Mezi věčně zelené, leč v oficiálním seznamu chorob již dávno neexistující diagnózy patří mj. psychopatie. Termín dobře vystihuje archaické označení jisté „patie“ z časů, kdy se autoři zmíněného seznamu ještě nenarodili. Tj. „podivíni a lidé nápadní“. Tu užíval „otec zakladatel“ české psychiatrie prof. Antonín Heveroch (1860–1927), žák profesora Thomayera a mj. učitel další lékařské legendy prof. Vladimíra Vondráčka.
S psychopaty dnes nepochodíte, neb slovo získalo hanlivý nádech, zlidovělo jako obecné označení údajných psychických podivností, je tzv. škatulkující. Pro běžnou praxi ovšem není podstatný název, ale příznaky.
Seznam, který napoví
Americký universitní profesor Robert D. Hare se zabýval psychologií zločinců a psychopatologií. Vytvořil seznam příznaků ilustrujících mj. názory prof. Heverocha. Jeho test, určující, zda je posuzovaný „podivín a člověk nápadný“, uvádím ve své úpravě.
Typické pro kandidáta (kandidátku) onoho ne šlechtického, ale nešlechtícího predikátu je:
Jak funguje psychopat
Pro lepší představu uvedu příklady. Vezměme bod šestnáct – zvláštnosti v sexu. Vzpomínám na pána, jenž měl pro tyto účely rakev. Pravda je – před ním ji nikdo neužíval. V souladu s některými výše zmíněnými zvláštnostmi to vysvětloval výrokem „dřevo jako dřevo“.
Sedmnáctka – častá je řada manželství. Za jejich rozpad dle něj vždy mohl… hádejte kdo. Vlastní podíl nepřizná. Naopak vždy dělal vše pro udržení vztahu. Zdaleka ne vždy platí soudem určené alimenty. Důvod: „Druhý rodič by všechno utratil jen pro sebe.“ V současnosti – vzhledem k lepší právní osvětě – je v rámci oné skupiny oblíbeno placení jen malé části alimentů. To snižuje rizika postihu. Opravdový profesionál dlužnou částku uhradí až poté, co je v této souvislosti pravomocně odsouzen k odnětí svobody. Zaplacením jak známo trestnost zaniká.
A k bodu osmnáct – kriminální chování, prokazatelné či neprokazatelné. Pokud by – zdůrazňuji ryze teoreticky – dotyčný byl například soudním znalcem z psychologie nebo psychiatrie, nemusí vyžadovat, ba ani přijímat prokazatelné úplatky. Vždy ale účtuje o mnoho vyšší počet vykázaných hodin, než kolik odpracoval. Samozřejmě tam, kde to nelze (nebo není vůle) ověřit. Namátkou úvahy a porady znalců. V naprosto jednoznačné kauze (mimochodem před nimi posudek odmítl jiný psychiatr s tím, že v případu žádná psychiatrická problematika není) vykáží psycholog a jiný psychiatr osm hodin. V nich se zřejmě usilovně radili.
Kdybych měl kouzelnou věšteckou kouli a obrátil se na ni s otázkou, jak probíhaly ony porady, očekávám podobný průběh:
A: „To je jasné, dítě dáme matce.“
B: „Samozřejmě. Napíšeme osm hodin na porady.“
A: „Ano.“
V tomto směru bývá leckdo bezostyšný. Například „příprava psychologických testů“ znamená nutnost zmíněné vyndat ze skříně nebo ze zásuvky psacího stolu. Ořežeme tužky, eventuálně je třeba i zvolit vhodné osvětlení. Nelze vyloučit ani vyvětrání. Sporné je, zda sem patří i uvařit si kávu nebo čaj. Jestliže ano, nelze vyloučit nezbytnost cesty do kuchyňky a zpět do pracovny. V případě, kdy by snad jmenovaný trpěl obsedantně kompulsivní poruchou, je pravděpodobná další časová dotace. Tj. pro ověřování vypnutí vařiče po uvaření vody. Dotyčný na tuto činnost vykáže tři hodiny à 350 Kč.
Žádný psychopat, ale jedinec s poruchami osobnosti
Chcete-li zvolat: „Ty psychouši!“ volejte raději: „Ty jedinče se suspektními poruchami osobnosti a chování dospělých F 60 – F 69!“
„Z hlediska psychopatologie shledáváme u těchto poruch trvalé projevy maladaptivního chování, které jsou hluboce zakotveny ve struktuře osobnosti. Nejsou tedy projevem jiné duševní choroby ani psychickým doprovodem závažného tělesného onemocnění. Představují extrémní nebo významné odchylky od způsobů, kterými průměrný člověk v dané kultuře vnímá, myslí, cítí a zvláště utváří vztahy k druhým. Takové vzorce mají tendenci být stabilní…“ Tolik Petr Smolík v publikaci Duševní a behaviorální poruchy.
Mimochodem, láska je údajně mocná čarodějka – leč na výše zmíněné je krátká. Nečekejte, že svého psychop… jedince s poruchami osobnosti změníte.
ČLÁNKY DO MAILU