Z hlediska ochrany životního prostředí je pravděpodobně nejvhodnější variantou opakovaně použitelná taška, která má dlouhou životnost a zároveň větší objem, v průběhu životnosti tak nahradí desítky až stovky igelitek.“
I Tesco vnímá důležitost snižování dopadu na životní prostředí, aktuálně vybírá správné materiály na obaly výrobků, které chce nově využívat. Co se odnosových tašek týče, tam má ale slabinu, jednorázové tašky, tzv. košilky, které studie označila za „špatnou volbu“, patří v Tescu k nejprodávanějším a tašky, jež studie doporučuje, aktuálně v nabídce nemá, neb je doprodali.
Zákazníci Globusu si mohou vybrat z celkem šesti druhů nákupních tašek. Jde o tašky z recyklovatelného materiálu, pevné nákupní tašky z netkané textilie, papírové tašky a oxo-rozložitelné plastové tašky. „Dlouhodobě chceme i sortiment nákupních tašek převést na čistě ekologicky přijatelné materiály, proto hledáme vhodné alternativy, s nimiž bychom přišli v tomto roce. Změnu v nabídce nákupních tašek plánujeme v průběhu nadcházejících měsíců a současně zastavujeme nákup oxo-rozložitelných plastových tašek. Rádi bychom také více komunikovali s našimi zákazníky a motivovali je k opakovanému používání vlastních textilních tašek,“ říká tisková mluvčí Globusu Rita Gabrielová.
Když jednorázovou tašku, tak použít vícekrát
Když si vezmete, že „jednorázové košilky“ stojí dvě koruny a dle studie bychom jich ročně spotřebovali přes sto čtyřicet, jsou to ročně „vyhozené“ tři stovky. Tyto tašky totiž obvykle po donesení nákupu domů končí v koši. Pokud si rovnou v obchodě pořídíme tu bytelnější plastovou tašku s pevným uchem, která stojí cca osm korun a dle studie bychom jich spotřebovali přes sedmdesát, jde ročně o vyhozených více než pět stovek.
Koupit tak do kabelky nebo kapsy jednu snadno složitelnou polyesterovou tašku za pětadvacet korun je úsporou jak pro životní prostředí, tak pro naši peněženku. A když už koupit jinou, tak pamatujme na doporučení MŽP: „Každé vícenásobné použití tašky snižuje její dopady a omezuje vznik odpadů.“ A to platí i u „košilky“…
Galerie: Frusack místo igelitky